POČERADY: ČEZ buduje svůj první domácí paroplyn

Energetická společnost ČEZ zahájila v půli března v Počeradech stavbu své první velké paroplynové elektrárny (viz aktualitu v TT č. 7/2011). Instalovaný výkon dosáhne 840 MW. Generálním dodavatelem cca 20miliardové investice je ŠKODA PRAHA Invest. „Vývoj v energetice směřuje k nízkoemisním či zcela bezemisním zdrojům,“ uvedl Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ. „Právě plynové elektrárny můžeme do nich zahrnout. Jsou vysoce ekologickým zdrojem pro výrobu elektřiny. Svým provozem příliš neovlivňují životní prostředí. Díky nejnižším nákladům na instalovaný megawatt, krátké době realizace a vysoké tepelné účinnosti jsou výrazně zvýhodněny oproti ostatním zdrojům na fosilní paliva.“ Paroplynové elektrárny jsou vysoce flexibilní. Dokáží stabilizovat elektrizační soustavu. Ve výrobním portfoliu ČEZ však dosud scházely. Nový paroplyn v Počeradech získá oborový primát 1. velkého zdroje v tuzemsku. Z pohledu plynařů: ze zemního plynu se v ČR zatím generuje pouze cca 1,5 % elektřiny ročně. NOVY ZDROJ V AREALU STAVAJICI UHELNE ELEKTRARNY Surovinově umožnil ČEZ výstavbu paroplynové elektrárny 15letý kontrakt na dodávku plynu se skupinou RWE. Zajištění dlouhodobé dodávky od stabilního partnera je pro výstavbu nových zdrojů klíčové. Nový paroplyn vznikne v areálu současné uhelné elektrárny. Její chod ovlivní jen minimálně. Podle specialistů ČEZ: nová elektrárna poběží na plný výkon pouze v pracovních dnech (od 6 do 22 hodin). O víkendech a v nočních hodinách bude paroplynový cyklus odstaven. Generální dodavatel stavby společnost ŠKODA PRAHA Invest pracuje na tomto projektu už od roku 2008. Kompletně jej zabezpečila v rámci programu Obnovy výrobní kapacity Skupiny ČEZ v ČR, jež realizuje jako generální dodavatel. Zajistila rovněž všechna legislativní oprávnění a vybrala vhodné dodavatele zařízení. Mimo jiné objednala dvě plynové turbíny (každou o výkonu 284 MW) u společnosti Siemens. U společnosti ŠKODA POWER zajistila dodávku parní turbíny o výkonu 273 MW a u firmy SES Tlmače spalinový kotel s příslušenstvím. Podle generálního ředitele ŠKODY PRAHA Invest Ing. Daniela Jiřičky: „Tímto projektem se potvrzuje významná role naší společnosti jako vyspělého generálního dodavatele energetických celků. Výstavba paroplynové elektrárny je bezpochyby jak pro nás, tak pro všechny zúčastněné dodavatele významný projekt, neboť tato oblast energetiky má při nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů a zvyšující se potřebě diverzifikace výrobních zdrojů velkou budoucnost.“ První elektřinu by počeradský paroplyn mohl dodat do sítě již v červnu 2013. Dosahovaná garantovaná čistá účinnost paroplynového cyklu má činit 57,4 %. Z ekologického pohledu: paroplynové elektrárny neprodukují žádné emise oxidů síry či prachu a co se týká emisí oxidu uhličitého, jsou považovány za nízkoemisní zdroje. KAM SMĚŘUJE VYVOJ PAROPLYNOVYCH ELEKTRAREN? Za uplynulých 5 let se celosvětová energetická síť rozrostla řádově o stovky nových a rozestavěných paroplynových zařízení. Celkový počet instalovaných jednotek o výkonu nad 400 MWe už jde do tisíců. Vedoucí tandem v instalaci nových paroplynových zařízení představují USA a Japonsko. V Evropě jsou průkopníky Itálie, Španělsko a Velká Británie. Nejnákladnější částí paroplynových zařízení je spalovací turbína. Dlouhodobě je jedním z hlavních témat zvyšování teploty spalin na vstupu do spalovací turbíny. Očekává se postupný růst až na 1500 °C, a to už během příštích 5 let. Zároveň dojde ke zvýšení čisté tepelné účinnosti