Překvapení návštěvníci frankfurtského autosalonu IAA v roce 1969 obklopili stánek Mercedesu, kde měl světovou premiéru supersportovní vůz Mercedes-Benz C 111 poháněný Wankelovým motorem. Ten byl poté v létech 1969 a 1970 vyroben ještě ve dvanácti exemplářích pro čistě experimentální účely a nikdy se nedostal do série. Tento vůz C 111 s tříkomorovým Wankelovým motorem (3 × 600 cm3) a vzápětí pak ještě další v provedení C 111-II, ke kterému přibyla ještě čtvrtá komora, disponovaly excelentními výkony 206, resp. 257 kW. Ty umožnily oběma vozům rychlostní maximum 200, resp. 300 km/h. Druhou kariéru vozů C 111 zahájily vozy s vidinou rychlostních rekordů, poháněné velkoobjemovými motory spalovacími. Vznikly tak dvě verze s pětilitrovým turbodieselem C 111-II v r. 1976 a C 111-III v roce 1978, o rok později pak ještě C 111-IV s benzínovým motorem V8. Na vysokorychlostní dráze v italském Nardö se tyto vozy pořádně vyřádily, když zajížděly nejlepší časy, a kromě toho C 111- -IV vytvořil světový rekord na místní oválné dráze rychlostí 403,978 km/h. V roce 2014 připravili specialisté Mercedesu z jednoho exponátu sbírky „vůz snů“, který pro nedostatek Wankelových motorů osadili 3,5l motorem V8 M16, a mýtus vozů C 111 mohl pokračovat v závodech typu Klasik.