Koncem minulého roku publikovala agentura ICIS (www. icis.com) seznam TOP 128 chemických firem z hlediska obratu v USD za rok 2015 a 40 nejvýznamnějších šéfů chemických firem za rok 2016, kteří nejvíce ovlivnili své společnosti v rámci chemického průmyslu realizací investic, fúzemi, akvizicemi a inovacemi. Do čela zařadili Matthiase Zacherta z německé společnosti Lanxess (45. místo v TOP 128), který transformoval firmu z komoditního výrobce kaučuků na hráče se speciálními produkty. Využil k tomu i společný podnik s firmou Saudi Aramco (výrobce SBR kaučuků) a akvizice amerického výrobce specialit – retardérů hoření, lubrikantů a dalších aditiv – firmu Chemtura (121. v TOP 128). Od svého nástupu v roce 2014, když firma vykázala čistou ztrátu 159 mil. eur, dosáhl zisku 165 mil. eur v roce 2015 a rok 2016 se očekává ještě úspěšnější. Na druhé místo byl zařazen v mých dřívějších příspěvcích často citovaný Jim Ratclife z firmy Ineos (8. v TOP 128 – sídlo firmy přemístil koncem roku 2016 ze Švýcarska do VB). Ocenění se mu dostalo za první dovoz amerického etanu z břidlicového plynu do Evropy (příjemce norský Rafnes a skotský Gragemouth), úsilí o těžbu břidlicového plynu ve VB, ukončení akvizice výroby trubek z HDPE v USA, prodeje třech výroben EPS s celkovou nejvyšší kapacitou v Evropě polskému Synthosu, rozjednanou akvizici výroby K-Resin v Jižní Koreji, investici do jednotky alfaolefinů o roční kapacitě 420 000 tun v USA s termínem najetí v roce 2018 a společnou výrobu HDPE se Sasolem (43. v TOP 128) v USA o kapacitě 470 000 tun s najetím v roce 2017. V roce 2016 očekává rekordní EBITDA ve výši 4 miliardy eur. Na stupně vítězů se dostal i třetí Andrew Liveris z americké firmy Dow (3. v TOP 128). Kladně je hodnocena zatím úřady schvalovaná fúze s DuPontem (9. v TOP 128) s kapitálovou hodnotou 120 miliard USD. Jednotka 1,5mil.tunového kraku v Texasu má najet letos, tři jednotky na výrobu PE ve společném podniku se Saudi Aramco (4. v TOP 128) začaly najíždět koncem roku 2016. Od ledna 2017 přešel Andrew Liveris do administrativy prezidenta Trumpa. Stejným směrem zamířil Rex Tillerson – šéf firmy Exxon Mobil (7. v TOP 128) – nově jmenovaný ministr zahraničí. Jeho nástupce ve firmě Neil Chapman je na 6. místě, zejména za realizaci nových jednotek parního kraku, dvou jednotek PE s kapacitou po 1 mil. tun v Texasu a nové jednotky PP. Za transformaci belgické firmy Solvay (27. v TOP 128) v globální, odolnou, udržitelnou a inovativní společnost byl 4. místem oceněn Jean-Pierre Clamandie. Ceněné jsou aktivity ve výrobě plastových kompozitů pro Airbus, Boeing a Safran. Na další místo byl nominován Amin Nasser ze Saudi Aramco, který realizuje projekty na zvýšení výrobních kapacit z 12 na 34 mil. tun do roku 2030. Do první desítky byli zařazeni plastikáři: na 7. místo Albert Chao z americké firmy Westlake Chemical (79. v TOP 128) za akvizice v oblasti PVC na 8. místo Edward Breen z americké firmy DuPont (9. v TOP 128) za aktivity v oboru plastových specialit a zemědělských přípravků na 9. místo Chris Pappas z americké firmy Trinseo (86. v TOP 128), která má aktivity ve styrenovém byznysu v Evropě na 10. místo Patrick Thomas z německé firmy Covestro (24. v TOP 128) za profitabilní aktivity v polykarbonátech, PUR, nátěrových hmotách a využití CO2 pro polyoly. Za zmínku stojí 11. místo Kurta Bocka, prezidenta německé firmy BASF (1. místo v TOP 128), 16. místo Dimitrey Konova z ruské firmy Sibur (70. místo v TOP 128), 25. místo Graham van´t Hoffa z firmy Shell a 32. místo Daniele Ferari z italské firmy Versalis (75. místo v TOP 128). Osobně jsem postrádal zařazení představitele profitabilní rakouské firmy Borealis (47. v TOP 128), ale hlavně zástupce z Číny, která je světově největším chemickým regionem (v TOP 128 na 2. místě Sinopec, na 30. místě Shin-Etsu). Žádná chemická firma ze střední Evropy se neumístila. Fúze a akvizice napříč kontinenty V uplynulých 15 letech