Na červencovém summitu G20 v Hamburku potvrdilo 19 účastníků své závazky ke snižování emisí CO2 v rámci Pařížské dohody. K 10. 7. 2017 ratifikovalo dohodu 153 ze 197 signatářů. Mimo je především USA a zatím bohužel i ČR. USA mají šanci i v případě odstoupení od dohody – mimo jiné i díky prudkému rozvoji těžby a využití břidlicového plynu (viz graf) – závazky plnit. A tak nepřekvapuje návštěva prezidenta Trumpa v Polsku, kde nabízel Polsku a dalším 12 zemím trojmoří, včetně ČR, plyn z USA jako alternativu k ruskému plynu. Do konce roku 2022 by se měly USA stát světovou dvojkou v produkci zkapalněného zemního plynu a svět bude čelit nadbytečnému množství plynu. Americké sankce proti Rusku se vztahují i na evropské firmy, které se měly podílet na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. To by mělo významné dopady na EU. Mezinárodní energetická agentura konstatovala, že v roce 2016 dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energií na světové výrobě energií 23 % a do roku 2021 se má zvýšit na 28 %. Nejvíce energie z obnovitelných zdrojů vyrobila Čína (199 GW), následovaná USA (122 GW) a Německem (92 GW). Nejvíce se na růstu energie z obnovitelných zdrojů podílejí vodní elektrárny (71 %), následují větrné zdroje (15 %) a solární panely (4 %). Investice do obnovitelných zdrojů energie loni dosáhly téměř 300 mld. USD, díky zlevnění solárních panelů a větrných turbín se za stejné peníze postavilo o polovinu více zdrojů než v rekordním roce 2011. EU postupně realizuje cíl do roku 2020 – totiž vyrobit 20 % energií z obnovitelných zdrojů. V roce 2015 dosáhla tato výroba 17 %. Diskuse se vede o cíli do roku 2030 ve výši 27 %. Podporu získává forma malých instalací, tj. pro vlastní spotřebu s možností dodávat přebytečnou elektřinu do sítě za tržní ceny. V ČR se loni podílela výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 13 %, což byl v porovnání s rokem 2015 pokles o 0,3 %. Aplikace plastů v elektroprůmyslu jsou z hlediska hmotnosti v pořadí hlavních aplikačních segmentů na 4. místě. V Evropě se jedná o 5,8% podíl, tj. 2,8 mil. tun. Nejdy namičtěji po rostou chemikálie pro elektroniku Podle studie Grand View Research z června 2017 by měl světový trh chemických specialit růst v období 2016–2025 ročně o 5,1 %, přičemž v roce 2016 by dosáhl 260 mil. tun. Největší podíly tvoří produkty pro povrchové úpravy, adheziva, těsnění a elastomery, přičemž růst jejich spotřeby by měl být nadprůměrný. Největší dynamiku by měly vykázat chemikálie pro elektroniku, zejména díky úsilí o minimalizaci, digitalizaci a inovace v solárních panelech. Významné postavení v této oblasti má japonská firma Showa Denko, která vyvinula a dodává speciální polymery, jako např. Poly-N-vinylacetamid, pro aplikace v elektronice, při výrobě baterií a LED svítidel. Ze studie MarketsandMarkets z letošního dubna vyplývá, že aplikace skelnými a uhlíkovými vlákny plněných epoxidových pryskyřic, polyesterů a vinylesterů na lopatky a gondoly větrníků porostou v období let 2016–2021 průměrně o 9,3 % ročně. Pro tyto aplikace je důležitá nízká hmotnost lopatek, což lze v případě plastů řešit použitím nadouvadel. Pro plastikáře je segment aplikací plastů ve větrnících důležitým, o čemž svědčí vydávání měsíčníku Wind Systems (www.windsystemsmag. com) a konání pravidelných konferencí. V pořadí již osmá „Wind Turbine Blade Manufacture 2017“ se bude konat 12.–14. 12. 