Po debaklu Kodaňského summitu – slova se ujímají regiony a firmy

Evropa dokáže dosáhnout svých ambiciózních energetických cílů „20-20-20“ i v období globální recese a navzdory prosincovým zádrhelům na Kodaňském summitu. Shodli se na tom politici a manažeři, kteří se zúčastnili konference „Budoucnost alternativní energie“ v německém Salzbergenu. Jejím velkým tématem se stal regionální přístup. Komunity hledají možnosti jak reagovat na výzvy, které představují klimatické změny. Kladou důraz na energetické úspory, jichž by bylo možné dosáhnout lepší energetickou účinností: více než 2/3 energie spotřebované v současném světě se totiž proplýtvá. Podle prezidenta GE Energy pro střední a východní Evropu Roda Christie: „Neúspěch Kodaňského summitu byl jistě zklamáním. Nicméně přesvědčivě ukázal, že rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropě pokročil natolik, že dopad kodaňského selhání bude jen omezený. Stále existuje prostor pro vytvoření celkové strategie a pro dosažení globálních dohod. Zároveň jsme svědky, že práce se ujímají regiony a firmy – a daří se jim nacházet řešení.“ Maďarská europoslankyně Edit Herczogová upozornila, že zdvojnásobení poptávky po energii v Evropě v horizontu příštích 20 let je mnohem větší a dlouhodobější problém, než aktuální ekonomická krize: „Ve 21. století jsme svědky změny paradigmatu, kdy znalostní ekonomika vyžaduje plynulejší přísun energie než někdejší průmyslová společnost. V dnešním digitálním světě nás a naši ekonomiku postihne byť jen krátký výpadek elektrického proudu podstatně citelněji než kdykoli v minulosti. EU nastartovala proces přesunu k udržitelné energetické budoucnosti. Evropa poprvé v dějinách učinila vědomé rozhodnutí, že převezme společnou odpovědnost za svou energetickou budoucnost namísto toho, aby ho nechala na trhu. Lze říci, že jsme prošli energetickou revolucí.“ Zdůraznila, že změna legislativy může napomoci k dosažení kýžených výsledků, nicméně její dopad bude jen omezený. Většina klíčových rozhodnutí stále spadá do kompetence národních států a není činěna na evropské úrovni. Kenneth Backgard ze Shromáždění evropských regionů zdůraznil jejich rostoucí význam při definování politiky a rozvoje iniciativ, které nabídnou vyšší energetickou účinnost a nižší emise oxidu uhličitého: „Pokud chcete uspět a oslovit obyvatelstvo v cause klimatické změny, pak je třeba sestoupit na individuální úroveň.“ Cord Landsmann z E.ON Renewables zdůraznil, že vlády evropských zemí musí vyvinout dlouhodobou strategii, jež poskytne více jistoty firmám investujícím miliony eur do obnovitelných projektů. Evropa podle jeho názoru potřebuje zefektivnit své procedury a zrychlit realizaci projektů OZE. Jen takto si pojistí své postavení v oblasti obnovitelné energie a zároveň vytvoří řadu zelených pracovních míst. Jörg Fischer z EnviTec Biogas zdůraznil, že spustit větrnou farmu trvá v Evropě stále třikrát déle než v USA. Významným průlomem by bylo umožnění přeshraničního přístupu k rozvodné síti. Účastníci panelové diskuse se shodli, že konvenční paliva si udrží svou nadvládu ještě příštích 10 či 20 let. Pozice OZE se však posílí. Samozřejmě každé lokalitě bude vyhovovat jiné obnovitelné řešení. Proto bude třeba volit přístupy, jež zohlední specifika konkrétního místa. Prady Iyyanki z divize plynových motorů Jenbacher se zaměřil na energetickou účinnost. Pouze 11 % energie v Evropě pochází z kogeneračních zdrojů. Tato technologie by přitom mohla hrát významnou roli v redukci tepelného odpadu v mnoha částech Evropy. Kogenerační kapacitu lze v Evropě zdvojnásobit. /ag/