docházelo ke značnému počtu a finančním hodnotám v segmentu fúzí a akvizic firem napříč kontinenty. Celosvětová hodnota v roce 2015 dosáhla 3,6 bilionu USD. Jenom Číňané investovali do 183 podniků v Evropě, z toho do 39 v Německu. Za první pololetí 2016 provedli rekordní počet akvizicí v Evropě – koupili nebo získali podíl na 164 firmách za 72,4 miliardy USD, což je rekordní počet za první pololetí. Aktivity směřovaly nejvíce do Německa (37 akvizic), následovala Francie (23 akvizic) a VB (20 akvizic). V ČR proinvestovali Číňané 30 miliard Kč. Zájem projevili i o Unipetrol. Čínské investice v USA dosáhly 45,6 miliardy USD, což je třikrát více než v roce 2015. Očekává se, že prezident Trump tyto aktivity zbrzdí. V chemickém průmyslu jsou patrné megafúze a akvizice, díky kterým se stanou roky 2016 a 2017 rekordními v hodnotách investic (dosud rekordní je rok 2011 s 82 miliardami USD). Fúze druhé a deváté největší chemické firmy Dow/DuPont představuje tržní hodnotu 120 miliard USD, desítkami miliard USD „přispějí“ fúze Bayer/Monsanto, ChemChina/ Syngenta, Air Liquide/Airgas. Koncem prosince 2016 bylo oznámeno, že německý výrobce technologických plynů Linde se dohodl s americkým Praxairem na podmínkách vzájemného spojení. Vznikne tak světová plynárenská jednička s tržní hodnotou 65 miliard USD. Podle agentury Toma Blaige bylo v roce 2015 v plastikářské oblasti globálně uzavřeno celkem 523 transakcí, což je méně než v rekordním roce 2010, kdy se uskutečnilo 540 transakcí, 77 % obchodů uzavřeli strategičtí partneři. Mince s příměsí plastu O plastových bankovkách jsem informoval ve dvou loňských číslech TT. Jsou sice dražší, ale mají delší životnost než papírové. Na jaře 2016 se objevila první kovová mince s modrým polymerním kroužkem. Jednalo se o sběratelskou edici 300 000 exemplářů 5eurových mincí, vyražených německou firmou Schuler. Váží 9 g a má průměr 27,25 mm. Ve slitině mědi a niklu je patentovaným postupem zalisován modrý kroužek ze světlopropustného polymeru. Ten má kromě estetické role i bezpečnostní efekt proti padělání. Druhá generace s červeným plastovým kroužkem se začala razit 12. 12. 2016 a do oběhu přijde v dubnu 2017 ve dvoumilionové sérii. V německém Düsseldorfu se 4. až 10. 5. 2017 koná veletrh Interpack 2017. Zúčastní se jej 270 vystavovatelů z 60 zemí. Jeho hlavními tématy budou obaly, Průmysl 4.0 a ochrana potravin. O aplikacích plastů v automobilech budeme informovat v některém z dalších pokračování, přesto již nyní upozorňuji, že 29. a 30. března 2017 proběhne v německém Mannheimu prestižní mezinárodní kongres Plastics in Automotive Engineering 2017 (www. vdi-wissensforum.de). Dále se zaměříme také na roli plastů v silničních aplikacích. Nové příležitosti pro polystyren Zajímavá aplikace se označuje jako EPS Geofoam. Jedná se o aplikaci rozměrných bloků pěnového polystyrenu (s objemovou hmotností 15–25 kg/m3) v silničním stavitelství. Podle studie Marketsand/Markets má spotřeba EPS pro tyto aplikace růst do roku 2020 o 7,5 % ročně. Největším spotřebitelem je USA, následuje Čína, v Evropě pak Norsko a Nizozemsko. K podpoře těchto aplikací se bude konat 9. až 11. května 2018 na Severním Kypru 5. mezinárodní konference o aplikacích EPS Geofoam ve stavebnictví. O aplikaci této technologie v ČR se lze dočíst v článku od Ing. Pavla Zemena, Ph.D., uveřejněném v časopise Silniční síť, jaro 2016 (str. 70). Stavba silnice na podloží z pěnového polystyrenu je v mnohém podobná klasické technologii se zemním podložím, oproti ní má ale několik nesporných výhod: nízkou cenu, výrazné zkrácení doby realizace, zúžení náspu a nižší náklady na následné opravy vlivem sedání náspu a samozřejmě nižší náklady na dopravní opatření během výstavby. V Norsku začali používat pěnový polystyren (EPS) pro výstavbu silnic již v roce 1972. Postupně se tato nová technologie rozšířila do dalších zemí. V roce 2005 byla tato stavební technologie zapracovaná do projektu