Dnešní člověk má vysoké
požadavky na sportovní oblečení.
Je ochotný připlatit si za kvalitu,
která zaručuje, že oděv poskytne
dostatečnou tepelnou izolaci
i během větru a přitom dostatečně
propustí vodní páry. Pocit tepla
a suché pokožky patří ke komfortu
moderních textilií.
Vlhkost nahromaděná v textilii
zhoršuje její tepelnou izolaci a při
kontaktu s pokožkou vyvolává
nepříjemný pocit vlhkosti, neboť
vzrůstá její tepelná jímavost a tření.
U levných oděvů se s tím zákazník
většinou smíří, ale u drahých oděvů
by měl být komfort zaručen.
Komfortní vlastnosti lze
změřit
Rychlé a nedestrukční měření
paropropustnosti a tepelného odporu
sportovních oděvů umožňuje speciální
přenosný přístroj PERMETEST,
který v roce 1990 patentoval Luboš
Hes z Fakulty textilní Technické univerzity
v Liberci. „Původní přístroj
s analogovým výstupem jsme s kolegou
Doležalem z Fakulty mechatroniky
zmodernizovali v rámci realizace
projektu Výzkumného centra Textil I.
Nyní lze přístroj připojit k počítači,
čímž je výrazně přesnější než jeho
předchůdce. Používáme jej i při výuce.
Jeho hlavní výhodou je, že během
2-3 minut se uskuteční spolehlivé
testování, aniž by se oděv poškodil,“
řekl Luboš Hes. Dodal, že na seminářích
si studenti se zájmem ověřují
kvalitu svých bund, avšak někdy
bývají nemile překvapeni.
Měření je založeno na hodnocení
úrovně tepelného toku procházejícího
povrchem měřicího přístroje,
tzv. Skin modelu. Porézní měřicí
povrch přístroje skutečně v jistém
smyslu simuluje lidskou pokožku.
Jeho zavlhčením se simuluje proces
ochlazování při pocení. Vlhkost
v porézní vrstvě se mění v páru, a ta
prostupuje textilií. Výparný tepelný
tok se měří snímačem. Jeho hodnota
je přímo úměrná paropropustnosti
měřené textilie, resp. nepřímo úměrná
jejímu výparnému odporu. Kromě
obou zmíněných veličin přístroj měří
také tepelný odpor. Přístroj, který
vyrábí česká firma, byl instalován
již ve 22 zemích světa, a to zejména
u velkých výrobců textilií a oděvů.
Kromě Evropy se používá například
i v Austrálii, Brazílii a USA. Přístroje
se využívají pro výzkumné účely, při
vývoji nových výrobků a při certifikaci.
Dle autora jde pravděpodobně
o jediný přístroj na trhu, který umožňuje
nedestrukční testování výparného
a tepelného odporu oděvů. Testování
ve zkušebních laboratořích se
totiž doposud běžně uskutečňuje tak,
že se do standardního komerčního
přístroje vkládá vyříznutý vzorek látky
o rozměrech 30 x 30 centimetrů,
a oděv se tak zničí. Málokterý zákazník
si troufne poslat oděv na testování,
a tak není ani dostatečný přehled
o kvalitě a mnozí prodejci nesprávně
tvrdí, že jejich zboží splňuje náročné
požadavky na komfort nošení.
Nedestrukční testování relativní
propustnosti vodních par oděvů je
významným příspěvkem k získání
přehledu nabízeného zboží na trhu.
„I laciné oděvy mohou mít hezký
střih, ale jsou většinou nepropustné
pro vodní páry. Při vyšších teplotách
okolí v nich při sportování kondenzuje
pot a ten pak doslova kape z rukávů.
To v podstatě platí i pro padělky
renomovaných značek. I ty se často
vyznačují prakticky nulovou propustností,“
upřesnil Luboš Hes.
Relativní paropropustnost se měří
v %. Volný povrch pokožky pak představuje
100% propustnost a zcela
nepropustný znamená 0 %. Pro podzimní
a zimní bundy platí jiné hodnoty
přípustné paropropustnosti, což
je dáno závislostí produkce potu na
teplotě okolí. Za kvalitní lze označit
silnou zimní bundu při paropropustnosti
nad 6 až 8 % a podzimní bundu
s nižší tepelnou izolací při paropropustnosti
mezi 15 až 30 %.
Součin tzv. relativní paropropustnosti
a tepelného odporu představuje
u bund index kvality. Index je
pak možné porovnat s cenou. Podle
odborníků z marketingu by mohl
Hesův přístroj pomoci při odhalování
nekvalitních výrobků z Asie a má
význam i pro obchodní firmy, které
nakupují asijské polotovary. Tento
způsob měření má význam i při výrobě
a vývoji membrán. „Měření trvá
zhruba tři minuty. Když se vyvíjí nová
membrána, víte prakticky okamžitě,
na čem jste,“ tvrdí profesor Hes.
Katedra hodnocení textilií fakulty
textilní provádí v současné době
servisní měření tepelného komfortu
pro několik výrobců sportovních
a ochranných oděvů. Detailní analýzy
zahrnují také měření komfortních
parametrů textilií za vlhka, což zmíněný
přístroj díky krátké době měření
snadno umožňuje. Do výzkumu
se zapojují i studenti. „Jde nám o
to, abychom zjistili parametry tepelného
komfortu výrobků a definovali
jejich komerčně přípustné meze.
O této metodě přednáším již několik
let v řadě zemí. Prodejci zatím ještě
význam této metody nedocenili, ale
výrobci a zákazníci už ano,“ zdůraznil
Hes.
Bezplatné měření v rámci své
bakalářské práce nabídla zákazníkům
ve vybrané prodejně se značkovým
sportovním zbožím HUDYsport
také studentka oboru Textilní
marketing Kateřina Rýsnerová.
Podle ní starší zákazníci zatím stále
ještě většinou více zohledňují jiné
vlastnosti než paropropustnost.
I aktivní sportovci, kteří počítají
s tím, že se budou hodně potit znají
spíše tzv. vodní sloupec, tedy pod
jakým tlakem začne bunda propouštět
vodu. „Když jsem jim ale
řekla, co stroj měří a jakou kvalitu
má jejich bunda, byli potěšení
zejména ti, kteří si koupili kvalitní
sportovní oděv. Také jsem se setkala
s jednou napodobeninou. Majitel
se ale nijak nezlobil. Přiznal, že ji
lacino koupil na trhu a že prý v ní
nijak rychle neběhá,“ popsala své
zkušenosti studentka.
Přístroj PERMETEST by podle
některých prodejců mohl být instalován
i v dalších prodejnách. „Měření
je rychlé a přesvědčivé. Zákazníci by
viděli co prodáváme a měli by záruku,
že nabízené zboží splňuje jejich
představy,“ hodnotil nový postup
měření Rostislav Sedliský, předseda
představenstva HUDYsport.
Katedra hodnocení textilií Fakulty
textilní Technické univerzity
v Liberci se komfortem textilií
zabývá velmi intenzivně. Organizuje
kurzy a přednášky i pro průmyslové
firmy. Měření komfortu textilu je
podle L. Hese důležité i z hlediska
marketingu. Výroba klasického textilu
sice klesá, ale obchod stále roste.
„Oblečení jsme všichni, a textil
i když je přezírán, je a bude potřeba.
Je důležitý stejně jako snídaně, Je to
prostě lidská přirozenost. Je potřeba
mu věnovat odpovídající pozornost,“
řekl Hes. Text a foto: Jaroslava Kočárková