Těsně před inaugurací 45. amerického prezidenta Donalda Trumpa začalo jednat 47. světové ekonomické fórum (WEF) ve švýcarském Davosu. K rozsáhlé agendě světových politických a ekonomických lídrů (přes 3000 účastníků) uvedu pouze několik poznámek. V rámci zahájení vystoupil 17. ledna 2017 poprvé čínský prezident Si Ťin- -pching s výzvou k rozvoji volného obchodu a k odmítnutí protekcionismu. Potvrdil, že globalizace vytvořila problémy, avšak není důvod ji odepsat, nýbrž tlumit negativní dopady a zajistit prospěch všem zemím. Dále uvedl, že globální obchodní válka nebude mít vítěze. Zástupci Obamovy administrativy (Biden, Kerry) potvrdili závazky USA z Pařížské klimatické dohody. Kissinger vyzval Trumpa k urychlené definici role USA, zejména vůči Číně, Evropě a Rusku. Zástupce Mezinárodního měnového fóra (IMF) předpověděl, že HDP letos v USA vzroste o 2,3 % (za rok 2016 se očekává nárůst o 1,9 %), v Německu o 1,5 %, ve Velké Británii o 1,5 %, v Japonsku o 0,8 % a v Číně o 6,5 %. Jiní prognostici předpovídají pro USA nárůst o 3,0 %. Již na loňském zasedání WEF referovala Nadace Ellen MacArthur o enormním růstu plastových odpadů v mořích. V navazující zprávě The New Plastics Economy – Catalysing Action pro letošní zasedání navrhli iniciativu pro plastikářský průmysl pro recyklaci, resp. znovuužití 70 % plastových odpadů z obalů, když dnes se globálně recykluje pouze 14 % plastových obalů. Ve zprávě je navrženo 20% snížení odpadů inovativními návrhy obalů, včetně náhrad obalů z jednorázového použití za vícenásobné alternativy. Zbývajících 50 % bude dosaženo inovativními postupy sběru, třídění a recyklací. Iniciativu podpořilo 40 světových výrobců, zpracovatelů a uživatelů plastů. Z výrobců plastů jde o Dow, Borealis, Amcor, Novamont a dále o Plastics Europe a s připomínkami o American Chemistry Council (ACC). Ze zpracovatelů se připojili Alpla, Sealed Air, Constantia, Pepsi Cola, RPC, Greiner a European Plastics Converters (EuPC). Evropská komise stanovila pro rok 2025 cíl dosáhnout 55% znovuužití a recyklace plastů z obalů. Výrobce polyolefinů Borealis vytvořil v říjnu 2016 Platformu pro polyolefinovou oběhovou ekonomiku (PCEP), ve které jsou zapojeni Plastics Europe (PE), evropští zpracovatelé plastů (EuPC) a evropští recyklátoři plastů (EPR). Platforma se hlásí k iniciativě Ellen MacArthur a v příštích třech letech připraví inovativní řešení PE obalů. Aktivity plánuje na období 5–10 let. Environmentální výbor (ENVI) při Evropském parlamentu na lednovém zasedání informoval, že v roce 2004 bylo v zemích EU28 zrecyklováno 31 % odpadních plastů, v roce 2014 již 44 %. Pro plasty aplikované v obalech požaduje do roku 2030 recyklaci ve výši 80 %. Pro skládkování komunálního odpadu navrhuje cíl do roku 2030 ve výši max. 10 %, když v roce 2013 to bylo 65 %. K podpoře recyklací plastů se konala ve dnech 22.–23. února 2016 ve Vídni v pořadí již 13. konference IdentiPlast za účasti 300 expertů. Co přinese veletržní sezóna V Číně se pořádá každoročně veletrh plastů Chinaplas – střídavě ve městech Šanghaj a Kwang-žu (Kanton). Jedná se o druhý největší plastikářský veletrh na světě (po Kunststoffe v Düsseldorfu). Vloni překonala návštěvnost 148 000 expertů ze 137 zemí a počet vystavovatelů 3300. Letos se veletrh bude konat 16.