Údaje Klastru Česká peleta o vývoji cen dřevěných pelet jsme tentokrát využili nejdřív pro vysvětlení sezonních pohybů na trhu, kdy významný rozdíl mezi zimními a letními cenami pelet může znamenat pro mnohé zákazníky možnost ušetřit. Pokračujeme srovnáváním s našimi sousedy, kteří jsou v rozvoji peletového odvětví mnohem dále – s Rakouskem a Německem, abychom nakonec zhodnotili vývoj u nás, kde je už v současnosti okolo 15 000 uživatelů dřevěných pelet.
LETNÍ A ZIMNÍ CENY PELET Zatímco na jaře a v létě je dostatek suroviny a tepla pro sušení, v zimě spousty zbytkové dřevní hmoty spotřebují samotní pilaři k vytápění svých areálů, řada malých výrobců pelet výrobu v zimních měsících utlumuje, protože jim stoupají náklady a nemají jistotu v kvalitě a plynulosti dodávek suroviny. Tedy u některých výrobců produkce klesá na polovinu oproti letním měsícům, zatímco spotřeba stoupá na několikanásobek. V zimě se také zákazníci mohou potkat s horší kvalitou pelet, jelikož chybí nejkvalitnější surovina: smrkovou vlákninu nahrazuje borovice, proces sušení je složitější a pelety mohou být u některých producentů křehčí, tedy s vyšším odrolem. Vyšší zimní ceny také lákají dovozce, kterým se v zimě vyplácí pelety dovážet například ze zemí východní Evropy. To vede ke kolísání v kvalitě pelet, protože ty dovezené se nevyrovnají stabilní kvalitě českých pelet, které odpovídají našim normám. Okrajově se také projevuje fakt, že zatímco v Česku v současnosti přibývá okolo 2000 peletových instalací ročně, v Rakousku se ročně nainstaluje přes 10 000 nových kotlů a noví zákazníci nenakupují obvykle až na jaře, ale zvednou poptávku již v sezoně. V Rakousku již nové výrobní kapacity produkce pelet nevznikají a než si trh zvykne na vyšší domácí spotřebu, chvilku to trvá. Dřevěných pelet jako celku je dost, ale různé vlivy během roku způsobují, že nejpozději po vánočních odstávkách a vinou zimního počasí se snižují zásoby a výroby zejména kvalitních pelet napříč Evropou. Toto období trvá 2 až 3 měsíce a opakuje se mimo teplých zimních měsíců každý rok. Není proti němu jiné obrany než předzásobit se. To se týká jak spotřebitelů, tak obchodníků. Samozřejmě vysoká poptávka razantně zvyšuje ceny, výrobci a prodejci pelet v tomto období realizují podstatné roční zisky a i nákupčí, pokud peletu nutně potřebují, zaplatí prakticky cokoliv. Není možné nechat své zákazníky typu budov veřejné správy, nemocnic, škol, apod. bez topení. Tento jev není u nás ani v jiných zemích neobvyklý a je v podstatě zdravý, podporuje racionální chování spotřebitelů: pro menší zákazníky rozkládá distribuci na léto (operátoři nákladních aut a cisteren si lépe naplánují dodávky i k hůře dostupným zákazníkům, které je v zimních měsících problematické obsloužit) a větší kotelny se zavážejí v zimě. Samozřejmě, že u dobrých distributorů peletu seženete vždy, ale připlatíte si 10 až 20 % oproti letním cenám. Protože buď o tolik více stojí ve výrobě, anebo ji někdo levně na jaře nakoupil, ale také profi nancoval, zaplatil dopravu, sklady, přeložení pelet a další vlivy.