pro úsek dálnice D1 Vyškov-Modřice, přičemž realizace trvala pouhých 6 měsíců. A polystyrenová výplň drží. Na stavbu bylo použito 22 000 m3 bloků z pěnového polystyrenu (11 000 ks o rozměrech 4 × 1 × 0,5 m). Po 10 letech monitorování nedošlo k žádným problémům. Tato stavba je velmi zajímavá v několika ohledech. Jednak se podařilo v rekordním čase přepracovat projekt. Poprvé byla v Evropě použita poměrně silná vrstva EPS i na samotné mostní konstrukci (7 ks × 0,5 m = 3,5 m EPS). Dále došlo k zásadnímu zmenšení a zlevnění mostní konstrukce, kde oproti původnímu návrhu, který počítal s velmi robustním řešením pomocí monolitické klenbové mostní konstrukce, byla použita mnohem lehčí konstrukce z prefabrikovaných dílů, a tím došlo také k výraznému zúžení náspu a menšímu sesednutí. V neposlední řadě byla zásadně zkrácena doba realizace, jelikož odpadla dlouhá doba konsolidace náspu. A co je nejdůležitější, došlo k významné úspoře finančních prostředků. Další aplikace jsme nezaznamenali, i když Ministerstvo dopravy ČR vydalo již v roce 2008 Technické podmínky č. 198 Vylehčené náspy pozemních komunikací. Revolučním řešením aplikací plastů nebo i odpadních plastů jsou silnice a mosty. Kanadský Vancouver, který usiluje o titul nejzelenější město roku 2020, aplikuje do asfaltových povrchů silnic příměs z plastových odpadních lahví a jogurtových kelímků. Nizozemská firma KWS ve spolupráci s výrobcem profilů Wavin a s firmou Total použila duté panely z odpadních PE a PP pro vozovku v Rotterdamu. V dutinách mohou být položeny kabely a trubky pro média. Panely jsou čtyřikrát lehčí než klasické, odolávají teplotám od –40 do +80 °C, snadno se pokládají, čímž se šetří realizační čas o 70 %. Další zkušební úsek bude k dispozici koncem tohoto roku. Ve francouzské obci Tourouvre- an-Perche šli ještě dále. Firma Colas zkonstruovala robustní solární panely, které jsou při uplatnění plastů schopné odolat hmotnosti nákladního vozu s návěsem. Tyto panely se zabudují do povrchu vozovky. Elektrické vedení je vložené do plastového profilu a zařízení je pokryto protiskluzovým povrchem z drceného skla. Na testovací silnici o délce jednoho kilometru byl zahájen provoz koncem roku 2016. Vyrobenou elektřinu využívá veřejné osvětlení obce. První kompozitní plastový silniční most byl uveden do provozu v Oxfordshire (VB) v roce 2002. Na evropském kontinentu byl v roce 2008 instalován blízko německého Freiburgu plastový most o hmotnosti 80 t, délce 27 m a šířce 5 m. Konstrukce mostu je beznýtová a bez použití šroubů. Základem řešení je směs polyesterové pryskyřice a styrenu, vyztužená skleněnými vlákny. Tento kompozit byl použit pro vozovku, která se přilepila na ocelové nosníky. Připravil se plastový most jako prefabrikát a poté se přepravil na místo určení jako celek. Úplná instalace netrvala ani celý den. Kromě příznivějších nákladů mají plasty i další výhody. U konvenčních mostů je nutné provádět opravu po 15–20 letech od instalace. Plastový most je ideální pro dlouhodobé použití, když se předpokládá životnost min. 50 let bez nutnosti oprav. Kompozitní materiály totiž nepodléhají korozi. V listopadu 2011 využili experti z Walesu příznivých vlastností plastů k realizaci prvního celoplastového mostu s využitím odpadních plastů. S vládní podporou byl přes řeku Tweed instalován 27 m dlouhý celoplastový silniční most s nosností 44 tun. Na realizaci se podílela řada expertů z Velké Británie a použila se patentovaná technologie. Licenci využily firmy Vertech Limited a Axion International, přičemž k výrobě elementů pro most použily 50 t odpadních lahví z vysoce hustotního polyetylenu a polypropylenu a vybraných polypropylenových částí ze starých aut. Firma Axion postavila stejným postupem dva mosty v USA – v roce 2013 se jednalo o 7,5 m dlouhý most v Logan Country ve státě Ohio. V dalším díle se budu věnovat plastům v architektuře. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
