Ceny surovinových vstupů pro
výrobu tepla i samotného finálního
produktu průběžně rostou.
Na českém trhu se však objevuje
řada nových projektů, materiálů
a technologií, které dokážou tuto
nepříznivou spirálu eliminovat.
Jedním z nejslibnějších je nástup
tzv. pasivních domů. Na otázky
TT odpovídá Ing. Jan Bárta, ředitel
brněnského Centra pasivního
domu.
n Spotřeba energií včetně tepla
je u nás nadále vysoká. Čím a jak
přispívá k racionalizaci jejich
výroby i samotné spotřeby Centrum
pasivního domu?
Od svého založení se zabývá prosazováním
principů pasivního domu
v ČR. Pasivní domy podle mezinárodně
uznávané definice spotřebují
na vytápění ročně pouze 15 kWh.m-2
tepla. To je zhruba 1/8 ve srovnání
s běžnými novostavbami. Před 5 lety
se u nás tímto typem domů nezabýval
skoro nikdo. Existovalo pouze
několik nízkoenergetických domů.
Centrum pasivního domu společně
s dalšími organizacemi a spolupracujícími
firmami začalo myšlenku
prosazovat s cílem přispět ke snížení
spotřeby energie při provozu budov.
Nejde samozřejmě pouze o budovy
pro bydlení, ale také o kancelářské
budovy, školy apod.
Svou činnost zaměřujeme na laickou
veřejnost i na odborníky. Pro
investory a provozovatele budov
jsou určeny nejrůznější informační
a propagační kampaně, od výstav,
seminářů, práce s médii, přes exkurze
a podzimní mezinárodní dny
pasivních domů. Za pozornost stojí
především poslední akce. Zájemci
si mohou během jednoho víkendu
prohlédnout pasivní domy přímo
u majitelů a obyvatelů, kteří jsou
ochotni o víkendu otevřít svoje domy
ostatním. Postupně se daří zvyšovat
poptávku po pasivních domech.
Bohužel, investoři stále narážejí na
neochotné architekty a projektanty,
kteří pasivní domy navrhovat neumí.
Řada z nich proti nim přímo brojí,
a to bez základní znalosti problematiky.
Pro přesvědčení investorů proti
pasivním domům používají populární
mýty, které na první pohled vypadají
hrozivě, ale nejsou založeny na
pravdě.
Pro odborníky (především architekty
a projektanty) pořádáme řadu
vzdělávacích akcí: od základních
seminářů seznamujících s problematikou
až po komplexní kurz o navrhování
pasivních domů. Každoročně
pořádáme (anebo spolupracujeme
při pořádání) řady exkurzí do zahraničí.
Každoročně také pořádáme
konferenci s mezinárodní účastí.
n Prosazování standardu pasivního
domu (jak u novostaveb,
tak u rekonstrukcí) není dáno
jen technicky a ekologicky odpovědným
přístupem toho-kterého
stavitele či stavebního podniku,
ale i nabídkou a volbou vhodných
projektů pasivních domů, kvalitou
a dostupnosti odpovídajících
stavebních materiálů. Jak v tomto
směru, ve srovnání s vyspělými
státy EU27, obstojí ČR?
Nejrozšířenější jsou pasivní domy
bezesporu v Rakousku a Německu.
Česká republika je ve srovnání
s těmito státy stále na počátku. Máme
však velkou výhodu. Můžeme využít
jejich zkušeností a vyvarovat se
počátečních chyb. Nejužším místem
pro velký rozvoj pasivních domů je
v současnosti nedostatek kvalitních
projektů a naprosto nedostatečná
kvalita realizačních firem.
Materiály, výrobky a technologie
jsou u nás dostupné v podobné kvalitě
jako v zahraničí. Větší překážkou
na straně materiálů jsou předsudky
a zažité tradice, často podpořené
reklamními kampaněmi velkých
výrobců. Samozřejmě: v této oblasti
existuje obrovský potenciál pro vývoj
nových materiálů a výrobků. Jeho
cílem by mělo být celkové zjednodušení
a zlevnění stavby. Nové produkty
by také měly být nenáročné na montáž.
Novinky lze očekávat ve výplních
otvorů (kupř. vakuové zasklení),
systémů pro zajištění neprůvzdušnosti
a technických zařízení budov
(kupř. kompaktní jednotky kombinující
zdroj tepla, větrání a ohřev teplé
vody, zdroje tepla s velmi malým
výkonem).
