V pondělí 30. listopadu 2015 započala ve francouzské metropoli XXI. mezinárodní konference OSN o klimatu. Do vínku si vložila dominantní a zároveň nesnadný cíl: omezit globální oteplování planety. Konkrétním výstupem z tohoto prestižního fóra, na jehož přípravách se podílely tisíce expertů, zástupců vlád, mezivládních i nevládních organizací a agentur OSN ze 196 zemí celého světa, mělo být zevrubné projednání a podepsání závazné dohody členských států OSN k redukci zatím rostoucího kvanta emisí skleníkových plynů a k zadržení oteplování klimatu pod hranicí 2 °C v porovnání s předindustriální érou. Dohody z Paříže musí nahradit tzv. Kjótský protokol, jehož platnost zanedlouho vyprší. S ohledem na závažnost situace, kterou si dobře uvědomují jak velcí, tak malí znečišťovatelé ovzduší, každá delegace musela předložit vlastní plán konkrétních akcí. Optimisté využili fakt, že na začátek pařížské konference přijelo několik desítek hlav států k optimistickým výhledům, že tentokráte budou přijaty jak zásadní dokumenty, tak i závazné, co do jejich následné realizace. Několik předchozích konferencí skončilo s nezdarem a růst objemu skleníkových plynů v atmosféře a oteplování ovzduší se lidstvu zatím zastavit nedaří. Kdo konkrétně a v jakých kvantech ohrožuje svými emisemi další existenci života na této planetě? Neuškodí, když si státy posvítí jak na konkrétní obory, tak na hlavní znečišťovatelské subjekty. Slov a statistik na téma oteplování planety, hrozeb skleníkových plynů zazněly za poslední desetiletí spousty. Nyní musí přijít exaktní činy. Přísliby, které v Le Bourget zazněly v projevech Obamy, Putina, Si Ťin-Pchinga, Merkelové, Sobotky, hostitele konference Hollanda aj., jsou povzbudivé. Vklad České repu bliky ČR se ústy předsedy vlády Bohuslava Sobotky i ministra životního prostředí Richarda Brabce přihlásila k plnění redukčních závazků. Úroveň emisí skleníkových plynů byla v ČR v roce 2013 kupř. o 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s členskými státy EU jsme přijali ambiciózní závazek do roku 2030 je dále snížit, a to nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. V současnosti se u nás dokončuje nová Politika ochrany klimatu v ČR, která vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů. ČR navíc investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech, včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky přes 2 mld. eur. Aktivně si nepočíná pouze vláda, ale i některé velké firmy. Skupina ČEZ si kupř. předsevzala zlepšit energetickou účinnost a snížit v ČR emise CO2 na vyrobenou 1 MWh elektřiny do roku 2020 o 46 % (ve srovnání s rokem 2001). Její představitelé v Paříži aktivně jednali o efektivním nastavení ceny uhlíku a o propojení obchodování s CO2. „Pro Evropu je zcela zásadní, aby došlo k celosvětové shodě nad snižováním emisí skleníkových plynů, a starý kontinent tak nezůstal v tomto boji osamocen. Pravděpodobně by pak Evropa měla velké problémy obstát v globální hospodářské konkurenci, protože nákladná opatření na snížení emisí by prodražila její produkci ve srovnání se zbytkem světa,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ. Dohoda z Paříže by měla vyslat jasný signál soukromému sektoru, aby směřoval své finanční prostředky do nízkouhlíkových investic. Podle Daniela Beneše: „Ze společných setkání politiků a zástupců byznysu vyplynulo, že hlavním problémem pro dekarbonizaci světové ekonomiky není neochota firem snižovat emise skleníkových plynů, ale mnohdy špatná volba nebo neexistence vhodných technologií a nástrojů a rovněž dlouhodobá nestabilita regulatorního prostředí.“ Dlouhodobou strategií ČEZ je dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050. ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes 5 mld. eur, čímž se mu podařilo snížit emisní intenzitu již o 30 %. V době uzávěrky tohoto vydání TT nebyly všechny dokumenty COP 21 ještě odsouhlaseny. Vrátíme se k nim proto v TT č. 1/2016. B. Karvinský
