Na 150 000 domácností by si příští rok mělo zatopit v novém kotli. Stále totiž mají zastaralý kotel na uhlí nebo dřevo, který spadá do 1. a 2. emisní třídy. Zákaz jejich provozu vstoupí v platnost 1. září 2024. Podle odhadů je v Česku stále asi 150 tisíc zastaralých kotlů 1. a 2. emisní třídy. Zákaz jejich provozu však vstoupí v platnost už 1. září letošního roku. „Takový počet kotlů se nemusí stihnout, pokud to domácnosti nechají na poslední chvíli. Topenářů by v takovém případě nemusel být dostatek. Bude platit jednoduché pravidlo: kdo dřív přijde, ten výměnu stihne,“ upozorňuje Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta, který sdružuje české výrobce kotlů na dřevní paliva. V posledních měsících se přitom prodává kotlů, ale i tepelných čerpadel výrazně méně než za covidu. Platí to pro celou střední Evropu, Německo i Rakousko. Lidé neutrácejí a zbytné investice odkládají. Jenže výměna zastaralého kotle by mezi zbytné investice patřit neměla. Řada lidí zřejmě spoléhá na to, že se termín zákazu posune nebo nebude vymáhat. „Termín je platný a posunovat se nebude. Vyzýváme proto všechny občany, aby se skutečně připravili na to, že zákaz provozu kotlů vejde v platnost, a zajistili si výměnu. Platí, že o kotlíkové dotace je momentálně možné žádat do 31. 8. 2024. Ze strany úřadu bude možné zavřít oči a s přihlédnutím k podané žádosti o dotace vyřešit situaci bez udělení sankce ‚pouhým‘ uložením nápravného opatření — tedy nevyhovující kotel do určitého data díky dotaci vyměnit. Nicméně nedoporučujeme podání žádosti o podporu odkládat,“ upřesnil ministr Hladík. Pokuta za provoz kotle 1. nebo 2. emisní třídy po 1. září 2024 může dosáhnout až 50 tisíc Kč a bude ji možné ukládat i opakovaně. Provoz takového kotle se dá přitom jen těžko utajit. Prozradí ho hustý tmavý dým stoupající z komína i charakteristický zápach. „Ve většině obcí sousedé dobře vědí, kdo si ještě kotel nevyměnil a kdo má na svědomí škodliviny, které potom dýchají všichni. Je lepší využít dotací od ministerstva a pořídit si nový kotel než riskovat vysokou pokutu,“ varuje Stupavský. Výměny kotlů se financují už několik let ze dvou dotačních programů. Pro nízkopříjmové domácnosti jsou tady Kotlíkové dotace, které pokryjí až 95 % nákladů na nový kotel i přestavbu kotelny nebo projektovou dokumentaci. Ostatní zase mohou využít program Nová zelená úsporám, který taky významně přispívá na výměny. Starý kotel je možné vyměnit za moderní kotel na biomasu (dřevo, brikety, pelety) nebo tepelné čerpadlo. Dřevem nebo dřevěnými palivy u nás vytápí už přes milion domácností. Jsou to nejen nejlevnější paliva, ale taky lokální a vždycky dobře dostupná. Palivové dřevo je nejlevnějším palivem prakticky od začátku kůrovcové kalamity. Dlouhodobě jsou velmi stabilní i nízké ceny dřevěných pelet. „Pelety zažily jen krátký cenový výkyv kvůli válce na Ukrajině a energetické krizi. Ceny se však rychle vrátily pod 8 Kč/kg a budou ještě klesat,“ uvádí Vladimír Stupavský. Emisní třídu kotle zjistíte na výrobním štítku, obvykle v zadní části kotle. Zákaz navíc platí pro všechny kotle vyrobené před rokem 2003, kdy bylo zavedeno označování emisních tříd. Může jít o kotle na uhlí, dřevo i jiná pevná paliva. Klastr Česká peleta provozuje online kalkulačku, kde si mohou zájemci srovnat náklady na vytápění s různými palivy. Cenu paliva i účinnost si lidé doplní podle toho, jaký kotel mají nebo jaký si chtějí objednat. Vypočítá se cena za 1 kWh tepla i srovnání s jinými zdroji, jako je plyn, elektřina nebo uhlí. /vs/
