V mezinárodním tendru na dostavbu III. a IV. bloku JE Temelín v posledním období mediálně přituhuje. Uchazeči o tuto lukrativní zakázku gradují své prezentace. Westinghouse tvrdí, že jejich reaktor AP1000 je díky pasivním bezpečnostním prvkům nejbezpečnější na světě. S tím ovšem nesouhlasí Konsorcium MIR.1200 a dodává, že oproti Westinghousu nabízí i robustní aktivní systémy zabezpečení reaktoru. Co si o nabízených technologiích myslí tuzemští jaderní experti? Je pro Českou republiku vhodnější AP1000, anebo MIR.1200? K besedě jsme přizvali dvojici vysokoškolských pedagogů z Katedry energetických strojů a zařízení Západočeské univerzity v Plzni dr. Jana Zdebora a doc. Ing. Františka Hezoučkého:
Který ze soutěžících projektů je podle vás lepší? F. H.: U každého projektu lze nalézt silné i slabé stránky. Snažíme se o tom objektivně informovat naše studenty. Je to tak i s projekty, které zůstaly v soutěži o rozšíření Temelína. Je samozřejmé, že každý z uchazečů se snaží potlačit informace o slabinách a zdůrazňovat silné stránky. Pokud bych měl velmi stručně charakterizovat slabé stránky projektu MIR.1200, jde o tradiční velké množství betonu a relativně extenzivní zástavbové plochy u ruských projektů. O tom hovoříme na úrovni specialistů přes 30 let. Samotná technologie jaderného zařízení je ale vymyšlena velmi dobře. U projektu AP1000 se naopak jeho silné stránky mohou projevit jako jeho slabiny. Spoléhání se na pasivní systémy odvodu tepla vedlo k potlačení role aktivních bezpečnostních systemů. J. Z.: Když se ptáte, který z projektů je lepší, je nutné se ptát: z jakého hlediska? Z hlediska spolehlivosti provozu? Na to dnes nikdo nemůže poskytnout jinou informaci, než projektové údaje. Ověření bude možné až po několikaletém provozu referenčních bloků. Z hlediska bezpečnosti? Projekt MIR.1200 má velmi dobře promyšlené pasivní systémy pro odvod tepla, které s rezervou umožňují bezpečné chlazení reaktoru i v případě úplné ztráty elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny po dobu 72 hodin. Pasivní systémy odvodu tepla projektu MIR jsou méně zranitelné. Navíc má MIR bezpečnostně kvalifikované aktivní bezpečnostní systémy. Tím se samozřejmě může projekt MIR.1200 prodražit. Bylo by to ale zdražení ve prospěch bezpečnosti. MIR má navíc ještě plnohodnotný vnější i vnitřní kontejnment, který u projektu AP 1000 chybí. Anebo z hlediska ekonomie provozu? Tady sehraje roli celková nabídková cena. Jenom cena by ale neměla být rozhodující. Na prvním místě musí být bezpečnost.
Westinghouse tvrdí, že by pasivní bezpečnostní systémy AP1000 mohly zabránit havárii, k níž došlo v japonské elektrárně ve Fukušimě. F. H.: To tvrzení je založeno na předpokladu, že po výpadku všech zdrojů střídavého proudu by zůstala zachována funkce pasivního odvodu tepla. To by bylo nutné pro zemětřesení a vysoké cunami explicitně dokázat. Totéž by oprávněně mohli tvrdit i autoři projektu MIR.
Je možné o jaderné elektrárně s AP1000 tvrdit, že je z hlediska bezpečnosti lepší, bezpečnější než ostatní? Technický ředitel společnosti Westinghouse Howard Bruschi při své nedávné návštěvě ČR uvedl, že z hlediska hodnocení PRA (Probabilistic Risk Assessment = hodnocení pravděpodobnosti rizika) má AP1000 zhruba 100krát lepší výsledky než PRA aktuálně provozovaných elektráren. J. Z.: Toto tvrzení je pravdivé, ale ne korektní. Platí pro PRA projektu AP1000 ve srovnání s projekty starších elektráren, většinou II. generace. Budeme-li provnávat AP1000 s jinými současnými projekty, bude srovnatelný, nebo horší. Kupř. nové ruské bloky, které byly nedávno uvedeny do provozu v čínské jaderné elektrárně Tianwan, splňují beze zbytku současná bezpečnostní doporučení. Mimochodem: jsou to první bloky, které byly ve světě uvedeny do provozu se zabudovaným lapačem taveniny aktivní zóny. F. H.: Projektové hodnoty PRA pro AP 1000 uvádí 1,95.10–8, EPR uvádí <10–7, což je srovnatelné. MIR.1200 má dokonce pravděpodobnost těžkého poškození aktivní zóny <3,7.10–9. Podle těchto hodnot by tedy MIR.1200 byl zhruba 5krát bezpečnější než AP1000.
Když už jste zmínil lapač taveniny aktivní zóny, projekt AP1000 společnosti Westinghouse přeci také počítá s mechanismem pro zabránění úniku radioaktivy, anebo ne? F. H.: Zadržení taveniny v případě těžké havárie takového druhu je důležité. Současné ruské projekty (ale i francouzský projekt EPR) mají lapače taveniny. Projekt AP1000 počítá se zadržením taveniny v tlakové nádobě reaktoru a s chlazením přes stěnu reaktoru. Podobné řešení má také projekt Mitsubishi. Nespoléhá pouze na takové chlazení. Lapač má i pod reaktorem. Problematika chlazení má svá úskalí. Westinghouse chladí stěnu reaktoru kyselinou boritou. Kyselina boritá při odpařování na povrchu stěny reaktoru vytváří vrstvu soli, která zhoršuje přestup tepla. Mitsubishi chladí požární vodou, takže tento problém nemá.
Říká se, že projekt AP1000 je natolik revoluční projekt, že tvůrci vlastně začali projektovat „od píky“? F. H.: Ano, projekt AP1000 je velice inovativní a má řadu velmi elegantních řešení. Velmi oceňuji nápad vrátit se na nové úrovni k bezucpávkovým hlavním cirkulačním čerpadlům. Na údaje o jejich provozní spolehlivosti si ale budeme muset počkat. Myšlenka zadržování coria (taveniny aktivní zóny) je rovněž pěkná, nicméně má svá úskalí, o nichž jsme se stručně zmínili. Pasivní odvod tepla prostřednictvím celokovového kontejnmentu bohužel neumožňuje, aby vnější obálka byla plnohodnotným kontejnmentem. Je to vlastně jen „komín“ s mnoha otvory. Případná netěsnost ocelového kontejnmentu znamená únik radioaktivity do životního prostředí. Plnohodnotné kontejnmenty, které mají projekty MIR nebo EPR, plní z hlediska bezpečnosti svou roli lépe.
Je těžké, aby se čtenář, jenž je z jiného oboru a nemá vaše zkušenosti, vyznal v tvrzeních zástupců obou zájemců o dostavbu Temelína. Jakou radu byste mu dali? F. H.: V daném případě musím dát za pravdu bývalému šéfovi finského jaderného dozoru panu Jukkovi Laak sonenovi, který se na toto téma vyjádřil i pro váš časopis. Jeho tvrzení jsou inženýrská a vysoce kvalifikovaná. J. Z.: Vyjádření představitelů Westinghouse jsou až dosud zřetelně vedena spíše marketingovými cíli, než objektivním hodnocením. Objektivitu ovšem ani nelze očekávat. Jde přece jen o velký byznys.