Česká republika kupuje obří kvanta zemního plynu v zahraničí (dominantně v Ruské federaci a v Norsku) a dopravuje ho našim spotřebitelům po síti mezinárodních plynovodů. Pro stabilizaci a bezpečnost dodávek není důležitá pouze množstevní a cenová nabídka této energetické suroviny na trhu, ale i smysluplná diverzifikace přepravních magistrál. Význam české plynovodní sítě má strategický význam a rozměr jak pro domácí odběratele zemního plynu, tak pro zdárné fungování propojených severních a jižních tras. Ležíme na evropské páteřní magistrále, která zásobuje plynem řadu klientů v zemích EU 28. Jejich nákupy se do budoucna zvýší. Stejně jako požadované přepravní kapacity. Aby česká i evropská síť mohly fungovat bez výpadků, k tomu významně posloužil vysokotlaký plynovod Gazela, od jehož spuštění uplynul právě rok. Připojil ČR na potrubí, jímž proudí do Evropy zemní plyn z ruských nalezišť tzv. Severní cestou. Konkrétně: prostřednictvím plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře do německého Greifswaldu. Odtud po linii plynovodu OPAL až na hranice SRN a České republiky. Na naše území vstupuje u obce Brandov na Mostecku. Gazela za cca 10 mld. Kč měří 166 km. Kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 toků. Hmotnost 9500 položených 18metrových trubek o tloušťce 18 až 26 mm činí 120 000 t. Potrubí o průměru 1,4 m vede plyn pod tlakem 8,4 MPa po teritoriu Ústeckého a Plzeňského kraje a ČR opouští v Přimdě na Tachovsku. V jižním Německu se pak připojuje na transportní soustavu MEGAL. Projektovaná kapacita cca 30 mld. m3 surovin ročně přesahuje současnou českou spotřebu více než 3krát. /ag, if/