–19. května 2017 v Kantonu. Hlavními tématy jsou: high-tec materiály, inteligentní zpracování a „zelené“ inovace. Důraz je kladen na tři konference: Průmysl 4.0, Design a inovace, Plasty a lékařství. V aplikacích v dopravních prostředcích a elektronice se zaměří na inovace s nízkými hmotnostmi inženýrských plastů, včetně plastů vyztužených vlákny a s nízkým obsahem těkavých látek. Inovacím ve stavebnictví budou dominovat nízká hmotnost výrobků, včetně izolantů z EPS modifikovaných grafeny. BASF se představí s expozicí Design & Innovation, jejíž součástí bude prototyp robotické ruky, revoluční cyklistická pneumatika a unikátní dětská stavebnice. Představena budou inovativní řešení aplikací termoplastického polyuretanu Elastollan. V pořadí 6. ICIS světová polyolefinová konference se koná 26.–27. dubna 2017 ve Vídni. Jedním z témat bude i diskuse o příčinách odstávek výroben z důvodů 30 vyšších mocí v roce 2016 v Evropě. Jenom za prvních 8 týdnů roku 2017 se to týkalo 8 případů – PP v Itálii a v Německu, PE v Polsku, 2krát izokyanáty v Německu, propylen v Německu. Boje na světových trzích Ještě v lednu 2015 se šířily informace, že OPEC cenou ropy udusí dosavadní boom těžby z břidlic v USA (v té době byla cena 46 USD/barel). Přitom za hranici efektivní těžby břidlicového plynu bylo považováno 50 USD/barel. Při poklesu ropy na 30 USD se vyhlašovalo, že dojde k bankrotu amerických těžařských firem. Americké ekonomice se předpovídalo zhroucení. Dohodu OPEC o limitech těžby ropy z listopadu 2016 považuje většina expertů za velké vítězství amerického břidlicového plynu, Evropa je řazena mezi poražené. K čemu v USA došlo v roce 2016, byla krize v uhelném průmyslu, když bylo vytěženo nejméně černého uhlí od roku 1978: 674 mil. tun oproti 1,055 mld. tun v roce 2006. Podíl uhlí na výrobě elektřiny poklesl na 30 % a boom levného břidlicového plynu měl za následek růst podílu plynu na výrobě elektřiny na 34 %. Některá omezení pro těžbu uhlí budou novou administrativou zrušena. Kromě energetického využití břidlicových plynů má značný význam jeho chemické využití, i když se musí s ohledem na zákazy těžby v Evropě přepravovat tankery (obr. č. 1). Od roku 2010 bylo v USA vyhlášeno 278 nových projektů k využití břidlicového plynu v hodnotě 170 mld. USD. Jejich realizací se vytvoří téměř 5 mil. pracovních příležitostí a zvýší se přebytek zahraničního obchodu. Investory nejsou jen americké firmy, ale i evropské, pro které jsou dovozy málo efektivní. Konkrétně se jedná o BASF, Total, Shell, Bayer a LyondellBasell, z mimoevropských pak Ineos (Kanada), Braskem (Brazílie) a Sasol (Jižní Amerika), Formose Plastics (Tchaj-wan). Do poloviny roku 2017 najedou v Severní Americe tři jednotky PE o kapacitě 1,8 mil. tun, do konce roku pak tři jednotky v USA o kapacitě 3,2 mil. tun PE. Ne všechny jednotky najížděly v plánovaných termínech. Například původně plánované najetí jednotky Ethylen XXI brazilské firmy Braskem v roce 2015 v Mexiku o kapacitě 1,05 mil. tun etylenu a 1 mil. tun PE se uskutečnilo až v květnu 2016. Těmto zpožděním se začalo přezdívat Braskem efekt a projevily se zpožděním kapacit PE v USA téměř o 3 mil. tun v roce 2016. Firma Braskem se proslavila i rekordní hodnotou udělené pokuty