V areálu ÚJV Řež funguje od roku 2012 nejmodernější PET Centrum v ČR. Je zacílené na výzkum a vývoj radiofarmak. Na rozdíl od dalších dvou PET center (rovněž provozovaných ÚJV, a to v pražské Nemocnici Na Homolce a v brněnském Masarykově onkologickém ústavu) není přímo navázané na lékařskou část vybavenou diagnostickými přístroji. Do roku 2016 by však měli pacienti začít dojíždět na vyšetření pomocí PET (pozitronová emisní tomografie) i do Řeže. Zatím se zdejší centrum soustředí hlavně na vývoj nových radiofarmak: před registrací má již čtyři nové typy. Srdce PET centra tvoří cyklotron (kruhový urychlovač) umístěný v betonové kobce s 2metrovou tloušťkou zdí. Nejběžněji vyráběným radiofarmakem je fluorodeoxyglukóza (FDG) značená radioizotopem 18F. Radionuklid 18F vznikne ozařováním vody obohacené izotopem kyslíku 18O. Z cyklotronu se chráněnými trasami vede do polohorkých komor. Tam dochází k syntéze léčivého přípravku: radioaktivní fluor se sloučí s prekurzorem glukózy. V dispenzačním boxu pak dojde na ředění výsledné tekutiny podle požadavků zákazníka a na sterilizaci přípravku. Tyto činnosti probíhají v tzv. čistých prostorách s velmi přísným režimem. Od okolí jsou chráněny přetlakem, aby se do nich nedostaly nečistoty. Vzorky z vyrobeného léčiva ještě míří do laboratoře kontroly kvality. Tam se provádí předepsaná výstupní fyzikální, chemická i mikrobiologická analýza. Zároveň přípravek putuje do nemocnic. Po ukončení analytických kontrol a před aplikací pacientovi se do nemocnic zasílá certifikát, potvrzující splnění všech požadavků na kvalitu přípravku. Poločas rozpadu FDG je 110 minut. Celý proces je tedy neustálý závod s časem. Do nemocnic se dostává látka, jejíž aktivita zatím klesla na zhruba pětinu od ukončení ozařování na cyklotronu. Výroba radiofarmak je finančně extrémně náročná. Jen pro představu: 20tunový cyklotron a následný proces chemické syntézy v jedné výrobní šarži vyprodukují zhruba 20 ml roztoku. Do nemocnic se dostane 5–10 ml FDG, z nichž lze naředit až 10 injekcí. Radiofarmakum vázané na glukózu nebo jinou tělu vlastní látku se u pacienta rozsáhleji spotřebovává v tkáních, jež danou látku zvýšeně vyžadují – hlavně nádory a metastázy. Pomocí speciální PET kamery lze sledovat místa, kde se použitá radioaktivní látka hromadí. Oproti metodě CT se jedná o šetrnější diagnostickou metodu. Radiační zátěž je v některých případech asi pětinová. PET kamera navíc rozliší mrtvý nádor od živého a naopak: podezřelou aktivitu tkáně zobrazí v době, kdy ji CT ještě nezaznamená. A. Horáková