Dne 22. března byla v základní škole
v Praze 8 Zenklově ulici slavnostně
otevřena nová počítačová učebna.
K jejím specifickým zvláštnostem
patří okolnost, že vznikla na základě
projektu JPD3 (název - Zkvalitňování
jazykových a počítačových dovedností
žáků 2. stupně základních škol),
který je spolufinancován Evropským
sociálním fondem (ESF). Jeho cílem
je napomáhat rozvoji zaměstnanosti,
podnikatelského ducha a investovat
do lidských zdrojů. Finanční náklady
ve výši 4 530 000 korun však byly
pokryty i v rámci státního rozpočtu
České republiky a rozpočtu hlavního
města Prahy. Evropský sociální fond
má na finanční podpoře 50% podíl
ve výši 2 256 000 Kč.
NA POČÍTAČÍCH NÁLEPKA
SE SYMBOLEM EU
Celkem je zde nainstalováno 25
počítačů pro žáky a jeden učitelský,
včetně dataprojektoru, který promítá
údaje na projekční stěnu. Realizace
projektu JPD3 má však daleko
širší cíle, než jenom získat granty,
zakoupit z nich potřebnou techniku
a vybudovat její zázemí. V jeho rámci
vyučující vytvářejí výukové hodiny.
Právě ony patří k jeho hlavním
výstupům.
Přesněji řečeno, jedná se o vytvoření
takzvaných „školních vzdělávacích
modulů“, které budou využívány na
2. stupni pražských základních škol.
V prvém roce se jedná o jejich přípravu,
realizaci, v druhém roce pak
o aplikaci (včetně ověření).
NOVÝ PODNĚT PRO VÝUKU JAZYKŮ
Tato škola má rozšířenou výuku
jazyků – a tak hlavní směr využití
počítačové učebny směřuje právě
do této oblasti. Pedagogové postupně
vytvářejí výukové materiály pro
jazykovou přípravu žáků v angličtině,
němčině, francouzštině, španělštině
a ruštině. Do vyučovacích hodin lze
pochopitelně zařazovat také internet
a cizojazyčné materiály.
Má být zpracováno 5 modulů,
z nichž každý bude obsahovat 20
vyučovacích hodin. Celkem bude
takto jen pro jazyky zpracováno 100
vyučovacích hodin.
DALŠÍ VÝUKOVÉ CÍLE
Učebna však nyní slouží i pro multimediální
výuku ostatních předmětů
- českého jazyka, matematiky, dějepisu,
občanské výchovy, fyziky, chemie,
přírodopisu, zeměpisu, hudební
výchovy a výtvarné výchovy.
Má rovněž posloužit k celkovému
zvýšení počítačové gramotnosti v 6.
až 9. ročníku. Důraz je kladen nejen
na schopnost umět ovládat počítač,
ale i na práci s jeho základním programovým
vybavením. Každý ročník
bude zaměřen na dobré ovládnutí
jednoho až dvou základních programů
a výuku bude možné proložit
úvodem do některých dalších.
Modul obsahuje 10 metodicky
zpracovaných vyučovacích
hodin pro každý ročník.
Pedagogové školy se však s využitím
počítačové techniky zaměří
i na další vzdělávací oblasti. Patří
k nim osobnostní a sociální výchova,
výchova demokratického občana,
výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech, multikulturní
výchova, environmentální
výchova a mediální výchova.
DOBRÝ ZÁKLAD PRO BUDOUCÍ
PRAXI
„Při tvorbě výukových hodin je
především kladen důraz na vzájemné
prolínání látky tak, aby žáci využili
svých znalostí při plnění praktických
úkolů i z jiných učebních předmětů“,
říká v této souvislosti manažerka
projektu Mgr. Jaroslava Nováková.
„U absolventů 9. tříd byla zadána
témata pro realizaci závěrečných
prácí z jednotlivých předmětů,
které odevzdávali zpracované na
počítačích, a tak si ověřili získané
dovednosti, které jistě časem dobře
uplatní“. Podle Jaroslavy Novákové
je to ovšem příležitost nejen pro žáky,
ale i pro učitele. „Také se učíme,
protože je to pro nás novum“, říká.
Spolu s ředitelkou školy Mgr. Irenou
Lhotkovou si však obě posteskly, že
s celým projektem je spojeno nadměrné
papírování.
NENECHAT SE ODRADIT
Že není vůbec snadné realizovat tak
významný úkol je více než zřejmé.
Dokládají to i zkušenosti ostatních
škol, které se pokoušely o podobný
postup. Mgr. Nováková však říká:
„Chce to vytrvalost“. A dodává:
„Říkala jsem si: buď to vyjde, nebo
ne“.
Popravdě řečeno, i když učebna už
funguje, není zdaleka vše bez problémů.