za korupční jednání v USA, Mexiku, Švýcarsku a Brazílii ve výši 1 miliardy USD. V Indii najíždí již od roku 2014 firma OPaL velký komplex 1,1 mil. tun etylenu, 400 000 tun propylenu, 2× 360 000 tun dvouúčelové jednotky LLDPE/HDPE, dále jednoúčelové 340 000 tun jednotky HDPE a 340 000 tun PP. Začátkem února 2017 došlo k prvním dodávkám polymerů indickým zákazníkům. Do roku 2025 se očekává enormní růst domácí spotřeby – 10 % ročně – a do roku 2050 se prognózuje pro indický chemický průmysl druhá pozice za Čínou. Čína produkovala v roce 2016 14,3 mil. tun PE a letos by mělo najet dalších 1,3 mil. tun. Evropa stagnuje Nedostatek investic do evropského chemického průmyslu, vysoké ceny energie a moratorium na těžbu břidlicového plynu znamenají stagnaci. Kolem 85 % etylenu se vyrábí z nafty, 5 firem si zajistilo dodávky etylenu z USA (Ineos, Sabic, Borealis, LyondellBasell a Versalis), stejně tak i propan (Ineos, Sabic, LyondellBasell). Již v červnu roku 2014 na konferenci CDU prezident BASF Bock sdělil, že 40% snížení exhalací CO2 do roku 2030 není v Německu reálné, pokud se nepovolí těžba břidlicového plynu a sdělil, že očekává problémy v souvislosti s odstavením nukleárních reaktorů. Výsledkem je, že těžba nebyla povolena a po odstavení prvního jaderného reaktoru v Německu došlo v lednu 2017 k růstu cen elektřiny na devítileté maximum. Nefoukal totiž vítr, nesvítilo slunce a tepoty byly pod bodem mrazu. Za překvapivou a šokující je považována informace petrochemické firmy Ineos z 13. 2. 2017, že plánuje investovat stovky milionů USD do výroby automobilů typu 4x4 off-road s využitím i vlastních plastů. Během 6 měsíců by měla být hotová studie, včetně návrhu lokace ve Velké Británii nebo v kontinentální Evropě. Zřejmě vychází z marketingové studie zpracovatelů plastů, kteří očekávají v roce 2017 růst spotřeby plastů v dopravních prostředcích o 27 %. Ve dnech 16.–21. ledna 2017 se konal v Mnichově světově největší stavební veletrh Bau 2017 za účasti rekordních 251 000 návštěvníků a 2120 vystavovatelů ze 45 zemí. Byl zaměřen na architekturu a inovace ve stavebních materiálech a systémech. Drtivou většinou účastníků byl hodnocen jako významný motor pro inovace ve stavebnictví. Z ČR se zúčastnilo 2490 expertů. Příští veletrh se uskuteční 14.–19. ledna 2019 opět v Mnichově, přičemž organizátoři rozšíří výstavní plochu o dvě nové haly o ploše 200 000 m2. Rázná odpověď Početné aplikace plastů ve stavebnictví představují odpověď na mnoho světových výzev. Na konferenci organizované Plastics Europe s evropskou asociací zpracovatelů plastů (EuPC) s europoslanci v červnu 2015 v Bruselu prohlásila profesorka architektury Ewa Kurylowiczová: „Plasty si žijí svůj vlastní život, nepředstírají, že by byly něco jiného, vykazují mnohé kvalitativní parametry, které jsou jim vlastní, a nedají se opakovat u přírodních stavebních materiálů. Není divu, že stavebnictví je druhým největším spotřebitelem plastů, hned za prvním místem obalového odvětví. Je nejvyšší čas dát plastům jejich oprávněné místo mezi architekty. Hrají role, ve kterých v mnoha případech, o kterých se zde stručně zmiňuji, nemohou být nahrazeny jinými materiály. Proto splňují nejnáročnější požadavky, jako jsou ty, které formuloval Schinkel, jeden z otců moderního umění v architektuře. Jsou sice člověkem vyrobené a umělé, ale jsou poctivé a bez pokrytectví, používají-li se tvořivým způsobem, jehož mnohé příklady ukazuje nejnovější architektura.