Byly vyvinuty k bezhotovostním platbám. Dnes už tato dítka moderních informačních technologií patří k samozřejmostem našeho života. Bývají ale také bohužel často zneužívány kriminálním podsvětím. Dříve se platilo hotov ě nebo šeky Roku 1928 zavedli někteří obchodníci v USA kovové štítky. Na nich bylo vždy vyraženo číslo klienta, které se při nákupu opsalo, a přidal se k němu klientův podpis. Přesněji řečeno, na těchto plechových kartách (charge plates), podobným identifikačním štítkům americké armády, bylo vyraženo jméno klienta a číslo karty, které se při placení otiskly pomocí mechanického pákového snímače – imprinteru – a kopírovacího papíru na prodejní doklad. Brzy zavedlo charge cards několik skupin obchodníků, kteří si své karty navzájem uznávali. Skupina Retail Service Bureau v Seattlu spojovala okolo 1 000 obchodů. Na začátku 20. století přišla také americká letecká společnost Western Union Telegraph Company s papírovými platebními kartami, které se staly velmi oblíbenými. Klient měl své pohodlí a obchodník zase větší útratu za služby, které nabízel. Vůbec první platební kartou se stala karta společnosti Air Travel Card. Byla zavedena v roce 1948 a určena pouze obchodním cestujícím v sektoru letecké dopravy. První karty byly vyráběny z tvrdého papíru nebo z plechu. Koncem 20. století však začaly vznikat plastové platební karty, které známe dodnes, například VISA karta, American Express a mnoho dalších. První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 Živnostenská banka jako dispoziční kartu k devizovému účtu. Prvn í karto u uhrazená veče ře Roku 1950 byla vyrobena první skutečně univerzální platební karta. Proč by lidé měli být omezeni hotovostí, kterou mají zrovna u sebe? S touto myšlenkou – podle elektronické Wikipedie – přišel Frank McNamara poté, co se mu v restauraci stala nepříjemnost kvůli zapomenuté peněžence. Na základě toho založil klub Diners Club, vydávající svým členům úvěrové karty pro placení v restauracích, které s klubem uzavřely smlouvu. Poprvé kartičku Diners Club předložil McNamara symbolicky po večeři v oné restauraci, kde se mu onehdy stala nepříjemnost. Tento akt se nazývá First Supper. Do roku 1951 měl Diners Club 35 000 členů a jeho karty přijímalo 285 restaurací. V 60. letech se Diners Club stal ikonou a platební karty byly velmi oblíbené i u herců Hollywoodu. A bankomaty ? První bankomat byl vyvinut a postaven americkým vynálezcem Lutherem Georgem Simjianem. Byl instalován v roce 1939 v New Yorku. První bankomat vydávající hotovost byl umístěn v britské bance Barclays v Enfieldu 27. června 1967. Systém DACS (De La Rue Automatic Cash System) přijímal jednorázové poukázky, které si automat ponechal a vydával za ně obálky s deseti librami. Prvním zákazníkem bankomatu byl britský herec Reg Varney. První on-line bankomat na území Československa byl nainstalován pro Komerční banku, a to 19. února 1992 v Praze na náměstí Republiky (dnes Česká národní banka). Před rozšířením bankomatů byl bezproblémový výběr hotovosti možný pouze na pobočkách stejné banky, u které měl klient vedený účet. Ten tak byl omezen úředními hodinami a rozmístěním poboček banky. Platebn í karty a trestn á činnost Typický bankomat shromažďuje hotovost o hodnotě (průměrně) kolem jednoho milionu korun. Čas od času se tedy jak samotný bankomat, tak případně klienti, kteří z něj zrovna vybírají, mohou stát obětí trestné činnosti. Podle evropského úřadu ENISA dochází ročně ke ztrátám v objemu kolem 12 miliard korun a trestná činnost tohoto typu zažívá prudký nárůst. Jedním z klasických příkladů je praxe, kdy pachatelé trestné činnosti do bankomatů instalují takzvané skimmovací zařízení (z angl. „data skimming“ – sbírání dat), která jsou schopna zjistit PIN kód při běžném použití bankomatu. Skládá se z části, která umí číst magnetické karty při jejich vložení do bankomatu, a zařízení, které dokáže snímat PIN kód zadaný uživatelem bankomatu. Tím je buď nainstalovaná minikamera, nebo upravená klávesnice. Na skimmingu z bankomatů podle informací policie pracují dobře sehrané gangy, působící mezinárodně, s přesně rozdělenými rolemi. K odčerpání peněz většinou dochází v jiné zemi, než ve které