Německé hansovní město Düsseldorf hostilo opět největší výstavu plastů, materiálů i strojů na jejich zpracování. Na 3000 vystavovatelů z 32 zemí na téměř 200 000 m2 zde opět po třech letech předvedlo to nejlepší z nabídky světa těchto materiálů. Německo se právem pyšní označením největší výstavy K, neboť i v roce 2006 si udrželo dominantní postavení s produkcí 24,9 % strojů na zpracování plastů. Italskou produkci s 12,4 % ovšem převálcovali už Číňané s celkovým podílem 13,7 % na výrobě strojů na zpracování plastů. Japonsko si vydobylo 8,8 % trhu, USA udržely 9,3 % trhu a zbytek, necelých 31 %, si rozebrali výrobci z ostatních zemí, mezi nimiž čestné místo zaujímají například Rakušané. Spotřeba plastů ve světě a odhad vývoje (v %)
Spotřeba plastů neustále roste. V roce
2006 bylo na světě vyrobeno o 15 mil.
tun plastů více než v roce 2005 a dosáhli
jsme tedy úrovně 205 mil tun celkově.
Předpoklad na nejbližší leta, do roku
2010, je výroba 255 mil. tun plastů.
Opět je nutné zacitovat podíl Německa,
které vydělalo na plastařském průmyslu
opět o 6 % více, než předloni. Objem
22,2 mld. eur je dech beroucí číslo.
Podobně se činil průmysl gumárenský,
kde produkce vystoupala na 21,4
mil. tun, což je roční nárůst o 2,2 %.
Německo si z celkového objemu obchodů
získalo zase nejvíce, 11 mil. eur.
Statistiky si samozřejmě můžete doplnit
odhady o ziscích z prodeje strojů.
Naši úspěšní sousedé, Němci, zaměstnávají
v 2700 podnicích plastařského
průmyslu na 300 000 pracovníků. Tyto
firmy zřejmě vydělaly na 50 mld. eur
a pro rok 2007 hlásí nárůst objednávek
o 10 %. To je také číslo odpovídající
optimistickým předpovědím výrobců
materiálů, pigmentů a dalších komponent
tohoto odvětví.
RŮŽOVÁ ZAHRADA POLYMERŮ
Podle mínění jednoho z největších
výrobců polymerů, společnosti BASF,
je možné předpokládat růst spotřeby
polymerů o 5,5 % až do roku 2025. Jen
v Německu čeká na zateplení na 20 mil
domů, což je a bude nutný příspěvek
této země k omezování produkce CO2
a snižování spotřeby energie.
Obrovským tempem roste spotřeba
plastů v Asii. V roce 2010 dosáhle zřejmě
spotřeba na osobu 254 kg, což je
o 50 % více, než tomu bylo v roce 2005!
To znamená, při počtu obyvatel přesahujícím
2,5 mld. nárůst spotřeby 23 mil.
tun ročně.
Polymery dokonce začínají vítězit
v potravinářském průmyslu nad tradičními
konzervami, jejichž spotřeba klesá
ročně o 8 % a je nahrazena uchováváním
potravin v plastech. Podobně je
tomu v průmyslu výroby nápojů, kde
PET vítězí na všech metách a dnes je
v tomto materiálu jen v Německu 38 %
všech nápojů. Sklo už skrývá jen 27 %
nápojů a zbytek připadá na konzervy.
Změny ve spotřebě plastů se však
netýkají pouze obalové techniky a stavebního
materiálu, jako vedoucích
komodit. Nově nastupuje automobilový
průmysl, a to nikoli v tom dosavadním
pojetí, kdy plasty nahrazují postupně
některé komponenty, ale ve zcela zásadním
segmentu – ve výrobě karoserií.
Tyto části silně ovlivňují vlastní hmotnost
vozidel a tím i spotřebu pohonných
hmot. Je spočítáno, že náhradou velkých
částí karoserie lze dosáhnout při úspoře
100 kg hmotnosti až 0,5 l pohonných
hmot na kilometr! To jsou neuvěřitelná
čísla propojená rovněž s produkcí
CO2 a není divu, že jak Bayer tak třeba
i Borealis již předkládají konkrétné řešení.
Nejdále je zřejmě Borealis, neboť již
začal dodávat pro Smart podstatné části
karoserie tohoto vozu z PP plastu nazvaného
Daplen ED 230 HP. Tento exponát
se stal na K 2007 hitem, o němž hovořili
odborníci v zákulisí. Podle propočtů dají
se tímto způsobem ušetřit miliony tun
paliv, hovoří se v první fázi o 20 mil. tun
ročně jen v Evropě!
Podobně např. GEP (General Electric
Plastics) zkouší náhradu těžkých povrchových
úprav vozů plasty, okna jsou
také předmětem výzkumu a odborníci
již znají označení Lexan, PC z GEP.
