Oproti očekávání a prosincovým frontám na hranicích je situace na hranicích Velké Británie a Evropské unie relativně klidná. Mnoho firem si před brexitem vytvořilo skladové zásoby, ty však budou hlavně v průběhu února a března docházet. Co bude dál? A na co dohoda nemyslela? Odborná erudice českých techniků a zároveň nižší cena práce jsou pro velké zahraniční koncerny či zahraniční technologické firmy velká lákadla pro budování vývojových center v ČR. Tohoto faktu si je vědoma například společnost Bosch, která na českém trhu působí v několika lokalitách. V roce 2019 otevřela pobočka v Českých Budějovicích druhé největší vývojové a testovací centrum svého druhu v Evropě. Větší už je pouze v „rodném“ Německu. „Zaměřujeme se na aplikovaný vývoj automobilových komponentů pro zákazníky z celého světa, některé komponenty vyvíjíme i pro jiná oddělení Bosch v zahraničí. U některých segmentů máme na starosti i vývoj nových generací a platforem a myslím, že mít vývoj a výrobu na jednom místě jednoznačně přináší spoustu výhod, například zvyšování konkurenceschopnosti a flexibility. Další přidanou hodnotou jsou kvalifikovaná pracovní místa, která ve vývoji vznikají, a pomáhají nám udržet pozici atraktivního zaměstnavatele,“ míní Václav Pixa, technický ředitel závodu v Českých Budějovicích. Povědomí, že ČR už dávno není jen montovnou, má i společnost Vitesco Technologies, která dříve spadala pod nadnárodní Continental. Výzkum a vývoj zde má již více než desetiletou historii a kompetence ostravského vývojového centra se neustále rozšiřují. „Vyvíjíme sofistikované senzory pro technologie pohonu vozidel. Zkušenosti ze světa spalovacích motorů se nám daří převádět do elektrifikace — ať již hybridních, či čistě elektrických motorů. Celý proces se tím komplikuje a prodražuje, a navíc ne každá britská firma může o víza zažádat. Nyní je na jednání mezi Evropskou komisí a UK, aby došlo k uvolnění volného pohybu osob. Důležité je také rozlišovat mezi obchodováním s Velkou Británií jako takovou (Anglie, Wales a Skotsko) a Severním Irskem. Na Severní Irsko se uplatňuje protokol o Irsku a Severním Irsku a celní procedury zůstávají stejné jako v EU. Pokud zboží putuje mimo území Velké Británie, nic se nemění, jde o vnitřní unijní trh. „Oproti očekávání a prosincovým frontám na hranicích je situace v Londýně relativně klidná. Je to dáno i tím, že se mnoho firem na brexit připravilo, vytvořily si i několikaměsíční skladové zásoby a provoz na hranicích je mnohdy klidnější než před brexitem,“ hodnotí situaci Jiří Rak. Problémy a zpoždění se začínají projevovat především u firem exportujících z Británie. Důvodem je důkladnější vymáhání nových opatření ze strany EU. Signifikantnější problémy mají především britští vývozci čerstvých potravin, které mohou při delších hraničních prodlevách expirovat. „Větší komplikace na obou stranách se očekávají v únoru a březnu, kdy firmy vyčerpají skladové zásoby. Čeští exportéři očekávají nárůst nákladů na administrativu a logistiku. Zatím se obchodní život nezastavil, firmy nadále komunikují a hledají dodavatele,“ komentuje situaci přímo z Londýna Jiří Rak.
v obchodní praxi:
zajišťuje nulová cla a nulové kvóty pro zboží s prokázaným původem z EU,
zboží bez označení původu na faktuře bude procleno,
zjednodušuje celní postupy,
snižuje necelní překážky, zejména pro zdravotnické výrobky, automobily, chemické výrobky, ekologické výrobky a víno.
Celní formality
pro exportéry do VB:
mít přidělené číslo EORI (identifikátor hospodářského subjektu pro celní účely),
správně určit kód podle harmonizovaného systému zboží,
předložit zboží celním orgánům a podat vývozní celní prohlášení a další formality,
v případě prodeje B2C (e-shopy) dát pozor na placení britské DPH,
zkontrolovat, zda není k vývozu do třetí země potřeba další licence nebo certifikace,
počítat s kontrolami zboží živočišného nebo rostlinného původu,
na vyzvání celních orgánů prokázat původ zboží. /jk/
