Pařížský aerosalon na letišti Le Bourget předvedl inovace více než 2400 vystavovatelů ze 48 zemí. Akce je největší a nejprestižnější přehlídkou leteckého a obranného průmyslu na světě.
Experti očekávají, že celosvětová poptávka po letecké dopravě do roku 2030 vzroste o více než 40 %. Globální geopolitické napětí, obchodní cla a nedávná havárie letadla Boeing společnosti Air India však na tuto událost vrhly stín.
Kaňka na úvod
Francouzský odvolací soud jen tři dny před zahájením veletrhu odsoudil snahy propalestinských skupin, které chtěly zabránit izraelským společnostem v účasti na výstavě kvůli probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem v Gaze. V noci před zahájením však vedení veletrhu „na přání nejvyšších politických míst“ uzavřelo černými deskami stánky čtyř předních izraelských společností, které prý vystavovaly útočné zbraně. „Francouzi se schovávají za údajně politické úvahy, aby vyloučili izraelské útočné zbraně z mezinárodní výstavy — zbraně, které konkurují francouzskému průmyslu,“ uvedl k tomuto incidentu Izrael. A izraelská společnost Rafael oznámila, že zažaluje francouzskou vládu a bude žádat finanční odškodnění.
Zbraně, opatrnost a válka
Pařížská letecká show se sice odehrála uprostřed geopolitické nejistoty, ale americké společnosti doufaly, že svou přítomností uklidnily evropské obavy o spolehlivost Washingtonu. Zatímco Evropa spěchá s přezbrojováním své armády a prezident Trump se od NATO odklání, letošní Pařížská letecká show představovala světovou průmyslovou scénu, která je méně stabilní než dřív. Vedoucí představitelé amerického obranného průmyslu se snažili využít zvýšení evropských obranných rozpočtů. Navzdory evropskému tlaku na vojenskou nezávislost totiž experti tvrdí, že bude trvat roky, než se průmyslová základna evropského kontinentu postaví na vlastní nohy — a pokud si země chtějí nyní doplnit své arzenály, budou muset nakupovat americké zbraně. Nyní, když se americké letectvo s F-47 — stíhačkou 6. generace — posouvá vpřed, by Evropa mohla znovu zvýšit tlak na vývoj svých hned dvou stíhaček nové generace. Jedná se o britsko-italsko-japonskou GCAP a německo- francouzsko-španělskou FCAS. Tyto programy budou pravděpodobně kvůli neshodám mezi jednotlivými společnostmi a obavám ze způsobu financování zpožděny a nasazeny mnohem později než F-47. V diskusích na aerosalonu někteří dokonce argumentovali, že dvě konkurenční evropské iniciativy jsou vzhledem k nezbytnému financování a vývojovému úsilí potřebnému k vybudování nového pokročilého stíhacího letounu nereálné. Evropa ovšem plánuje také vyrábět, nebo si pořídit drony, které budou létat po boku jejích stíhaček, podobně jako v programu Collaborative Combat Aircraft amerického letectva. Posilování evropské suverenity Hned v úvodu veletrhu podepsaly Quantum Systems a Airbus Defence and Space memorandum o porozumění s cílem prohloubit strategickou spolupráci. Obě společnosti spolupracují na řešeních pro bezproblémovou integraci zejména taktického leteckého průzkumu do moderních velitelských a informačních systémů. Na rozdíl od jiných poskytovatelů s uzavřenou systémovou architekturou se Quantum Systems a Airbus cíleně zaměřují na transparentnost a otevřenost rozhraní pro svou průzkumnou a zásahovou síť podporovanou umělou inteligencí (AI). Evropský uživatel by měl mít plnou kontrolu nad technologií, daty a dalším vývojem systémů. Přístup zaměřený na uživatele je přímým ponaučením z vývoje na bojišti na Ukrajině. Quantum Systems tam má vlastní výrobní závod a centrum pro výzkum a vývoj. Společnost je v popředí letecké robotiky poháněné umělou inteligencí a vyvíjí řadu inteligentních systémů, které jdou dalece za rámec tradičních dronů. Její malé bezpilotní letecké systémy s elektrickým vertikálním vzletem a přistáním v kombinaci s řešením Drone Port jsou navrženy tak, aby poskytovaly automatizované a akční letecké informace. Díky technologiím, jako je edge computing a zpracování dat v reálném čase řízené AI, umožňuje společnost Quantum Systems operátorům činit informovaná rozhodnutí s bezkonkurenční rychlostí a přesností. Řešení přinášejí leteckou inteligenci na dosah ruky a automatizují celý proces — od nasazení až po analýzu dat.
