Kosmonaut na své misi potřebuje mít dostatek kyslíku, vody a potravy. Loni jsme v Technickém týdeníku představili skleníky pro pěstování čerstvé zeleniny a ovoce v plánu pro kosmickou stanici typu ISS a další kosmické mise v rámci projektu EU „Eden – ISS“, které jsou v současné době úspěšně testovány v drsných podmínkách Antarktidy. Jejich funkce byla ještě založena na využití hydroponie a aeroponie. Z vývoje ve stejném ústavu – Německém centru pro letectví a kosmonautiku DLR – odstartoval 3. prosince na palubě americké rakety Falcon 9 z letecké základny Vandenberg v Kalifornii satelit s testem využít pro rostlinnou produkci a zásobování kyslíkem u dlouhodobých kosmických misí už i látek produkovaných jako odpad samotnými kosmonauty. Nový úkol probíhá v rámci projektu EU – CROPIS (Combined Regenerative Organic-Food Production in Space) ve dvou biologických uzavřených systémech se zaměřením na podmínky Marsu a Měsíce. Mechanism us pok usu Celý ověřovací proces probíhá na oběžné dráze ve výšce 600 km s využitím zatím jen syntetické moči v kombinaci s roztokem jednobuněčné zelené řasy Euglena gracilis a semeny rajčat s doplněním biofiltry s drtí z vulkanických kamenů. Na jejím povrchu a v pórech se usazují bakterie, které moč přeměňují na dusičnany, užitečné pro pěstování rostlin. Roztok řas chrání biosystémy před přebytečným amoniakem a podstatný je i pro produkci kyslíku, závažnou zvláště na počátku experimentu, kdy samotné rostliny ještě neposkytují dostatečně kyslík prostřednictvím fotosyntézy. Denní a noční rytmus pro pěstování rostlin upravuje LED osvětlení, průběh děje je sledován kamerami a přenášen do řídicího střediska v Oberpfaffenhofenu. Testování dvou identických biologických systémů je nutné z důvodu volby funkce za simulovaných odlišných podmínek gravitace na Marsu a na Měsíci, kterým při testech odpovídají odlišné podélné otáčky satelitu. V první části experimentu po dobu přibližně 23 týdnů, kdy je v provozu první „skleník“, se při 20 ot/min dosahuje měsíční gravitace (0,16 zemské), ve druhé části experimentu s generováním gravitace na Marsu (0,38 zemské) se satelit bude otáčet už 32 ot/min. Využití lidské moči jako hnojiva Uvedený experiment, zatím pro pěstování rostlin jen s užitím syntetické moče, počítá pro příští expedice s kosmonauty s její náhradou už přímo močí posádky. Je s podivem, jak v zahraničním tisku jen tento samotný akt opět rozvířil diskusi, podporovanou řadou vědců, nad tím, proč při bohatém obsahu minerálních a dusíkatých látek v moči se tak neděje při hospodaření lidské populace dnes už obecně, když hnojiva s touto látkou by byla pro růst rostlin rozhodně lepší než hnojiva průmyslová. Argumentuje se i s tím, že po staletí moč tak využívají například zemědělci v Nepálu a zdá se, že ekologicky pozitivně laděné výsledky získávají i při svých prvních novodobých pokusech ve Francii či Holandsku, kde pro sběr používají speciálních veřejných toalet. Ve Finsku by naproti tomu preferovali tento způsob hnojení v malých zahrádkách. Co zatím opomíjená surovina přinese v blízké či daleké budoucnosti, ponechme zatím dalšímu vývoji. Co z ní třeba získat i elektřinu?
