Jak by bylo jednoduché, pokud by se dal na stránkách časopisu detailně prezentovat úspěšný projekt. Popsat krok za krokem technologie a procesy, které zrychlily výrobu, snížily náklady a eliminovaly zmetkovitost. Celý článek by mohl být doplněn obrázky s detaily provedení, grafem navrácení investice a rozhovorem s CEO o úspěšnosti celého projektu. Realita není až tak jednoduchá. Když pomineme, že bezproblémová implementace nebude vypadat opravdově (nějaký zádrhel se vždycky objeví), reálný popis nasazení projektu není až tak zajímavý (nebo naopak je někdy velmi vzrušující) a největším nepřítelem je strach z konkurence. „Přece neukážeme konkurenci, jak dobře to teď u nás funguje,“ je nejčastějším argumentem, proč není možné uveřejnit nějakou fotku, plánek či graf. Jde o obavu, že se konkurence dozví, jak lze nějakou situaci vyřešit lépe, a tím ztratíme svou výhodu. Jenže bez těchto detailů by se z referenčního článku o úspěšném nasazení nějaké technologie stal blábol bez konkrétního informačního obsahu. Jak tedy šířit informace? Není to jednoduché, ale není to ani neřešitelné. Někdy se povede získat souhlas i z těch nejvyšších pater managementu investora a pak je možné daný projekt publikovat, většinou je však potřeba se smířit s variantou informovat jen o tom, co a jak lze zrealizovat, bez možnosti jmenovat konkrétní firmu, kde bylo nasazení úspěšné. Přes širokou škálu společností Panasonic realizovaných projektů se jen část dočkala svého detailního zveřejnění. Většinou lze popsat, jakou technologií je možné zlepšit nějaký proces, na přání investora je však obvykle potřeba vynechat jméno výrobního závodu a v anonymitě ponechat také finálně vyráběný produkt. Tady už ovšem začíná být trochu problémem, jak text zajímavě zpracovat. Pro ilustraci mohu uvést střípky, které dokumentují, jak se v daném neupřesněném případě postupovalo.
Měření (nejen) elektrické energie Měření elektrické energie je v dnešní době téměř samozřejmostí. Systém sběru dat se netýká jen spotřeby, ale i kvality elektrické energie a vyváženosti jednotlivých fází. Připojit a společně sledovat takové veličiny, jako je stlačený vzduch, voda, pára atd., už tak běžné není. V okamžiku nasazení systém otevře možnosti diagnostiky předcházející zbytečným ztrátám a plýtváním. S ním, a díky porovnání s historií či paralelní výrobní linkou, je již velmi jednoduché analyzovat, zda k plýtvání dochází technickou chybou, či lajdáctvím. Vzhledem k detailnímu způsobu měření lze dohledat konkrétní problém v podobě porouchaného stroje či chybného přístupu obsluhy. Kde je měření, tam je i možnost nápravy.
Duální ovladače pro servomotory Standardním řešením řízení servomotorů bývá samostatná řídicí jednotka pro každý jednotlivý motor. V případech, kdy je potřeba řídit dvě osy volnosti, lze nasadit ovladače duální. Tedy řídicí jednotky, které při srovnatelné velikosti zvládnou ovládat dva servomotory a ušetřit tím nejen finance, ale i prostor ve stroji – samozřejmě se všemi benefity, které tato technologie umožňuje. Jen namátkou zmíním řízení RTEX nebo EtherCAT a u motorů velmi přesný 23bitový enkodér (volitelně inkrementální nebo bezbateriový absolutní). Pro projekt s desítkami os volnosti navíc v třífázovém 400V provedení přináší řada Minas A6 Multi (Book type) benefit v ušetření až 64 % místa (25 mm na jednu osu). Jedná se o modulární liniové provedení řídicích jednotek s centrálním napájením šířeným po sběrnici bez nutnosti jakéhokoliv šroubovaného spojení. Výběrem z 18 bezpečnostních funkcí je možné implementovat bezpečnost na specifickou úroveň bez speciálních bezpečnostních PLC (programmable logic controller) a další elektroniky. Označení „Book type“ skutečně vychází z podobnosti s knížkou, neboť se dává do takzvané knihovny, kdy při rozšiřování systému postačí novou funkci alias knížku přidat/ zasunout do knihovny.