Například ne všechny potřebné
finanční prostředky na její provoz
přicházejí včas. Nezřídka se stává,
že je třeba zaplatit faktury, ale peníze
nejsou ještě k dispozici. Díky pomoci
vedení školy se to však vždycky řeší
„půjčkou“ z účtu školy.
„Už samo zadávací řízení není
vůbec jednoduchou záležitostí“, říká
Jaroslava Nováková. „Když jsme
uvažovali o realizaci projektu, nejdříve
jsme oslovili firmu, která se
zabývá jeho zpracováním. Jelikož
škola je státní neziskovou příspěvkovou
organizací, nemohli jsme však
nakonec z finančního hlediska tuto
zakázku akceptovat.
Nezbývalo tedy, než sepsat projekt
samostatně. Zpracovávali jsme ho
přibližně tři měsíce mimo pracovní
dobu. Obávali jsme se přitom, že
z formálního hlediska nebude přijat.
I přesto jsme však dělali vše pro jeho
úspěšné dokončení. Motivací nám
přitom byla mimo jiné skutečnost, že
v rozpočtu je pamatováno i na finanční
ohodnocení pro realizátory projektu
za jejich nadstandardní práci“.
DALŠÍ NÁROČNÝ POSTUP
„Protože jsme měli již předchozí
zkušenosti s úspěšným dokončením
projektu SIPVZ (za touto zkratkou se
skrývá získání dotace na nákup interaktivní
tabule), začali jsme studovat
příručku pro příjemce, abychom zjistili
strukturu žádosti o finanční podporu“,
dodává dále Jaroslava Nováková.
„Projekt byl dokončen a podán v únoru
loňského roku s požadovanou částkou
5 392 540 Kč. Prošel pak několika
schvalovacími etapami. Na konci června
nám byl oznámen kladný výsledek,
který obsahoval i podmínku přijetí
žádosti: snížit náklady na částku 4
530 000 Kč. Projekt v posledním kole
byl hodnocen z hlediska věcného hodnocení
(minimální bodová hranice pro
jeho přijetí - 55 bodů). Obdrželi jsme
77,5 bodu - a nakonec byl odsouhlasen
všemi 9 členy hodnotící komise.
O prázdninách jsme museli přepracovat
rozpočet projektu i jeho harmonogram.
Na konci srpna jsme úspěšně
podepsali „Rozhodnutí o poskytnutí
dotace“ a začali připravovat průběh
jeho realizace.
Při budování učebny jsme pak zpracovali
2krát výběrové řízení a následně
podepsali smlouvy o dílo. Po
pravdě řečeno, s povinným obsahem
těchto dokumentů jsme opět neměli
žádné zkušenosti. A tak v této době
jsme nebyli jen zaměstnanci školy,
ale víceméně i ekonomy a právníky.
Na začátku jsme nezískali celou
částku dotace, ale pouze zálohu ve
výši 1 013 587,50 Kč, to je 25 %
z celkové výše dotace stanovené
„Rozhodnutím o poskytnutí dotace“.
O další finanční dotaci musíme
žádat každé tři měsíce na základě
monitorovacích zpráv, podložených
předloženými náklady. Každá taková
monitorovací zpráva musí být schválena,
v případě chyb opravena a přibližně
do 3 měsíců od jejího podání
je schválena částka zaslána na účet.
V případě nesprávného zpracování
monitorovacího období může být
i financování zastaveno“.
CHCE TO MAXIMÁLNÍ
TRPĚLIVOST
„Právě nyní nejsou již peníze na
zaplacení faktur za dodání počítačové
techniky - a tak se snažíme
překlenout tuto dobu pomocí půjček
od školy (účty školy a projektu
jsou oddělené) bez nároku na mzdy
zaměstnanců projektu.
A snad ještě jeden zajímavý poznatek
bych ráda připojila: domníváme
se, že mnohé školy nežádají o finanční
podporu kvůli velkému časovému
vytížení, které z celé agendy vyplývá,
a také z důvodu citovaných úskalí.
Získání a realizace projektu je
opravdu složitá věc, která potřebuje
velkou trpělivost a maximální zainteresovanost
pro daný cíl.
I přes výše uvedené problémy je
výsledek pro naší školu opravdu
úžasný“, dodává na závěr s úsměvem
Mgr. Nováková a ředitelka školy
Mgr. Lhotková k tomu souhlasně
přikyvuje. „Máme počítačovou
učebnu a pedagogy, kterým nedělá
problém vytvořit multimediální
přípravu výukových hodin motivujících
žáky daleko účinněji a všestranněji“.
Hle, co vše se skrývá za zvyšováním
počítačových znalostí a moderní výukou
naší mladé generace ve světě všudypřítomných
informačních technologií. MILAN BAUMAN