Plán strategických energetických technologií EU: Češi mají zájem

Na stránkách TT průběžně publikujeme materiály k rozvoji a implementaci Smart-Grids a Smart-Meteringu v ČR. Projevujete o ně zájem a mj. kladete otázky, jak se daná problematika ošetří v rámci EU27. Dnešním hostem TT je proto JUDr. Lubomír Mazouch, expert sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: ? Co je podstatou unijního SET Planu? A proč se do něj zapojila rovněž ČR? Plán strategických energetických technologií EU (ve zkratce: SET Plan) je unijní program energetických strategických technologií přijatý v roce 2008. Představuje konsensus energetických, průmyslových a výzkumných partnerů zainteresovaných členských států EU na nástrojích, s jejichž pomocí chtějí do roku 2020 dosáhnout ambiciózních cílů unijní energetické koncepce popsané vzorcem: 20 % (podíl obnovitelných zdrojů): 20 % (úspora energie): 20 % (snížení emisí). Podstatou programu je definování, demonstrační ověření a praktická aplikace nových energetických technologií týkajících se produkce, distribuce a efektivní spotřeby energie za běžných konkurenceschopných podmínek v horizontu roku 2020. V případě jaderné energie se jedná o termíny v pozdějších desetiletích. Přínos (resp. smysl zapojení do Evropských energetických průmyslových iniciativ a Evropské výzkumné aliance, jako dvou klíčových prvků SET Plan) lze ve zjednodušené podobě vymezit jako podnikatelskou analýzu reakce na budoucí řešení energetických potřeb s využitím nových vědeckých/ výzkumných/inovačních podnětů v mezinárodním kontextu, a to nejméně v unijní dimenzi. Otevírá prostor pro tuzemské podnikatele, především k informačním pramenům výzkumné a vývojové kooperace a návazně nabídne i hlubší průmyslovou kooperaci. ? Od počátku jednání o SET Plan měly značně navrch projekty pracující s obnovitelnými zdroji energie. Zapojí se do realizace programu i v této souvislosti unijní a národní operátoři a regulátoři? Větrná, solární, či bioenergie (ve všech svých mutacích a ruku v ruce se zájmem svých průmyslových protagonistů) zahájily proces instalace nových energetických zdrojů v širším měřítku. Tyto jednostranně preferované iniciativy se úspěšně rozvíjejí do okamžiku, kdy každodenní praxe položí lapidární otázku, kdo a jakými efektivními nástroji zajistí přenos, distribuci a konečnou spotřebu energie. A tak již dříve posuzované a rozpracovávané podněty podnikatelských a výzkumných subjektů iniciativy „chytrých sítí“ evokují prostor pro nové praktické implementace. Evropská komise iniciuje hlubší a věcnější kooperaci v sektorech přenosu a distribuce energie. Jako nezbytné se ukazuje zapojení národních/unijních přenosových operátorů, národních/ unijních regulačních úřadů a přizvání těch národních distribučních operátorů, kteří na implementaci unijního programu mají konstruktivní zájem. ? Pozastavme se v této souvislosti u perspektivních koncepcí Smart-Grids a Smart-Meteringu. Napomůže program k jejich rychlejšímu prosazení v praxi? Na logickou otázku „O čem že iniciativa „chytrých sítí“ vlastně je?“ existuje jasná odpověď: „Spočívá v měření zdrojů a spotřeby a možného řízení distribuce energie.“ Před energetickými manažery a specialisty bezprostředně vystávají otázky typu jak řešit technické překážky (standardy počínaje a efektivním řízením zapojování energetických zdrojů z OZE pro jejich vyšší provozní flexibilitu konče)? Jaká bude úloha tržních segmentů? Jakou lze očekávat reakci a chování veřejnosti, resp. konečných spotřebitelů. Nasazení a úroveň implementace informačních technologií v této iniciativě je příkladem dalšího horizontálního řešení. Pro plnou srozumitelnost „chytrých sítí“ lze jako učebnicový příklad uvést programové řízení provozu některých domácích spotřebičů (pračky, elektrospotřebiče se stand-by apod.), jejichž činnost by byla řízena podle dostupnosti energie, či úrovně cenového tarifu. Současně lze poukázat na předpokládanou situaci, že kolem roku 2020 budou pro domácnosti či průmyslové objekty běžně k dispozici zejména solární (ale i větrné, či bioenergetické) zdroje tak, jako dnes mobily. Jejich proměnlivé nasazení však vyžaduje systémovou harmonizaci s nosnou silovou energií. Specialisté a manažeři zajisté porozumí projektovým záměrům typu operativní distribuce, měření a zúčtování konečné spotřeby energie on-line namísto stávajícího zúčtovacího systému. Analogickým systémovým úkolem je sofistikovaný program masového nasazování elektromobilů, který zdrojově bude klást požadavky na vstupy energie o objemu mnoha stovek megawattů. Konsensuálně dohodnutý program vědy a výzkumu v Evropské iniciativě elektrických sítí (EEGI), objektivně rozdělený mezi přenosové operátory a distributory energie, obsahuje téměř tři desítky projektů, které jsou společné pro další unijní spolupráci tak, aby po praktickém ověření do roku 2020 dosáhly svého provozního nasazení. ? Jaký je a bude náš podíl? Pod patronací Technologické platformy udržitelné energie ČR je českému zapojení v EEGI věnována pozornost. Aktivní úsilí ČEZ, jeho distribučních a vývojových specialistů, kteří se svými regionálními podnikatelskými partnery na této iniciativě od počátku kooperují a přistupují k realizaci svých demonstračních projektů, je bezesporu přínosem. Na spolupráci s EEGI se vedle ČEZ podílí rovněž Česká přenosová soustava (ČEPS) a Energetický regulační úřad (ERÚ), od nichž se očekává vytvoření klíčového českého vkladu do jednání na unijní úrovni. Završením této interní etapy se bezesporu vytvoří podmínky k širší kooperaci i s dalšími českými podnikatelskými a výzkumnými subjekty. Již v současné fázi implementace SET Plan EU se česká strana doporučeními k zapojení do čtyř prioritních Energetických iniciativ a nově vytvářenou řídicí infrastrukturou řadí mezi nejaktivnější členské státy EU a nositele úsilí o rozvoj a praktickou implementaci nových vědeckých poznatků do energetické praxe. ? Jak známo, Evropská komise (resp. její Direktoriát pro energetiku a Direktoriát pro vědu a výzkum, které jsou gestory realizace programu nových strategických energetických technologií) systematicky prosazují „méně byrokratický“ (less bureaucratic) model řízení a implementace programu. Jaká je odezva ze zainteresovaných zemí? Standardní vyjednávání o obsahové koncepci a nástrojích realizace SET Plan mezi všemi členskými státy EU, ale především mezi zainteresovanými průmyslovými, výzkumnými (vývojovými, akademickými) kruhy na národní i unijní úrovni, si vyžádaly poměrně dlouhé časové období, než bylo možno za švédského a španělského předsednictví v Radě EU provést „inventuru“ programů, nástrojů, řízení, financování a komunikace v rámci unijních struktur. Evropská komise dává přednost v první řadě spolupráci firem a akademických (výzkumných, vývojových) subjektů jak na národní, tak i unijní úrovni. To je tedy klíčový princip každé jednotlivé Evropské energetické iniciativy. V současné době se potvrzuje, že reálná praktická zainteresovanost podnikatelských a akademických partnerů je na přijatých 7–9 programech SET Plan soustředěných na větrnou, solární a jadernou energii, na bioenergii, na tzv. CCS projekty, chytré sítě apod. omezená. Podle obsahového zaměření je registrována účast 9 členských států (u programu udržitelné jaderné energie) až po 18 zainteresovaných členských států EU, Norska, Švýcarska, Turecka u programu „elektrických sítí“ (v praxi často označovaných za „chytré sítě“). I v současnosti je však třeba proces implementace SET Planu a jeho jednotlivých segmentů (včetně energetických iniciativ) považovat za otevřený, který bude vyžadovat další nemalé mnohostranné vyjednávání. ? V Komisní koncepci implementace SET Plan jako další nový prvek řízení tohoto programu vyvstává otázka „knowledge sharing“, tedy přístupu a podílu na získaných informacích. Je-li více méně jasno o formě elektrické databáze a implementaci takové komunikace zainteresovaných subjektů, pak je aktuálně předmětem dalších negociací ochrana průmyslových a duševních práv vlastnictví, které s novými energetickými technologiemi souvisí. Jak pokročila? Předmětem intenzivní výměny názorů podnikatelských, akademických a exekutivních subjektů zainteresovaných členských zemí je vlastní struktura a řízení každého jednotlivého segmentu SET Plan. Míra ingerence a kooperace mezi exekutivními, podnikatelskými a výzkumnými subjekty je u každého Evropského energetického programu různá. Jednoznačně převažuje, že klíčovým prvkem musí být programová, organizační, či finančně ujasněná konsorciální forma na národní úrovni, vyúsťující v analogicky strukturovanou formu na unijní úrovni. Je úkolem nových členských zemí o své členství v těchto strukturách intenzivně vyjednávat. Vztaženo na ČR: tyto okolnosti vedly již na přelomu let 2008/9 k ustavení národní Technologické platformy udržitelné energie ČR, sdružující přední české průmyslové, výzkumné (univerzitní) a exekutivní subjekty, které se na implementaci SET Plan hodlají podílet. Taková platforma je v každém případě překlenovacím můstkem mezi národními a unijními aktivitami při realizaci SET Plan. Úsilí o definování českých energetických iniciativ i rozvinutí vlastních prací na podrobném věcném zaměření energetického českého výzkumu patří nepochybně ke koncepčním přínosům platformy. (wa)