Pasivní bydlení není jen módní trend

O současném trendu nízkoenergetického bydlení si můžeme číst v tisku téměř denně, stejně tak se nám podbízí z reklamních ploch a je hlavním tématem většiny oborových veletrhů. Zdálo by se, že je to u nás již poměrně běžná záležitost. Skutečnost je ale jiná. Nízkoenergetických domů stojí v celé České republice jen pár stovek a pasivní se dokonce počítají pouze na desítky. Výše uvedená smutná bilance je o to více alarmující, pokud ji porovnáme se situací v okolních státech. Například v Horním Rakousku platí již od 1. ledna 2007 zákon, který nařizuje, aby byly všechny nově stavěné domy pasivní. V Německu se povinně realizují v pasivním standardu všechny státní zakázky a v současné době tam již stojí celá taková sídliště nebo rozsáhlé satelitní zástavby rodinných domů. Příčinou jsou samozřejmě rozdílné státní podpory nízkoenergetických novostaveb u nás a v zahraničí. Nejvyšší státní podpora byla v letošním roce udělována právě v Rakousku a v Německu. Uveďme pár příkladů nárokové dotace z Horního Rakouska: energeticky úsporný dům (60 kWh/(m2/a)) – 37 000 EUR; nízkoenergetický dům (50 kWh/(m2/a)) – 47 000 EUR; velmi nízkoenergetický dům (30 kWh/(m2/a)) – 54 000 EUR; pasivní dům (10 kWh/(m2/a)) – 57 000 EUR; za každé dítě – 10 000 EUR. Pro srovnání: v České republice v rámci programu Zelená úsporám lze získat dotaci 250 000 Kč (cca 9600 EUR) pro novostavbu rodinného domu v pasivním energetickém standardu se spotřebou do 20 kWh na m2 za rok. Rozdíly ve výši dosažitelné státní podpory ale nebudou jediným důvodem žalostného stavu u nás. Podstatná je i změna myšlení a postoje ke stavebnictví vůbec. Například projektové a celé stavební zázemí pro kvalitní realizaci staveb tohoto druhu je u nás zcela nedostatečné. Stejně tak jsou značné rezervy v samotném přístupu k navrhování staveb. Úspory získané např. změnou řešení konstrukce domu mohou být poté investovány do zateplení apod. To je výzva především pro školy, které by se měly aktuálně soustředit na výchovu mladých odborníků, kterým takový způsob myšlení již bude zcela vlastní. Specifikaci pasivních domů se u nás jako jediné věnuje občanské sdružení „Centrum pasivního domu“. V současné době je téměř před dokončením zpracování konstrukčních detailů, které bude veřejnosti přístupné na internetu. Co je to tedy vlastně pasivní dům? Je to objekt, jenž nepotřebuje topení: v létě zůstává chladný a v zimě teplý. Navíc poskytuje prokazatelně lepší obývací klima. Konkrétně: spotřeba tepla na vytápění < 15 kWh/ m2/a; součinitel prostupu tepla pláště < 0,15 W/m2; součinitel prostupu tepla otvorů (okna, dveře) < 0,15 W/m2; účinné větrání s rekuperací. Orientaci v této problematice potom výrazně zjednodušuje směrnice Evropského parlamentu 02/91/EC, o energetické náročnosti budov, která upravuje metodiku jednotného hodnocení objektů a kategorizuje budovy do tříd podle energetické náročnosti. Nízkoenergetické bydlení však zdaleka není jen módní trend, ale řešení pro budoucnost z hlediska nakládání s energetickými zdroji. Snad jediným možným, které nám dá šanci prodloužit dobu, po kterou budeme jako lidstvo schopni fungovat na planetě Zemi s omezenými a rychle se vyčerpávajícími zdroji. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2006 zaplatily domácnosti v ČR v průměru 25 000 Kč ročně za paliva a energie. Z toho činí podíl na topení ca. 60 %. K tomu si můžeme dále připočíst nárůst cen energií, který činil v posledních 10 letech 10 % ročně. Průzkumy uvádějí, že moderní stavební materiály a technologie přitom umožňují snížení tepelných ztrát na polovinu nebo sedminu v porovnání s neizolovanými budovami (podle rozsahu opatření). A to je výsledek, o který jistě stojí zato usilovat. Jednou z největších světových firem, jež vsadila na tento trend, je skupina BASF poskytující s pomocí svých partnerů v současné době již téměř kompletní řešení pro pasivní domy – viz schéma. Z nabízených produktů uveďme například zateplovací systém Multitherm s Neopor®, perimetrovou, protihlukovou i střešní izolaci se Styrodur ® C, Styropor® (před více než 50 lety vyvinutý a expandovatelný polystyren - EPS), zateplení střechy a stropu s Elastopor® H, Elastopir, tepelný management s Paliogen®, Lumogen® a Sicopal® s černými pigmenty, Micronal® PCM (mikroskopicky malé kuličky polymeru s voskem uvnitř jako akumulačním médiem) nebo Rheocell ICF Mix (přísada pro novou pumpovatelnou směs betonu). Andrea Cejnarová