Evropská komise v současné
době pracuje na mechanismech
efektivní evropské koordinace pro
případ, že by se opakovala situace
letošního ledna, kdy se dodávky
ruského plynu zastavily. „Současně
se prověřuje politika infrastruktury,“
sdělil na evropskoruské
konferenci v Berlíně Matthias
Ruete, generální ředitel pro
energetiku a transport. Informoval
také o prostředcích EU určených
na energetická propojení
mezi stávajícími sítěmi a pro lepší
využívání vlastních energetických
rezerv EU, včetně obnovitelných
zdrojů.
Prostředky EU, které Ruete zmínil,
činí 1,4 mld. eur. Jsou určeny na
několik projektů plynovodů překračujících
hranice, na plynový zásobník
v ČR a na přístav pro vykládku
tekutého plynu v Polsku. V návrhu
se počítá také s 200 mil. eur pro
nový plynovod Nabucco, jenž má
vést z východního Turecka do střední
Evropy. Na jeho výstavbě se má
podílet více evropských dodavatelů
plynu. Nabucco je jedním z několika
projektů výstavby plynovodů,
které mají pokrýt stoupající spotřebu
v Evropě a zmenšit závislost na
jednotlivých dodavatelích a tranzitních
cestách.
Největší pokrok zaznamenává projekt
plynovodu Nord Stream, který
povede ze severozápadu Ruska
přes Baltické moře až k německému
pobřeží. Podle vyjádření finančního
ředitele projektu Paula Corcorana
jeho výstavba má začít v roce 2010.
V roce 2011 by pak mohl plyn proudit
prvním ze dvou plánovaných potrubí.
O rok později oběma.
Ve fázi příprav je také rusko-italský
projekt k plynovodu z jižního Ruska
přes Černé moře do jižní a střední
Evropy. Jeho investory jsou největší
dodavatel plynu ruský Gazprom
a italský plynárenský koncern ENI.
Je považován za konkurenční projekt
plynovodu Nabucco.
O rozruch se postaraly v polovině
května Gazprom a ENI, když zveřejnily,
že roční přepravní výkon jižního
ropovodu hodlají zdvojnásobit, a to
na 63 mld. m3. Znamenalo by to dvojnásobek
plánovaného přepravního
výkonu Nabucca. Společně s ropovodem
Nord Stream by se takto přepravovalo
do střední a západní Evropy
stejné množství ruského plynu jaké
dosud proudí přes Ukrajinu. Gazprom
by měl možnost zaměřit se na alternativní
přepravní cesty v případě dalšího
tranzitního konfliktu s ukrajinským
partnerem Naftogasem.
Gazprom pracuje současně na rozšíření
kapacit pro skladování plynu.
V příštích 6 letech hodlá s projekty
v Německu, Nizozemsku, Rakousku,
Srbsku a Maďarsku skladované
množství zpateronásobit. Rusové
již nyní budují (společně s lipským
podnikem VNG) v Sasku-Anhaltsku
zásobník, jenž by během 15 let
disponoval kapacitou 600 mil. m3
plynu. /eb/
