Je mimo diskusi, že plasty se na vnějších dílech automobilů používají velmi často.
Dokud ale výrobci vozidel nebudou uvažovat o nových radikálních technologických
krocích, je pronikání plastů do této oblasti stále ještě omezené.
"Je otázkou, jak dalece má smysl
používat plasty. Problémem totiž často
bývá, že výrobci plasty nevybírají jako
první materiál", říká Thomas Lück,
vedoucí projektů společnosti Bertrandt
AG v německém Ehningenu, která
je světovou jedničkou v technických
službách pro automobilový průmysl.
Dlouhou dobu firma nabízela návrhy,
prototypy a konstrukci modelů, od 90.
let se sama angažuje ve vstřikování
plastických hmot do forem a v zařízení
na zpracování polyuretanu. Často se
výrobci také na podnik obrací s dotazy,
jaký materiál a výrobní postup mají
používat.
Dnes tvoří vnější části automobilů
díly přímých dodavatelů, které se pak
na montážní lince instalují na vozidlo.
Při zvýšení podílu polymerů na stavbě
automobilů je problémem nahrazení
kovových částí, které se montují v karosárně.
Plastické části vyžadují jiné spojovací
technologie - např. lepení místo
bodového svařování. Plasty také nepotřebují
lakování jako kovové díly. Podle
Lücka je lakovací linka jedna z největším
překážek ve větším používání
plastů na vnějších částech automobilu.
Otázkou v poslední době není "co je
lepší: kov nebo plast?" ale "může se
s plasty zacházet jak s kovy"? - což je
významný rozdíl. Výrobci aut nechtějí
jen, aby se plastové části natíraly na
lince se zbytkem karosérie a aby barvy
plastových a kovových částí ladily.
Také chtějí, aby plast stárnul podobně
jako kov.
TAKŽE S PLASTY
TO NEVYPADÁ DOBŘE?
Zpracovatelé plastů se ale tím nemusí
trápit. Plasty budou stále hrát hlavní roli
tam, kde je rozhodující volnost v konstrukci
a v začlenění do celku. Lück
popisuje několik variant, kdy by se
plastové části mohly na karosérii vozidel
více používat. Výrobci automobilů
časem postaví nové továrny s předpokladem,
že plasty budou tvořit vnější
část vozidla, čímž by odpadla instalace
lakovací linky. Scénář vychází z diskusní
otázky, ve které jde o to, že by se
automobily zhotovovaly z ocelového/
hliníkového podvozku a všechny vnější
viditelné části by byly z plastu. Obvykle
se takto debatuje v případě zvýšení
počtu malosériových až středněsériových
vozidel, vyplňujících mezeru
na trhu. Prozatím ale má tento scénář
malou vyhlídku k úspěchu, dokud
výrobci vozidel nebudou přesvědčeni
o tom, že tento typ vozů bude ziskový.
(Srovnej s výrobou vozidla Smart společnosti
DaimlerChrysler.) Pro malosériová
auta Bertrandt ukázal na výhody,
které lze získat z radikálního zvýšení
plastů v karosérii - funkční a stylistická
volnost plastového auta. Podle Lücka
vkládají výrobci automobilů velké
naděje do širšího používání plastů pro
vnější díly vyrobených vstřikováním.
Hodně lidí vsází na povlaky odolné
proti poškrabání aplikované ve formě,
zatím ovšem ještě tato technologie
podle některých odborníků nedosáhla
požadovaných výsledků, jiní zase tvrdí,
že nové materiály již splňují očekávání
výrobců.
K rozšířenému používání plastů také
musí přispět některé právní kroky, jako
třeba přísnější požadavky pro bezpečnost
chodců při střetu s vozidlem.
Výrobci automobilů mohou počítat se
zvyšujícím se podílem záměny plastů
za kovové části karosérií, ale k většímu
posunu k plastům může dojít tehdy,
až výrobci změní celý výrobní postup
vozidel. Hlavní roli v tomto scénáři hraje
vývoj plastů: pokud nové typy materiálů
splní požadavky, pak budoucnost plastů
v karosérii bude velice slibná. /ve/