Kdo hrál prim
Letos se bezesporu králem veletrhu stal Airbus. Od prvního dne oslňoval počtem objednávek na různé typy svých letadel i technickými inovacemi. Například v zóně Prototypy, v expozici Křídlo zítřka, představil dvoumetrový model skládacího křídla a zážitek z virtuální reality, který diváky seznamuje s prací na konstrukci křídel. Airbus používá pro optimalizaci aerodynamického výkonu kompozitní technologie nové generace, které jsou pevné a lehké. Dalším příkladem inovací byl vysokorychlostní vrtulník RACER (rapid and cost-effective rotorcraft), který Airbus v současné době testuje. Dokáže letět rychlostí přes 400 km/h, což je zhruba dvojnásobek rychlosti konvenčního vrtulníku. To by mohlo být nezbytné pro mise, kde je čas důležitý, jako jsou lékařské služby nebo záchranné operace. Díky svému aerodynamickému tvaru a optimalizovaným motorům si toto vozidlo klade za cíl snížit spotřebu paliva až o 20 %. Australský letecký startup Drone Forge a Airbus Helicopters podepsaly dohodu o nákupu šesti bezpilotních leteckých systémů Flexrotor, které zahrnují 17 letadel, což z ní činí dosud největší objednávku na tyto systémy. Ty budou konfigurovány tak, aby splňovaly širokou škálu provozních požadavků v asijsko-pacifickém regionu, od dohledu nad pobřežím a vnitrozemských misí ve vysokých nadmořských výškách až po monitorování infrastruktury a hodnocení námořního prostředí. Každý bezpilotní letoun bude vybaven motorem na těžké palivo optimalizovaným pro námořní operace, což zajistí větší bezpečnost, dostupnost paliva a interoperabilitu s námořními prostředky. Bude také zahrnovat konektivitu Starlink, která umožní operace za hranicí přímé viditelnosti a situační povědomí v reálném čase. Flexrotory budou navíc vybaveny zobrazovací technologií, která poskytuje stabilizované zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti s vysokým rozlišením pro efektivní monitorování námořní dopravy v širokém okolí. Flexrotor je nejnovějším přírůstkem do portfolia bezpilotních letounů společnosti Airbus. Moderní bezpilotní letoun s vertikálním vzletem a přistáním (VTOL) a maximální startovací hmotností 25 kg byl navržen pro mise s dobou trvání více než 12—14 hodin v typické provozní konfiguraci. Může integrovat různé typy užitečného zatížení, včetně elektrooptického systému a pokročilých senzorů, aby vyhovoval jedinečným potřebám zákazníků. Díky schopnosti autonomního startu a návratu ze země i z moře, která vyžaduje pouze plochu 3,7 × 3,7 m, jde o více než vhodné řešení pro expediční mise.
Vodíkové šance
Airbus představil i řadu technologií, jejichž cílem je přispět k naplnění ambice leteckého průmyslu v oblasti dekarbonizace. Mezi nimi nechybí elektrifikace, hybridní řešení ani vodíkové palivové články. V hybridní konfiguraci letadlo využívá za letu několik zdrojů energie, současně nebo střídavě. Kombinace zdrojů energie optimalizuje celkovou energetickou účinnost a snižuje spotřebu paliva. Lepší hospodaření s energií vede ke snížení spotřeby paliva až o 5 % ve srovnání se standardním letem. Mezi klíčové zprávy pařížského aerosalonu 2025 patří oznámení společnosti ZeroAvia o podpisu memoranda o porozumění se skotskou leteckou společností Loganair o spolupráci na zavedení vodíkově-elektrických motorů na podporu letů s nulovými emisemi. ZeroAvia sice pracuje na certifikaci vodíkovo-elektrického pohonného ústrojí o výkonu 600 kW pro letoun Cessna Caravan, ale zároveň má v úmyslu získat doplňková typová osvědčení pro další letadla, včetně letounů de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, které provozuje společnost Loganair pro obsluhu obcí ve Skotské vysočině a na ostrovech.
