Dobré plánování výroby dokáže ušetřit čas, materiál a v konečném důsledku i peníze. Na trhu s informačními systémy existuje celá řada nástrojů, které firmám umějí s touto nelehkou disciplínou výrazně pomoci. Přesto mezi nejčastější pomůcky plánovače ve výrobě stále patří Excel.
Plánování výroby je poměrně komplikovaná disciplína, do které vstupuje celá řada proměnných. Navíc je výroba živý proces, takže se stává, že to, co platilo ještě před hodinou, může být najednou jinak. Výpadek pracovníků, nutnost seřízení stroje, urgentní manažerská zakázka. To jsou jen některé z možných situací, které je potřeba při plánování vzít v potaz a často kvůli nim zcela předělat jinak dokonalý výrobní plán. Dříve k povinné výbavě každého plánovače patřila tužka, čtverečkovaný papír a guma. Dnes se velká část práce dá obstarat v počítači, často za použití automatizovaných nástrojů. Tím nejjednodušším programem — přesto stále hojně využívaným — je tabulkový editor. „Do Excelu se dá zapisovat cokoliv, kýmkoliv a kdykoliv. To je největší slabina i výhoda takového řešení. Firmy si musí uvědomit, že využívání sofistikovanějších programů jim částečně sváže ruce, protože každá změna bude vyžadovat přepočítání plánu výroby. Zejména v případě malých firem se může stát, že výroba ztratí svou hlavní konkurenční výhodu — flexibilitu,“ říká Figura. „Jakmile ale firma povyroste, výhody plánování pomocí ERP systémů jednoznačně převáží. Firma získá přehled o výrobě, má k dispozici online stav zakázek, nákupčí vědí, kdy se bude vyrábět a na kdy tedy musí zajistit potřebný materiál. To umožňuje zmenšit skladové zásoby, a tím pádem ve skladu vázat méně finančních zdrojů,“ vyjmenovává přínosy projektový manažer K2. Zejména na začátku celého procesu si však zavedení plánování žádá i práci navíc. „Je potřeba nejen všechno vymyslet, odhadnout časy jednotlivých kroků a naplánovat je. Ve firmě se musí zavést kalendáře, definovat pracovní postupy, kapacity, směny. Výroba musí začít evidovat operace a normy — jak dlouho, z jakého materiálu, na jakém stroji se daná operace provádí a kolik lidí je potřeba na jeho obsluhu,“ připomíná Figura.
Udržitelné plánování Zatímco v případě plánování v Excelu platí, že plán je tak dobrý, jak dobrý a zkušený je ten, kdo jej vytváří, u ERP systému se dá říct, že kvalitu plánu určuje především kvalita vstupních dat. „Je potřeba, aby někdo data udržoval — systém potřebuje informace o kapacitách, zdrojích, směnách, odstávkách, opravách a podobně. Důležitá je také čistota dat — především časy a normy by se měly postupně zpřesňovat dle skutečnosti, která se dá zjistit zpětně z odvodů výroby,“ vysvětluje Figura a dodává: „Jinak se bude pořád plánovat s nějakou chybou.“ Zároveň platí, že je potřeba vždy evidovat všechny změny, které na výrobu mohou mít jakýkoliv vliv. „Pokud se neevidují poruchy nebo opravdu všechny zakázky bez výjimky, celý plán se rozbije. Plánu se navíc musí podřídit i ostatní firemní oddělení — například ve chvíli, kdy jsou naplánované termíny, není možné ad hoc s materiálem manipulovat, protože by se jednoduše mohlo stát, že bude chybět,“ míní projektový manažer K2. Na druhou stranu dobrý plán zpříjemní práci i skladníkům: „Ti díky tomu vědí, co mají kam nachystat na druhý den. Neřeší to tak ve stresu na poslední chvíli pár minut před spuštěním výroby.“
Přehnaná očekávání Ačkoliv systémy pro plánování výroby firmám do značné míry ulehčí práci a v konečném důsledku zlevní celou výrobu, někdy dochází k tomu, že plán zůstane jen na papíře. „Firmy často mají až příliš velká očekávání. Když se pak od prvního dne nenaplní, postupně se vrátí zpátky z Excelu. I tady ale platí, že na přechod na nový systém je potřeba se dobře připravit, nachystat si data, a hlavně počítat s tím, že celý proces bude potřeba neustále udržovat a postupně zpřesňovat,“ varuje Figura. K plánování výroby lze kromě ERP systémů použít také systémy pokročilého plánování (APS — advanced planning and scheduling). Ačkoliv jde o řešení, které může využívat například i strojové učení, umělou inteligenci nebo pokročilé algoritmy, podle Petra Figury z K2 je potřeba dobře zvážit, jestli podobné věci firma dokáže využít: „Plánovač v případě APS neví, proč to systém navolil zrovna tímto způsobem, a nemůže do vytvořeného plánu dodatečně zasáhnout. Musí mu prostě věřit. V praxi se pak setkávám s tím, že skok od Excelu k APS je pro firmu tak velký a razantní, že bývá spíše ke škodě než k užitku.“ /www.k2.cz/