paroplynového oběhu: na 60 %. Paroplynové elektrárny se dnes dodávají prakticky „na klíč“. Cena standardních modelů se pohybuje okolo 500 EUR/kWe. Rozptyl výsledných investičních nákladů je způsoben rozdílnými technickými a ekonomickými podmínkami instalace a zprovozňováním zařízení. Takže průměrné výsledné investiční náklady jsou zhruba dvojnásobné. Doba výstavby paroplynového zařízení se pohybuje v rozpětí 30–40 měsíců. To je výrazně méně než u klasických uhelných nebo jaderných elektráren. „Obětí“ za tyto přednosti jsou dodávky ušlechtilého a drahého paliva pro provoz spalovací turbíny. Nejčastěji se paroplynové zdroje staví na zemní plyn, v některých případech na olej. V úvahu přicházejí rovněž plyny po zplyňování uhlí, biomasy, event. z různých technologických procesů. Tyto varianty jsou spíše výjimečné. Zajímavou perspektivu do budoucna nabízejí paroplynové zdroje s integrovaným zplynováním uhlí (IGCC – Integrated gasification combustion cycle), které patří k tzv. technologiím čistého uhlí (Clean Coal Technologies). „Neméně významným hlediskem je energetická bezpečnost. Tu můžeme dosáhnout jen diverzifikací zdrojů, a to jak z hlediska zemí, odkud zdroje energie dovážíme, tak rozhodnutím v jakých typech elektráren budeme elektřinu vyrábět. Výroba elektřiny ze zemního plynu je v ČR zatím na minimální úrovni,“ poznamenal Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ. CO S „UHELNYMI“ POČERADY? Projekt uhelné Elektrárny Počerady I a II se začal připravovat v říjnu 1959. Výstavba započala v únoru 1964. Všechny bloky elektrárny vyprojektovala a postavila ŠKODA PRAHA. V I. fázi proběhla výstavba bloků č. 1 až 4. Do provozu byly uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve II. fázi vznikly bloky č. 5 a 6, které byly zprovozněny v roce 1977. Počerady se tak staly v tehdejším Československu 1. zdrojem osazeným výlučně bloky o výkonu 200 MW. Na začátku roku 1994 byl blok č. 1 (vzhledem k útlumovému programu uhelných elektráren) odstaven z provozu. Bloky č. 5 a 6 pak byly v říjnu 1994 vůbec první odsířené v ČR. Odsíření zbylých bloků se kompletně dokončilo na podzim 1996. Nyní mají Počerady výkon 5 x 200 MW. Elektrárna Počerady patří v současné době mezi největší výrobní zdroje v rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ. Ročně vyrobí cca 7 TWh elektrické energie, při průměrné spotřebě tepla v palivu 10,25 GJ na vyrobenou MWh. Není bez zajímavosti, že původně měla stát v Egyptě. Z kontraktu však v 50. letech 20. století sešlo a hotový africký projekt se použil pro Počerady. Strojovny bloků jsou proto postaveny z montovaného železobetonu a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, které jsou odděleny od ostatních turbosoustrojí. Každý z boxů má dvě posuvné střechy. Nad boxy projíždějí dva portálové jeřáby umožňující montáž a demontáž turbín či alternátorů. V tomto projektovém uspořádání tedy schází klasická hala strojovny, jak je tomu ve většině ostatních tepelných elektráren. Průtlačné kotle jsou postaveny v tzv. polovenkovním provedení. Veškerá podlaží jsou z ocelové konstrukce a zvenčí (od 15 až do 50 m) jsou pouze oplechovaná. Plechové jsou i zauhlovací zásobníky. Podle oslovených expertů, management ČEZ bude muset rozhodnout jak naloží se starým dosluhujícím počeradským zdrojem. O jeho definitivním odstavení, anebo naopak o rozsáhlé technické a ekologické modernizaci rozhodne nejenom poptávka po elektřině na tuzemském a evropském trhu v průběhu této dekády, ale i možnost zajistit pro něj spolehlivé, dlouhodobé dodávky paliva za akceptovatelné ceny. /fa/