Je prokazatelné, že když model 308 automobilky Peugeot ve své druhogenerační podobě získal prestižní evropský titul Car of the Year 2014, zajistila si tím automobilka potřebnou odezvu na trhu. U vozu postaveného na koncernové platformě EMP2 ušetřili jeho konstruktéři téměř 140 kg na hmotnosti, designéři ho oprostili od bombastického tvarování z předchozího období, bodoval i prostornou kabinou a obstál také prostorem pro zavazadla. Peugeot 308, reprezentující nižší střední automobilovou třídu, byl od počátku vyráběn ve dvou karosářských variantách, a sice jako hatchback a kombi (SW). Modelovou řadu posléze obohatila i sportovní verze GT, resp. GTi, která byla předmětem našeho krátkého testu. K tomu je třeba ještě dodat, že v loňském roce Francouzi tuto jednu z klíčových modelových řad značky ještě dále omladili. Konkurence je velká a je třeba držet krok se stále se stupňujícím technickým pokrokem. Na venkovním kabátě 4,58 m dlouhého vozu s rozvorem náprav 2,73 m se zase tak moc nedělo, lehké změny se dotkly kapoty, čelní masky nebo vstupu vzduchu. Zato se výrazně rozšířila nabídka asistenčních systémů. V kabině dostali cestující pohodlnější sedadla s velmi dobrým bočním vedením a řidič si může vychutnat nejnovější generaci i-cockpitu s 9,7″ displejem v centru palubní desky a posoudit, zda mu vyhovuje. Pod kapotou zůstalo ale vše při starém. 1 204 kg vážící kompakt je i nadále vybaven čtyřválcovým benzínovým motorem GTi 1,6 THP, který využívá přeplňování turbodmychadlem a chlazení nasávaného vzduchu. Výkon 200 kW a točivý moment 330 Nm jsou přenášeny přes diferenciál s omezeným prokluzem „Torsen®“ na kola přední nápravy. Jak ten dobře harmonizuje s ESP, prokázala jízda do prudké zatáčky na uzavřeném silničním úseku. Zatímco elektronika přemíru odvahy s určitým zpožděním spíš mírně brzdí, mechanický diferenciál hnací síly rozděluje tak, aby větší záběr byl zachován během celého průjezdu zatáčkou. Vezmeme-li v úvahu sice nepříliš citlivé, ale precizní řízení, je vůz s pohonem předních kol dobře odladěn nejen pro dynamickou jízdu, ale i pro běžné každodenní využití, pokud zrovna netoužíme po mimořádném komfortu. Dobře se tu uplatňuje silný čtyřválec, který se snadno vytáčí, spolehlivě „visí“ na plynu a šest stupňů manuální převodovky řadí v krátkých drahách, takže vůz je schopen sprintovat z klidu na 100km rychlost během 6 s. Tady pomáhá i poměr hmotnost/výkon, který činí 6,06 kg/kW, takže 1 000 m vůz zvládne s pevným startem během 25,3 s. Automobilka zatím udává spotřebu podle normy NEFZ hodnotou 6,0 l / 100 km (→ 139 g CO2/km). Tato norma sice v tomto případě dočasně platí, ale spotřeba podle nové normy WLTP bude o něco vyšší. Při našem testu jsme se se spotřebou dostali na 6,9 l / 100 km. Závěr: K přednostem tohoto vozu patří silný motor, bohatá výbava, do jisté míry komfortní a navíc různým povrchům vyhovující podvozek. Na druhé straně máme poněkud drhnoucí převodovku a ne zrovna přehledný cockpit.