Miniaturní senzory Stavba nového stroje či výrobní linky je věc náročná, ale přináší radost. Vše je možné si naplánovat a předem myslet na umístění detekčních senzorů, motorů i řídicích PLC. Potíž nastává, pokud je třeba stroj rekonstruovat či modifikovat. Vše je uděláno tak akorát, místa tedy není nikde nazbyt. Pro takový případ jsou ideálním řešením miniaturní senzory s vestavnou hloubkou činící pouhé 3 mm. Ty se opravdu vejdou téměř všude. S hmotností do 15 g je lze navíc bezproblémově umístit i na pohyblivé části stroje. V tomto případě si ovšem musíme, na rozdíl od široké nabídky dalších senzorů, poradit bez IO- -Link sběrnice. U takto malého senzoru lze volit mezi PNP a NPN [polovodičové přechody známé z bipolárních tranzistorů – pozn. red.] nebo variantou s čelním či bočním snímáním. LMP „Nahrazení etiketovacího stroje a dvou inkjetových tiskáren systémem laserového popisování byla nejlepší investice v poslední době,“ popisuje šéf správy montážních linek ve výrobním závodě spotřební elektroniky. Zde je potřeba poctivě uvést, že s původním zařízením nebyly zásadní problémy, přesto nasazení popisovací technologie nevyžadující žádný spotřební materiál přineslo řadu nesporných výhod. Vyšší rychlost popisu umožnila větší propustnost výroby, větší modularita popisu a jeho průběžné čtení přineslo přesnost již do průběhu výroby a v neposlední řadě naprostou eliminaci spotřebního materiálu. Již žádné štítky, doplňování inkoustu či logistika s objednáváním tohoto spotřebního materiálu. „Konečně máme technologii, o které nikdo nemluví,“ dodává nakonec.
Laserové svařování Při transmisním (propustném) svařování prochází paprsek laseru prvním materiálem – ten tedy musí být pro laserové světlo propustný (vizuálně může být libovolně barevný) – a dopadá na povrch absorbujícího materiálu. Zde se materiál absorpcí záření ohřívá a taví (plastifikuje). Přenosem tepla se zahřívá i první materiál a obě taveniny se vzájemně mísí. Tak zní velmi krátká definice, jak ke svaru dojde. Jedná se o výrazně kvalitnější spoj v porovnání s lepením, který je navíc vytvrzen v řádově kratším čase. Také zde opět platí, že technologie nevyžaduje žádný spotřební materiál. Tolik jen stručný výčet toho, co bylo realizováno. Detailní popis však zůstane pravděpodobně navždy schován pod pokličkou konkurenční cenzury.
WAPIC V rámci průmyslové divize firmy Panasonic byly dříve jednotlivé výrobkové skupiny (např. elektronické součástky, senzory, svařovací roboty, osazovací automaty, řídicí systémy apod.) zastoupeny různými prodejními kanály. Panasonic nyní tyto produktové skupiny slučuje do jednoho širokého portfolia a všechny s průmyslem související aktivity budou nově zastřešeny značkou Panasonic Industry. Tomuto tématu, včetně představení produktových skupin, služeb a klíčových projektů, se bude věnovat podzimní seriál virtuálních seminářů WAPIC (Webová Akademie Panasonic Industry Czech). Vždy v půlhodinových vstupech bude pozornost věnována konkrétnímu tématu zakončenému blokem otázek a odpovědí. Více informací bude k dispozici na našich stránkách, ale již nyní nám můžete poslat e-mail nebo zavolat a my vás budeme informovat o konkrétních termínech a tématech s dostatečným předstihem. /Luděk Barták www.panasonic-electricworks. cz/
