Představivost fanoušků kosmonautiky těsně po volebním úspěchu Baracka Obamy zjitřil server Space.com, podle jehož informací se NASA chystá k velkému prohlášení. Má se jednat o plány na stavbu nové obyvatelné vesmírné stanice. Neměla by na rozdíl od ISS ležet sotva pár set kilometrů nad Zemí, ale za odvrácenou stranou Měsíce. Vesmírnou stanici by údajně NASA chtěla postavit v takzvaném Lagrangeově libračním bodě. To je místo, kde jsou v rovnováze gravitační a odstředivé síly v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště. V daném případě Země a Měsíce. Důležité je, že pokud do takového místa něco lokalizujete, měl by daný objekt teoreticky v místě zůstat navěky. Librační bod, vybraný údajně NASA pro její novou stanici (dále jen L2), leží zhruba 445 000 kilometrů od Země a asi 60 000 kilometrů nad povrchem odvrácené strany Měsíce. Byla by tak prvním krokem k hypotetickému dobytí prostoru mimo oběžnou dráhu naší planety, například při pilotovaném letu k nějakému asteroidu. Šlo by ale o nepředstavitelně komplikovaný projekt; vzdálenost od Země je tak veliká, že případná záchrana posádky či zásobování by byly nesmírné složité a drahé. Na druhou stranu, do plánu NASA zapadá. Před dvěma lety Obama vytyčil jako jeden z hlavních úkolů NASA let člověka na asteroid. Později, po roce 2030, by američtí astronauti mohli navštívit i oběžnou dráhu kolem Marsu. Let k asteroidu by měla uskutečnit raketa SLS a loď Orion původně určená v podstatě pro návrat na Měsíc a jako hlavní americký prostředek pro dopravu astronautů do vesmíru. Očekává se, že SLS s Orionem bude startovat nejprve prázdná, snad v roce 2017. S astronauty by se měla podívat do vesmíru nejpozději v roce 2021. Těžko se dá předpokládat, že by hned první lety směřovaly přímo k asteroidům nebo dokonce na Mars. Dává tedy do jisté míry smysl, že by nosič i loď prošly ještě předtím „ostrou zkouškou“ při stavbě vesmírné stanice v bodě L2. Představitelé NASA se také údajně domnívají, že by tento let rozpočet agentury nepřipravil o mnoho prostředků navíc. Mohlo by jít jen o efektivnější využití nosiče, který stejně musí projít nějakým „ověřovacím“ provozem a se kterým si NASA zprvu nevěděla možná tak trochu rady. Jediné, co naděje kazí, je skutečnost, že jde opravdu jen o neověřená tvrzení ze zajímavých, ale ne zcela důvěryhodných zdrojů. Hlavním zdrojem zprávy na Space.com je John Logsdon (Wikipedia) z Univerzity George Washingtona. To je uznávaný odborník, který má v NASA skvělé kontakty a je dokonce sám členem poradního sboru agentury. Ale není přímo v jejím vedení. Více než pouhou naději zatím takový zdroj informací bohužel neuživí. /jj/