Obr v přípravách
Americký startup Radia na výstavě odhalil novou verzi vyvíjeného obřího čtyřmotorového nákladního letadla Windrunner. Charakteristickým rysem je nový kruhový průřez trupu, který umožňuje přetlakování. Letadlo dlouhé 106 m může nést užitečné zatížení 73 t a operovat z nezpevněných ploch. Kromě původní strategie přepravy lopatek turbín pro vnitrozemské obrovské větrné elektrárny se nyní společnost zaměřila také na sektor obrany. Obr je schopen přepravit šest stíhaček F-16 nebo šest stíhaček CH-47 Chinook a mohl by tak být i jakousi konkurencí letadlovým lodím. Vedení Radia se domnívá, že poptávka po tomto nadrozměrném nákladním letadle roste — a to platí zejména v případě Evropy, která se snaží do roku 2030 snížit svou závislost na americké strategické letecké přepravě.
/KarelSedláček/
Češi v Paříži
Český letecký průmysl vypravil na jubilejní 55. ročník Paris Air Show rekordní formaci: na ploše národní expozice se propojila exkluzivní sestava 22 firem. S velkým zájmem se setkal letoun L 410 NG společnosti Aircraft Industries, která spadá pod českou skupinu Omnipol. „Prezentace letounu české výroby na akci celosvětového formátu je významná pro celý český letecký průmysl, který se podílí na vývoji a výrobě. Do dodavatelského řetězce L 410 NG je zapojeno přes 600 českých subjektů,“ říká Alena Medová, předsedkyně představenstva Aircraft Industries a viceprezidentka Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP). Řada z těchto dodavatelů se veletrhu zúčastnila v „dresu“ české oficiální účasti, kterou organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem obrany, resortem zahraničí a ALKP. Vedle L 410 NG se Češi v Paříži blýskli také sportovním letounem Shark, který nás reprezentoval jako světového hráče na poli malého letectví. Po boku dvou letounů vystavených v konfiguraci pro civilní i vojenské využití byla jedním z lákadel expozice maketa kokpitu letounu v reálné velikosti. Letošní výprava na Paris Air Show byla historicky největší českou oficiální účastí na zahraničním leteckém veletrhu. V dvoupatrové národní expozici se propojilo 22 firem nabízejících ucelený přehled schopností českého leteckého průmyslu — od výrobců letadel, motorů a avioniky přes poskytovatele pilotního výcviku a MRO služeb až po vývojáře autonomních systémů a dodavatele špičkových komponent. Expozice byla stylizována do podoby výrobní haly zdůrazňující jedinečné schopnosti ČR ve vývoji a výrobě finálních produktů a know-how rozsáhlého dodavatelského řetězce. Zároveň podtrhla význam českého leteckého průmyslu v mezinárodních programech a dodavatelských řetězcích. Ten mimo jiné doložilo i vystavení výřezu křídla Airbusu A220 z dílny Aero Vodochody. V Paříži se Aero pochlubilo dodávkou již 500 náběžných hran křídel, které vyvinulo a vyrobilo, pro tento program. Největší česká letecká továrna dále představila kromě podzvukového cvičného a taktického letounu L-39 Skyfox také kompetence ve vývoje i výrobě leteckých konstrukcí pro globální hráče, jako je Airbus, Embraer a další. Společnost PBS Group představila v Paříži svůj nový, dosud nejvýkonnější proudový motor PBS TJ-200. Zlínská rodinná firma MGM Compro dopravila do Paříže svůj hybridní pohon o výkonu 400 kW, který představuje zásadní počin na globální scéně e-mobility. Jedná se o pohonnou jednotku pro regionální letadla s kapacitou až 10 pasažérů. Nováčkem české národní reprezentace byla společnost FlyinDiamonds zastupující rychle se rozvíjející český bezpilotní sektor. V sekci Drone Display představila autonomní drony vlastní výroby a zázemí prvního českého sdíleného testovacího a výcvikového polygonu pro drony v Moravských Budějovicích, jehož je operátorem. Výcvikovou doménu Česka, jako jedné z mála zemí na světě, které dokážou zajistit základní i pokročilý pilotní výcvik na letounech a simulátorech vlastní výroby, představil LOM Praha spolu s dceřinkou VR Group. Díky nasazení letounu L-39 Skyfox v CLV Pardubice a novému full-mission simulátoru může LOM Praha nabídnout kompletní výcvikový cyklus — od simulace až po reálné létání.
/ok/