Mimochodem GEP vytvořila na výzkum
a vývoj těchto nových materiálů pro
automobilový průmysl centrum excelence
v Bergen op Zoom na nizozemském
pobřeží. A opět jen mimochodem, společnost
KrausMaffei představila společný
program výzkumu, který uzavřela se čtyřmi
technickými universitami v Německu,
přičemž Lipsko a Drážďany zahrnují
odborníky, které my známe pod označením
„soudruzi z Německa“ z mnoha
vtipů na téma plastové lžičky. Jmenuje se
Primus network of Innovation a oslovuje
všechny, kdož něco v oboru umějí.
Tato prohlubující se spolupráce mezi
vysokými školami a výzkumnými institucemi
a velkými podniky ba i celými
klastry signalizuje obrovský nástup
vědy do průmyslu v měřítcích, které
daleko přesahují naše současné poměry
a schopnosti chápání politiků. Netýká
se to jen výzkumu a vývoje, ale především
snahy o přispění k chápání změn
klimatu. Nebylo jediné velké společnost
na K 2007, která by nepojala se vší vážností
své závazky k současným trendům
vážně – i když je třeba i marketingově
využívá. Ostatně, i Češi znají přísloví:
chytrému napověz.
ELEKTRIKA NEBO HYDRAULIKA
To je nekonečný seriál. Zatím co
Asie sází na výrobu elektrických strojů,
např. Fanuc a další, evropští výrobci se
drží tradice a spoléhají na hydraulické
stroje, samozřejmě křížené s elektrickým
ovládáním například extruderů, filtrů atp.
Japonci nakupují asi 70 % strojů elektrických,
Evropa naopak, dokonce až 90 %
strojů na zpracování plastů má hydraulický
silový pohon i když je zřejmé, že elektrickým
osazením zákazník ušetří až 30 %
energie. Samozřejmě se najdou odborníci,
kteří zpochybní všechna tato čísla, ale to
není podstatné. Elektrické stroje se zkrátka
těžko prodávají v Evropě a naopak.
S rozvojem materiálů a jejich zpracování
se rozvíjí i nové technologie, kde se
hodně prosazují laserové prvky, jak při
svařování, řezání a spojování plastů, ale
i jejich popisů. Tedy označení výrobků.
Jednotlivým světovým výrobcům
strojů na zpracování plastů se budeme
samozřejmě na našich stránkách
věnovat postupně, ale na úvod dovolte
představit jednu technologii, pro nás
zajímavou především z toho důvodu,
že její vývoj byl iniciován Škodou Auto
a podílela se na ní i společnost Cadence
Innovation z Liberce.
SKINFORM PRO ŠKODA ROOMSTER
Exponát budil pozornost z mnoha
důvodů. Byl nejobjemnější, 21 m dlouhé
soustrojí složené ze vstřikovacího
lisu extruderu a obslužných robotů, to
vše o hmotnosti 200 tun. Společnost
KraussMaffei jím demonstrovala novou
technologii SkinForm®, v němž je PUR
proces plně integrován s lisovacími procesy
základního modulu. Tři v jednom
by se chtělo říci a je zřejmé, že slučuje
tři procesy formování plastů v jeden
s odstraněním manuální manipulace
mezi procesy. I když samotná forma se
obrací o 180o.
V první fázi procesu, tzv. úpravě termoplastického
substrátu, jde o vstřikování
základní struktury vnitřní výplně
dveří pro vůz Roomster z produkce
Škoda Auto. V druhé fázi se tomuto
substrátu dostává potahu z dvoubarevné
polyuretanové hmoty. Je to proces,
kdy dvě odlišné barvy PUR povrchu
se stávají součástí výrobku prostřednictvím
vstřikovací mixážní hlavy ULKP-
2KVV+2K. Pigment je přidáván do
mixovací komory s použitím MicroDos
dávkovacího systému. Tento systém
umožňuje dokonce měnit barvu povrchu
kus od kusu v sekvenci za sebou.
Podíl Candence Innovation na této
technologii, hodící se pro masovou
výrobu zvláště v automobilovém průmyslu,
byl značný a ocenil jej i výrobce
celé linky, pro níž Cadence mimo jiné
vzal odpovědnost za výrobu formy
a aplikaci SkinForm procesu. Dalšími
partnery tohoto projektu byly Bayer
MaterialScinece, bomix, Synventive,
Eschmann Textures, Kistler, ISD,
Nordsin a Robot Technology, to vše pod
objednávkou Škoda Auto, která se tak
přičinila o výrobu ve standardu OEM,
tedy produktu vysoké kvality s malými
výrobními náklady. Jen pro představu,
výrobní proces se zkrátil z původních
2900 na 90 s.
O exponátu se hovořilo mezi odborníky
stejně nahlas jako o plastových
dílech karoserie společnosti Borealis,
a byl označen za vrchol ukázek nových
technologií.
JAN BALTUS
DÜSSELDORF