Evropská plynárenská branže
je o tom skálopevně přesvědčena.
Jedinou chmurou na této
optimistické vizi je fakt, že
z nynějších cca 500 mld. m3 zemního
plynu spotřebovaného za rok, se
na náš kontinent musí 370 mld. m3
importovat. Evropská ložiska se vlivem
velké těžby a spotřeby rychle
vyčerpávají. Požadavky na dovoz plynu
z třetích zemí proto nepochybně
vzrostou.
Světová spotřeba plynu se do roku
2035 zvýší o polovinu a jeho podíl
na globálním energetickém mixu překročí
čtvrtinu. Takový vývoj považuje
eurokomisař Günther Oettinger
za „dobrou zprávu pro zemské klima“
a očekává nástup „zlatého času zemního
plynu“. Aby se pro to vytvořila
adekvátní technologická platforma,
Evropská komise předpokládá, že
do plynárenství bude třeba do roku
2020 investovat 70 mld. eur. Provozovatelé
plynovodů však kalkulují s bezmála
90 mld. eur.
Současný evropský energetický
mix tvoří uhlí (26,8 %), jaderná
energetika (27,8 %), zemní plyn
(24 %), ropa (3,1 %) a tzv. velká
vodní energetika (10,7 %). Zbylých
7,6 % připadá na alternativní zdroje.
Celkové elektrárenské kapacity
dosahují 876 000 MW.
Německý odborný magazín ET
(Energietechnische Tagesfragen)
však zásadní obrat v energetice neočekává:
„Během první dekády nového
tisíciletí se výkon evropských plynových
elektráren zvýšil o 118 000 MW,
větrníků o 65 000 a fotovoltaických
parků o 26 000 MW.“ Magazín zdůrazňuje,
že Evropě chybí přesný plán
rozvoje energetiky a zejména výstavby
přenosových sítí.
Právě ony by podle představ energetických
a klimatických expertů
poradenské společnosti Pricewaterhouse
Coopers měly zajistit, aby
Evropa v roce 2050 spotřebovávala
pouze elektřinu z alternativních
zdrojů. Studie vypracovaná ve spolupráci
s odborníky z Postupimského
ústavu pro výzkum klimatu navrhla
už před časem tzv. superchytrou
síť. Propojila by Evropu, Blízký
východ a severní Afriku. Program
počítá s výstavbou velkokapacitních
přenosových tras po roce 2015, se
zrušením dotací pro fosilní paliva
po roce 2020, se stanovením cílů
rozvoje alternativních zdrojů v severní
Africe a s vytvořením evropského
společného trhu s elektřinou
do roku 2020. Neopomíjí ani problematiku
strategického odstavování
fosilních elektráren v EU a severní
Africe po roce 2030. /ag/