Do Česka po dlouhých desetiletích už patrně nepoteče žádná ropa z Ruska. První dodávky suroviny nově rozšířeným ropovodem TAL k nám totiž přitečou zhruba o dva měsíce dříve, než se plánovalo, tedy už v polovině dubna. Až do začátku letošního března ropa tekla do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich byl ropovod Družba z Ruska. Jeho podíl na dodávkách loni činil 42 %. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL (Ingolstadt — Kralupy nad Vltavou — Litvínov), který navazuje na italský ropovod TAL (Transalpine). Od března letošního roku bude podíl ruské ropy nulový. Odstavit se od ruské ropy se přitom mělo Česko až v polovině letošního roku. Firmě Orlen Unipetrol a její rafinérii v Litvínově v té době končí smlouva na odběr z Ruska. Aby byla zajištěna plná nezávislost na ropovodu Družba, byla kapacita „západní cesty“ posílena projektem TAL-Plus. Ukončení dodávek z východu, tedy z Ruska, však nastalo dříve, protože ropa v sovětských dobách vybudovaným ropovodem Družba přestala 4. března téct. O týden později proto začala rafinérie čerpat surovinu ze státních rezerv a s ohledem na zprovoznění TAL-Plus se už k ruské ropě zdejší rafinérie vrátit neplánují. Posun je do značné míry i dílem současné americké administrativy Donalda Trumpa. Hlavní slovo v tom, odkud se ropa nakupuje, má Orlen Unipetrol, respektive jeho polská matka, kde je největším akcionářem polský stát. Státnímu podniku Mero v Česku patří pouze ropovody, které Unipetrolu poskytuje, a vybírá od něj za přepravu poplatky. Odkud podnik bere ropu, je jeho rozhodnutí. Polští majitelé zdejších rafinérií ale v únoru kvůli poslednímu kolu amerických sankcí ztratili způsob, jak za ropu Rusku platit. A minimálně po dobu trvání sankcí není obchodní zájem ho rozběhnout. Předčasné ukončení obchodu s ruskou ropou nese nádech trochu nechtěné události. Zmíněné sankce, které vlastně zakazují obchodní styky s ruskými bankami, přes které se ropa kupuje, vyhlásila ještě Bidenova vláda těsně před nástupem Donalda Trumpa. Opatření ovšem byla záměrně polovičatá. Kvůli zájmům některých východoevropských zemí, především Maďarska, Slovenska a Česka, se zároveň s vyhlášením sankcí vyhlašovala i výjimka, která jim nákup ruské ropy umožňovala. Platnost této výjimky skončila ke konci února a Trumpova administrativa ji neobnovila. Svůj krok ovšem v prvních dnech nijak nekomentovala, a tak se spekulovalo i o tom, zda nešlo v podstatě o opomenutí. V některých jiných případech, například dodávkách zemního plynu pro Maďarsko nebo Turecko, Trumpova administrativa výjimky pro obchodování s ruskými subjekty už obnovila, jde ovšem o případy, kdy není k dispozici technické řešení, jak výpadky ruských dodávek nahradit. To ovšem není případ Česka.
Náhrada od jihozápadu
Česko v těchto dnech už tedy poprvé využívá nově rozšířený ropovod TAL v praxi. Ten začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Přepravní kapacita ropovodu TAL činila 43 mil. t ropy ročně. Z toho česká přípojka IKL z Německa přepravila ročně 3—4 mil. t. Ropovod se však kvůli ruské agresi na Ukrajině dva roky posiloval, a nyní proto přes Alpy zvládne dostat až 48 mil. t ropy ročně, z toho 8 mil. t do Česka. To odpovídá kapacitě české větve Družby a spotřebě obou tuzemských rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Rozšíření je důležité nejen pro Česko, ale také pro Itálii, Rakousko a Německo. Český státní podnik Mero do přestavby vložil 1,6 miliardy Kč, polská skupina Orlen Unipetrol kvůli zabezpečení svých českých rafinérií dalších 600 milionů Kč. Státní provozovatel ropovodů Mero v závěru loňského roku dokončil technické práce na rozšíření ropovodu TAL a letos pokračoval v jeho testování a certifikaci. Pokud jde o poplatky za přepravu, státní podnik Mero účtuje Orlenu za své trubky stejnou cenu pro východní i pro západní trasu. Rozdílné mohou být poplatky na trase v dalších zemích, ale ve finální ceně paliv tato položka podle dřívějších odhadů podniku Mero hrála maximálně roli nízkých desetihaléřů na litr. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury před několika dny připlul do Terstu první tanker s ropou pro litvínovskou rafinérii společnosti Orlen Unipetrol a v těchto dnech začíná její stáčení. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka ve druhé polovině dubna. Zásobování obou rafinérii je plynulé a výroba pro tuzemský trh zajištěna. „Tento týden připlul do italského přístavu Terst první tanker s ropou z Norska pro litvínovskou rafinérii. Za zhruba dva týdny bude ropa doručena ropovodem TAL/IKL do Litvínova. Současně připravujeme zajištění dodávek další ropy tankery přes moře,“ uvedla společnost Orlen Unipetrol v posledním březnovém týdnu. Délka ropovodu Družba na českém území je 357 km a ročně jím protékalo až 9 mil. t ropy. Potrubí má v průměru 528 mm a ropa jím proudila rychlostí 1,0 až 1,4 m/s. Pokud nedojde k obnovení dodávek, bude nutné v příštích letech rozhodnout o jeho dalším osudu. Technicky je možné v potrubí „mrtvou zásobu“ ropy ponechat až dva roky. Pak ji bude nutné buď alespoň dočasně rozhýbat (což by ovšem znamenalo další nákup alespoň omezeného množství z Ruska), nebo ropovod vyprázdnit vtláčením dusíku. To je ovšem poměrně nákladný proces, po kterém je obtížné ropovod znovu naplnit a rozběhnout. /jj/