byly údaje o platební kartě odcizeny, a nemusí jít nutně o výběr hotovosti z bankomatu – může být použit k zaplacení zboží nebo úhradě či rezervaci služby, která je případně vzápětí (po dohodě s jejím nic netušícím poskytovatelem) stornována a částka následně přeposlána na anonymní účet. Jak se vy hnout zneužití platebn í karty ? Počet případů zneužití bezkontaktních platebních karet roste. Vzhledem k této skutečnosti vstoupila proto 14. září v platnost nová nařízení Evropské unie, podle nichž by měly mít operace prováděné kartou dvoufaktorové ověření uživatele. Bez ohledu na konkrétní legislativní opatření může každý majitel karty sám přispět k tomu, aby riziko neoprávněného použití snížil na minimum. Předkládáme proto deset praktických tipů, jak neoprávněnému použití platební karty předcházet. 1. Nikdy nenoste platební kartu a PIN pohromadě. Samozřejmost, která ale není vždy dodržována. Pokud používáte více platebních karet a všechny PINy si nepamatujete, raději, než abyste si založili jejich seznam do peněženky, si vytvořte v telefonu zašifrovaný dokument s jejich popisem. 2. Kartu nikomu nepůjčujte. Pokud bankomat při výběru nevydá peníze, nežádejte cizí osoby o pomoc. Nebezpečí nehrozí pouze v tom, že byste jim sdělili PIN. Pachateli stačí, když si nepozorovaně z vaší karty pořídí základní data z obou stran. Se získanými informacemi může provádět elektronické platby, například nakupovat zboží na internetu i později, kdy už kartu nebude mít u sebe. 3. Dávejte si pozor na osoby, které se kolem bankomatu pohybují. Dobře se podívejte, jestli za vámi nestojí u bankomatu někdo cizí příliš blízko. Pokud máte pocit, že tomu tak je, raději operaci ihned ukončete a vraťte se později. 4. Při zadávání PINU si klávesnici kryjte rukou nebo peněženkou. Klávesnice všech bankomatů mají číslice uspořádány stejně. Naučte se zadat PIN bez toho, abyste se museli na klávesnici přímo dívat. Při zadávání jednou rukou klávesnici zakryjte a druhou zadejte PIN. Pokud ruka nestačí, překryjte klávesnici peněženkou. 5. Nedovolte obchodníkovi, aby s vaší kartou odcházel z vašeho dohledu. Jak už jsme uvedli výše, ke zneužití pro elektronické platby stačí útočníkovi údaje získané z obou stran karty. Restaurace a obchody, ve kterých nepřikládáte kartu k terminálu přímo u pokladny, musí být vybaveny mobilním bezdrátovým terminálem. Nikdy se nenechte obchodníkem přemluvit, že vaši kartu za minutu přinese zpět. 6. Zjistěte si informace o tom, jak co nejrychleji platební kartu zablokovat. Kontakt na vaši banku pro případ rychlého zablokování bývá zpravidla uložen na platební kartě. Pokud vám ji ale někdo zcizí, budete ho složitě hledat. Uložte si proto kontakt na zákaznickou linku banky do mobilního telefonu a přesvědčte se, že znáte všechny náležitosti pro blokaci ztracené karty. 7. Braňte se zneužití karty speciální čtečkou pomocí „Blokarty“. Bezkontaktní kartu lze pomocí speciální čtečky zneužít i v případě, kdy ji máte u sebe uloženou v peněžence. Obrana proti tomuto útoku je snadná – stačí na stejné místo založit speciální „Blokartu“ (www.blokarta.cz). Ta vyruší všechny pokusy o nechtěnou platbu nebo přečtení citlivých informací z platebních karet uložených v její bezprostřední blízkosti. 8. Nenakupujte pomocí karty na malých neověřených zahraničních e-shopech. Dávejte si pozor na mimořádné, mnohdy až 90% slevy na značkové zboží prodávané v podezřelých internetových obchodech. Tyto nabídky se mohou šířit i na sociálních sítích a obchody se často tváří jako oficiální zastoupení. Tuto skutečnost si vždy ověřte návštěvou internetových stránek značky. Nákupy ve velkých ověřených obchodech a tržištích můžete považovat za bezpečné. 9. Nikdy neuvádějte údaje o platební kartě do e-mailů. Podvodníci často využívají phishing – rozesílání e-mailových či jiných zpráv, které vyzývají adresáta k zadání osobních údajů nebo čísel platebních karet. E-mail se často, včetně grafiky, tváří jako oficiální zpráva banky nebo jiné instituce. 10. Pravidelně kontrolujte výpisy z účtu. Aspoň jednou za měsíc projděte elektronický nebo tištěný výpis z účtu. Pokud objevíte podezřelou transakci, ihned ji ověřte a případně reklamujte. Milan Bauman
