Mapa plynovodů se na území ČR rozšířila o 166kilometrovou magistrálu GAZELA. Dílo za 10 mld. Kč propojí Brandov na Mostecku s Přimdou na Tachovsku. Jeho strategický přínos však tkví v přímém přístupu České republiky na ruský zemní plyn, jenž proudí do západní Evropy po linii Nord Streamu. Nový plynovod uvedli do provozu předseda vlády ČR Petr Nečas, představitelé SRN a Ruské federace i zástupci zainteresovaných firem. „Je důležitý nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii,“ uvedl náš premiér. „Tento projekt je propojen se stávající plynovou sítí v České republice. Umožňuje diverzifikované dodávky zemního plynu k nám a zvyšuje tak velmi výrazným způsobem i energetickou bezpečnost země. Jednoznačně se ukazuje, že propojování energetických sítí, propojování jednotlivých dopravních tras, je věcí, která má v rámci Evropské unie perspektivu, protože zvyšuje naši konkurenceschopnost, umožňuje diverzifikovat jak zdroje energetických surovin, tak přepravní trasy. Česká republika jako země průmyslově orientovaná potřebuje mít rozumné ceny energií, včetně cen zemního plynu.“ Vysokotlakým potrubím o průměru 1,4 m bude moci ČR získat až 30 mld. m3 plynu ročně. Pro lepší ilustraci: to je cca trojnásobek naší současné celkové spotřeby této fosilní energetické suroviny. Technici odhadli životnost tranzitní linie na 75–100 let. Návratnost investovaných nákladů se má ale pohybovat okolo 10 let. Nový plynovod vygeneruje rovněž nemalé příjmy z poplatků tranzit suroviny. GAZELA, která proťala 66 silnic, 13 že leznic a musela překonat 51 toků, má velký význam i pro vnitroněmeckou plynárenskou soustavu. Je s to přivést plyn ze severoněmeckého Opalu na jihoněmecký Megal. Zároveň dokáže přepravit plyn opačným směrem. Vedle ČR budou moci plyn z GAZELY čerpat také zákazníci na Slovensku. Na projekci a výstavbě GAZELY se aktivně podílely český Plynostav, ruský Strojtransgaz a belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Unikátní techniku obsluhovala až tisícovka specialistů ze 13 států. Největší problémy nezpůsobovala obří hmotnost magistrály. Jenom 18metrových trubek (o tloušťkách od 18 do 26 mm) bylo třeba objednat a dopravit na staveniště na 9500 kusů. Při hmotnosti cca 120 000 t by to vydalo za celý tucet pařížských eiffelovek. Nejsložitěji (už tradičně) probíhala jednání s majiteli pozemků, přes které magistrála probíhá. Museli odsouhlasit jak pokládku potrubí, tak přístup servisních techniků k němu, pokud by se v budoucnu vyskytly na trase nějaké technické či provozní problémy. Po nezbytném rozběhu a kolaudaci poběží dílo v tzv. ostrém provozu od poloviny roku.