2017 v Düsseldorfu (rmm@amiplastics. com). V seznamu přednášek figuruje i informace o technologii výroby plastových lopatek s délkou nad 100 m. Německé konsorcium 16 firem, včetně BASF, Henkel a Hexion, řeší projekt optimalizace a automatizace výroby kvalitních 40 m dlouhých lopatek větrníků pro výkon 1,5 MW. Firma Covestro nabízí v Číně svůj ekologický produkt PUR, kde v jedné složce – polyolu – využívá CO2 pro aplikace na lopatky větrníku. Pro tuto aplikaci PUR se skelnými vlákny má mezinárodní certifikát DNV G. Předností proti aplikacím epoxidových pryskyřic je rychlejší tvrdnutí výrobků. Belgická firma Armacel investuje v Číně do nové kompozitní pěny z PET typu Arma FORM PET, kterou již vyrábí v Belgii a Kanadě. Zajímavým řešením jsou mořské větrné elektrárny umístěné na hladině moří. Nejvíce jich provozuje Velká Británie (5 156 MW) a Německo (4 108 MW). Největší plovoucí mořská elektrárna – o výkonu 30 MW – je před spuštěním v severovýchodním Skotsku. Zatímco větrná energetika zažívá v Evropě investiční boom, ČR výstavbu nepodporuje. Připravované projekty v řádu tisíců MW se zastavily z důvodů absence podpory úřadů a odporu veřejnosti. V provozu je 175 větrníků a české firmy, včetně ČEZ, investují do větrníků v zahraničí. Největší plovo ucí solární elektrárna na světě Kapacity fotovoltaiky představují globálně 2% podíl na výrobě elektřiny. Do roku 2020 by se měly zdvojnásobit na 525 GW a v roce 2050 by se měla energie z fotovoltaiky na světové spotřebě elektřiny podílet 29 %. Nejvíce se podílí Asie s 50 %, Evropa s 20 % a Severní a Jižní Amerika s 20 %. Jen v roce 2016 bylo v Číně instalováno 34,5 GW fotovoltaických panelů. Čína vybudovala největší plovoucí solární elektrárnu na světě s kapacitou 40 MW. Ve zkušebním provozu je obří solární elektrárna ve tvaru pandy s kapacitou 100 MW. V ČR bylo loni solárními elektrárnami vyrobeno 2,13 TWh elektřiny, přičemž instalovaný výkon činil 2 068 MW. Solární instalace na střechách budov přispěly k růstu počtu panelů na 32 000. Do roku 2040 by mělo být v ČR instalováno na 5 884 MW elektráren slunečních a 1 146 větrných. Inovace fotovoltaických panelů jdou raketově vpřed, což umožňuje snižování hmotnosti a zvyšování výkonů. Důležitou roli v tomto procesu hrají organické chemické produkty, včetně polymerů. Například ve vyhledavači Google lze k výrazu Polymers in Photovoltaics dohledat 42 700 odkazů. Novější informaci publikoval dne 12. 1. 2017 Donald Rosato pod názvem „Solar Materials – Developments to Watch Going Forward“ (www.omnexus. specialchem.com). AMI (Applied Market Information) pořádala 2.–3. 2. 2016 v Düsseldorfu konferenci Polymers in Photovoltaics. Přednášky se týkaly kompaundů na bázi polymerů pro pouzdra, spodní a krycí vrstvy panelů, ale i adheziv, těsnění a elektrických částí. Kromě vývojových pracovišť, jako je Fraunhofer Institut, Carinthien Tech Research, Polymer Competence Centre nebo VTT Technical Research Centre, se prezentovaly svými produkty i významné firmy jako Solvay, Covema a Renolit. Proti dřívějším fotovoltaickým panelům se daří zvyšovat účinnost na 30 % s využitím solárních cel na polymerní bázi. Švýcarská firma Insolight ohlásila rekordní zvýšení efektivity panelů – o 36,4 % s využitím transparentní plastové fólie. Spoluprací firem Armageddon Energy, EconCore a DuPont se podařilo snížit hmotnost o 70–80 %, snížit cenu díky aplikaci speciální fólie z PA a zvýšit životnost. Aplikace tenké silikonové fólie nebo vícevrstvé fólie z PP, PA a PE se dosáhne 10% zvýšení efektivnosti a prodlouží se životnost panelů na 20 let v klimatických podmínkách obdobných jako na Floridě. Rakouský Borealis vyvinul koextrudovanou fólii Isosolar CPO 3G na bázi PP pro firmu Isovoltaic pro spodní vrstvu panelů, která může nahradit dřívější řešení z PET. V inovacích solárních panelů jsou zapojeny i firmy DSM a Dow. O podílu firmy Covestro na vývoji panelů pro bezmotorové letadlo, které obletělo díky solárním panelům svět, jsem se již v TT zmiňoval. Firma v inovacích pokračuje i v rámci spolupráce s Univerzitou v Aachenu, a to vývojem automobilu na solární pohon. V loňském