Velká rezerva spočívá v uvádění
fyzikálních vlastností materiálů
a výrobků. Zde je velmi důležitá
role německého Passivhaus Institutu,
který udržuje seznam certifikovaných
výrobků pro pasivní
domy a uvádí jejich srovnatelné
a reálné vlastnosti. Kupříkladu
hodnoty součinitele prostupu tepla
oken, které uvádějí výrobci ve
svých produktových listech, jsou
velmi optimistické. Použití těchto
nereálných hodnot může vést
ke špatné funkci pasivního domu
kvůli vyšším tepelným ztrátám
a neschopnosti navrženého systému
tyto ztráty pokrýt.
n Řada expertů považuje za
důležitý nástroj dalšího prosazování
výstavby a využívání pasivních
domů v ČR zavedení systému
jejich certifikace. Souhlasíte s tímto
názorem?
Ano. Certifikace pasivních domů
je důležitá pro udržení vysoké kvality
a zabránění používat termín
„pasivní dům“ pouze jako reklamního
sloganu. Už nyní pasivní domy
nabízejí firmy, které s nimi nemají
žádné zkušenosti a mnohdy ani
znalosti. Takové firmy a především
jejich stavby mohou pasivní domy
velmi poškodit.
V mnoha evropských zemích je
zavedena dobrovolná certifikace
pasivních domů pod záštitou Passivhaus
Institutu. V současnosti vzniká
jejich celoevropská databáze. Certifikace
je založena na výpočtu pomocí
programu PHPP a na důkladné
kontrole projektové dokumentace,
řešení konstrukčních detailů,
použitých materiálech a kontrole
vlastního provedení stavby prostřednictvím
testu neprůvzdušnosti.
Důkladný proces skutečně vyloučí
stavby, které nesplní kritéria.
Tato certifikace však není oficiálním
nástrojem. Ve Švédsku je zavedena
oficiální certifikace pasivních domů
opírající se o podrobný výpočet energetické
náročnosti (založený na dynamické
simulaci) a několikaletému
měření skutečné spotřeby budovy.
Dotace na pasivní domy se poskytují
v rámci programu Zelená úsporám.
Přiznání dotace je podmíněno
pouze doložením výpočtu podle stávající
legislativy a doložení výsledku
testu neprůvzdušnosti. Bohužel,
nikde není zakotvena povinnost
provádění kontrol a podrobné dokumentace
kvality realizace výstavby.
Zatím chybí dostatečný tlak na
kvalitu. Nejsou stanoveny dostatečné
postihy, pokud nebude kvalita
dodržena. Stejně tak není stanovena
dostatečná motivace pro investory
a stavebníky.
n Co by měl, podle vašeho mínění,
pro podporu pasivních domů
učinit v rovině organizační a legislativní
náš stát?
V první řadě by mohl přestat klást
překážky pro rozvoj pasivních domů.
Palčivým problémem je přeregulovanost
územních plánů, které znemožňují
vhodnou orientaci a snižují
tak solární zisky. Předepisují tvar
střechy, požadují garáž vestavěnou
do hmoty domu apod.
Další posun dopředu bude znamenat
jednoznačný postoj veřejné
správy ke spotřebě energie. Správci
budov by nejenom měli vzít
spotřebu energie na vědomí. Jako
správní hospodáři také musí optimalizovat
využití energie. Ukázkovými
příklady v zahraničí jsou
města Frankfurt nad Mohanem,
Lipsko, Freiburg, Vídeň a další,
ale i celé spolkové země (kupř.
Vorarlbersko). Veřejná správa se
tam zavázala stavět novostavby
pouze v pasivním standardu
a u rekonstrukcí se k tomuto standardu
co nejvíce přiblížit. Takový
postoj samozřejmě vede ke kvalitativnímu
rozvoji místních firem,
které musí pro veřejné zakázky
prokázat kvalitu a zkušenosti.
Nesporný je i pozitivní dopad na
ostatní investory.
n Můžeme se pochlubit nějakým
zajímavým projektem už i u nás?
Naleznete ho také v terciární sféře?
A lze jím inspirovat regionální
exekutivu a podnikatelské subjekty
v krajích?
V poslední době připravujeme ve
spolupráci s brněnskou městskou
částí Nový Lískovec rekonstrukci
základní školy na pasivního standard.
Ke spolupráci přizveme i partnery
z německého Saska, kde byli
brněnští zastupitelé v minulém roce
na oficiální návštěvě a domluvili
základní rámec spolupráce.
Další projekty, na kterých se
nepodílí přímo Centrum pasivního
domu, ale naši členové, jsou kupř.
novostavba městského penzionu pro
seniory v Modřicích nebo nedávno
dokončená rekonstrukce školky
v Praze-Slivenci.
Naším záměrem je inspirovat pro
rekonstrukce v pasivním standardu
také správce panelových domů. Tyto
objekty jsou svou kompaktností
vhodné právě pro podobné rekonstrukce.
Nejtěžší ovšem bývá přesvědčit
všechny nájemníky o společném
řešení. /bs/