CENA PELET V RAKOUSKU A NĚMECKU Podle údajů asociace proPellets Austria stoupla cena za dřevní pelety v Rakousku v lednu na 187,6 EUR/t (u odběrů nad 6 tun, bez DPH a dopravy). K tomu se zvýšil objem trhu od prosince o 3,7 %, v meziročním srovnání dokonce o 7,4 %. Ceny pelet pro Německo probíhají prakticky stejně: 196,4 EUR/t. To je třetí nejvyšší měsíční hodnota od roku 2006. S tím také stoupá cena dřevěných briket. Od roku 2008 stoupá průměrná roční cena pelet konstantně. Vybudované kapacity totiž odpovídají spotřebě. Nejnovější vývoj je ovlivněn mnoha faktory: 1) V roce 2012 byl zaznamenán dvojciferný procentuální nárůst počtu instalovaných kotelen na pelety. Již v polovině ledna byla v Rakousku nainstalována jubilejní stotisící peletová kotelna. To znamená zdvojnásobení počtu instalovaných zařízení od roku 2007. V roce 2013 se počítá se čtyřnásobkem. 2) Vedle domácností se objevuje stále více velkých zařízení (přes 100 kW), které topí peletami. 3) Výrobci pelet bojují v zimních měsících s problémy se zásobováním, protože některé pily ke konci roku omezují produkci. 4) Jako každou zimu stoupá krátkodobá poptávka, která ovlivňuje koncové ceny.
TRH S DŘEVĚNÝMI PELETAMI Výrobci se domnívají, že na rozdíl od roku 2006 nehrozí nyní u cen pelet žádné vyšší cenové výkyvy. Tehdy nebyla možnost vyrovnat chybějící množství na domácím trhu importem. V roce 2011 vyvážela Česká republika okolo 100 000 tun pelet především do Rakouska, Německa a Itálie, samotné Rakousko 512 000 tun vyváželo a současně 320 000 tun dováželo. Německo prodávalo ve stejném roce 692 000 tun do ciziny a dováželo 261 000 tun. Přesto není slyšet o převýšení výrobních kapacit nad dodávkami. Výrobcům pelet se podařilo to, na čem pily ztroskotaly. Tedy pozvolna vytvářet stabilní trh a pracovat s cenovými výkyvy během roku tak, aby byly co nejnižší, popř. je promítnout do konečných spotřebitelských cen, a tím si i naučit zákazníky, jak s těmito cenami pracovat. Vedle toho pomáhá masivní navýšení cen energií z fosilních paliv – především topného oleje, zemního plynu a elektřiny.
ZVÝŠENÉ CENY PELET VEDOU K DALŠÍM INVESTICÍM Podle šéfa European Pellet Council Christiana Rakose se trh s dřevěnými peletami dále stabilizuje a bezpečně rozvíjí. „V minulých letech jsme byli v situaci, kdy docházelo k přezásobování při vysokých cenách surovin. To vedlo k velmi nízkým maržím a k poklesu investic do nových peletových výroben. Mezitím ale velmi silně stoupla poptávka, a to vedlo přirozeně k nárůstu cen. Vysoké ceny učiní zajímavými investice do nových produkčních zařízení nebo rozšíření kapacity stávajících zařízení. Domácí výrobci se budou více zaměřovat na zásobování lokálního trhu a omezovat export. Nemyslím si, že dojde znovu k cenové nestabilitě. Zaznamenáváme dnes vysoký nárůst při prodeji kotlů – 19 % u kotlů a kamen pro domácnosti a dokonce 50 % u průmyslových peletových kotelen – a k tomu stoupající poptávku po palivu. Příští rok to bude pokračovat podobně.“ Tak vidí situaci i šéf Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. „Domácí trh sice neroste tak razantně jako např. v Rakousku, stabilní nárůst ale zaznamenáváme. Výhodou České republiky je také to, že oproti Rakousku nebo Německu máme stále vysoké nevyužité kapacity pro produkci dřevěných pelet. Vždyť 2/3 naší výroby stále vyvážíme, a přitom politika všech velkých peletových výrobců u nás je nastavena na co nejvyšší podíl dodávek pelet na domácí trh. Dlouhé vývozní vzdálenosti výrobcům samozřejmě snižují marže. Navíc přirozeností pelet je lokální výroba i spotřeba.“