roce instalovala společnost Propuls Solar technické solární systémy pro předehřev teplé užitkové vody v SVJ v Praze-Hloubětíně s 16 bytovými jednotkami. Plzeňská firma NetPro systems získala certifikát pro sériovou výrobu baterií na ukládání elektřiny ze solárních panelů instalovaných na budovách. Toto řešení testuje 50 zákazníků. Poptávka po lithiov ých bateriích strmě vz roste Problematikou baterií pro elektromobily se podrobně zabýval autor článku uveřejněného v TT č. 14 (str. 29). Poptávka po lithiových bateriích může v následujících letech stoupnout proti současnosti až o 1 000 %. Úsilí o aplikace vzácných kovů a jejich těžbu, včetně dna oceánů, může ohrozit planetu. Za posledních 7 let se snížily ceny solárních panelů až o 85 %. Separátor je kritickým komponentem v palivových článcích a bateriích. Slouží jako bariéra mezi elektrodami. Musí být propustný pro efektivní transport lithiových iontů. Roli separátoru v těchto typech baterií sehrávají vytlačované mikroporézní PP fólie německé firmy Treofoam. Na veletrhu World of Energy, který se uskuteční 9.–11. 10. 2017 ve Stuttgartu, vystaví firma 3M se svou dceřinou společností Dyneoun aplikaci fluorpolymerů, které v palivových článcích a bateriích mohou sloužit jako separátor u katod a anod. Svou chemickou odolností proti elektrolytům v lithiových bateriích i při vyšších teplotách prodlužují životnost baterií. Firma Sabic vyvinula novou fólii pro kondenzátory na bázi polyeterimidu (PEI), která má stabilní dielektrické vlastnosti v rozmezí −40 °C až +150 °C při výborné adhezi ke kovům a odolnosti proti hoření polymeru. Najde uplatnění i v LED svítidlech. Německá firma Lanxess ve spolupráci s firmou Hella vyvinuly polymerní směs PBT/ASA (polybutylentereftalat/ akryletester-styren-akrylonitril) s 30 % skelných vláken s nízkou deformací (vysokou tuhostí), nízkým smrštěním a vysokou odolností vůči chemikáliím (elektrolytům) a vyhovující hořlavostí podle UL 94 pro obal lithiových baterií pro elektromobily. Covestro pro tyto účely vyvinul slitinu polykarbonát/ /ABS. Aktivní je i firma Electri/Plast Corporation. Kanadská firma Nova (výrobce ABS, PP, PC) s mateřskou Integral Technologies a její dceřinou společností ElectriPlas Corp. (výrobce až 80 % typů elektrických vodivých směsí plastů s kovovými vlákny) vytvořily alianci pro vývoj, testování a aplikace v elektrotechnice. České firmy zabývající se vstřikováním plastů – Tesla Jihlava a Lineset Budišov nad Budišovkou – vyrábějí díly pro korejský Samsung SDI Battery Systems, který v rakouském Grazu kompletuje baterie pro automobily. V příštím roce najede nový závod v maďarském Gödu, který bude mít kapacitu 50 000 kusů elektrobaterií za rok. Výroba elektromobi lů je kromě Číny motorem inovačních aktivit i v dalších regionech. Švédský výrobce aut – firma Volvo – má ambici stát se první velkou automobilkou na světě, která se od roku 2019 plně přeorientuje na elektromobily a hybridy. Do roku 2025 chce prodat milion takovýchto aut. Japonská Toyota vyvíjí nový typ autobaterie, kterou lze nabít během několika minut. Společnost Škoda Auto chce v roce 2019 uvést na trh hybridní verzi Superbu, o rok později začne prodávat čistý elektromobil. Do roku 2020 by mělo být v ČR 1 300 veřejných dobíjecích míst. Británie následuje Francii a od roku 2040 zakáže prodej aut na benzín a naftu. O 10 let později by měly být všechny vozy na britských silnicích elektrizovány. Za posledních 7 let se množství baterií v prodejních sítích ČR podle ECOBAT zvýšilo téměř o pětinu. Již od roku 1999 je v oblasti prodejů baterií aktivní česká společnost IBG se sídlem v Kralupech nad Vltavou (www.ibg.cz). Od roku 2008 působí na trhu firma i4wifi, a. s., Praha-Hostivař. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