“ Stavebnictví v USA zaznamenalo vloni proti roku 2015 růst o více než 4 %, přičemž pro letošní rok se prognózuje další růst o 5 %, především díky privátní výstavbě budov. Evropské stavebnictví se oproti jiným odvětvím ještě nevymanilo z krize a proti rekordnímu roku 2008 zaznamenává pokles o 20 %, když proti roku 2015 zaznamenalo vloni růst o 0,2 %. České stavebnictví zaznamenalo proti roku 2015 výrazný pokles o 7,6 %, na kterém se podílela výstavba domů a bytů poklesem o 3,3 %, i když počet zahájených bytů se meziročně zvýšil o 3,2 % a počet dokončených bytů byl vyšší o 8,9 %. Pro letošní rok očekávají stavbaři růst o 2,7 %. Podle údajů Cechu pro zateplování budov se vloni realizovalo v ČR 14,3 mil. m2 vnějších zateplovacích systémů ETICS, což představuje 13,3% pokles proti rekordnímu roku 2015. Největší podíl má EPS, jehož spotřeba celosvětově vloni vzrostla o 4,5 % na 6,8 mil. tun, v EU poklesla podle předběžných výsledků o 4,2 %, v ČR o 7,3 %. K první aplikaci plastu ve stavebnictví – konkrétně PVC trubky na pitnou vodu – došlo v roce 1935 v Německu. Značný rozvoj dalších aplikací plastů v architektuře nastal s aplikací vlákny vyztužených plastů na bázi nenasycených polyesterových pryskyřic. Velkou předností plastů je nízká hmotnost a odolnost proti korozi. V polovině 50. let minulého století (v roce 1954) navrhl a zorganizoval americký architekt Fueler kulovitou rádiovou stanici instalovanou v Mount Washingtonu o průměru 11 m sestavenou z trojúhelníkových laminovaných částí. O šest let později navrhl a realizoval Švýcar Isler laminátovou střechu pro čerpací stanici pohonných hmot ze sklem plněných laminátových panelů o rozměrech 2 × 1,2 m v Thunu. V roce 1961 následoval Hintersdorf v NDR s částečně krytou laminátovou střechou pro parkování aut. Na Expu 1964 v Lausanne se již plastové lamináty uplatnily v menších výstavních pavilonech. První celoplastové domy z plastů plněných skelnými vlákny realizovala v Disneylandu v Kalifornii v letech 1957–1967 americká firma Monsanto. V dalším období se začaly uplatňovat v budovách polyolefiny a izolace na bázi EPS, XPS a PUR. Novým aplikačním segmentem se staly sportovní haly a stadiony. Na olympijském stadionu v Mnichově zrealizoval architekt Otto první transparentní zastřešení s využitím polymetylmetakrylátových desek. V roce 1970 se, např. v Bayer Aréně v Leverkusenu, uplatnil transparentní polykarbonát. Ke zvýšení povědomí o vlastnostech plastů a možnostech jejich uplatnění v architektuře byl založen již v roce 1957 v německém Darmstadtu Institut pro stavby s plasty (IBK). I přes tradici považují němečtí architekti školní vzdělání pro stavbaře na všech úrovních za nedostatečné a usilují o změny. Na jejich webových stránkách (www.ibk-darmstadt. de) lze nalézt zajímavá architektonická řešení v období 1960–2014 s využitím i dalších plastů, jako např. EPDM fólií (etylenpropylendien), ETFE fólií (etylen- -tetrafluoretylen), ale i dílů z 3D tiskáren na bázi bioplastů a inženýrských plastů (obr. č. 2). Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
