Pouze několik set majitelů domů v Česku se může pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům. ČTK to řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta s tím, že z celkové stavební produkce zabírají tyto stavby stále jen velmi malý podíl. „V současnosti je u nás zhruba 700 až 800 pasivních domů, z toho necelých 700 jich bylo podpořeno z programu Zelená úsporám,” uvedl ředitel sdružení, jehož cílem je propagovat pasivní domy. Dostat se k přesným číslům ukazujícím vývoj počtu nových domů v pasivním standardu, je takřka nemožné. Speciálně je nesleduje Český statistický úřad (ČSÚ) ani Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jejich aktuální počty jsou proto založeny převážně na odhadech. Bárta uvádí, že se vloni v České republice postavilo asi 150 až 200 pasivních domů. Statistiky ČSÚ přitom ukazují, že se vloni postavilo celkem 17 445 nových bytů v rodinných domech. „Pasivních domů je stále mizivé množství, v procentuálním vyjádření nula nula nic,” poznamenal Bárta. Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým rozšířením stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů. Ti ale hledí spíše na cenu. Zatímco v klasické novostavbě vyjde 1 m2 na zhruba 25 000 až 35 000 korun, investice do kvalitního systému rekuperace v kombinaci s tepelným čerpadlem, případně i solárním kolektorem a zajištěním nízké průvzdušnosti obálky, což jsou základní věci potřebné pro nízkoenergetický či pasivní standard, prodražují stavbu i o více než 10 %. Trh pasivních domů se ale podle Bárty přece jen pomalu rozvíjí. „Roste poptávka po energeticky úsporných domech. Některé z nich to při úpravách dotáhnou až do pasivního standardu,” řekl. Tohoto trendu si všimla také společnost ABF, která v březnu uspořádala první ročník veletrhu nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb For Pasiv (viz TT 5/2013). „Vývoj trhu ukazuje, že právě energetické úspory ve stavebnictví budou v tomto oboru tématem číslo jedna v následujících několika letech,” poznamenal ředitel obchodního týmu For Pasiv Martin Přívětivý. Podle něj to potvrdil také zvýšený zájem vystavovatelů i návštěvníků veletrhu. Certifikát pasivní dům získá stavba tehdy, pokud roční spotřeba tepla na vytápění nepřesáhne 15 kWh na 1 m2 obytné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na 1 m2 obytné plochy za rok. Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa oproti okolní atmosféře může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celé budovy za 1 h. Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 až 50 kWh na 1 m2 obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční potřeba nižší než 5 kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie
