Pačesova komise energetických odborníků vzkazuje vládě:Jasné závěry po nás nechtějte

„Nebudeme dávat vládě žádná kategorická doporučení, jak se má zachovat při řešení ožehavých otázek české energetiky – zda prolomit těžební limity hnědého uhlí či zda dostavět další dva bloky Temelína,“ uvedl na konferenci Křižovatky české energetiky šéf nezávislé energetické komise a předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Odůvodňuje to i tím, že komise čelí tlakům různých lobby. Z příspěvků jednotlivých odborníků, kteří se na práci komise podílejí, jde však mnohé vyčíst. Jaderná energetika má nové perspektivy Například Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENA, která zpracovala analýzu očekávaného vývoje světové energetiky i cen, řekl, že Česká republika by si měla vzít příklad ze záměrů Evropské komise vsadit v příštích letech daleko více než dnes na zemní plyn a obnovitelné zdroje. Uvedl také, že jaderná energetika získá nové perspektivy po roce 2020, kdy se očekává výrazný návrat k tomuto zdroji energie. Naopak těžba uhlí v České republice klesne podle něj v nejbližších letech o desítky procent a je dost dobře možné, že se uhlí bude dovážet ze zámoří. Jde o n arovnání hranic těžby uhlí Václav Pačes připouští, že komise doporučí nikoliv prolomení, ale určité narovnání hranic těžby uhlí. Přesně to se snaží prosadit Severočeské doly. Firma by chtěla těžit za linií limitů v oblasti Libkovic a na oplátku chce ustoupit s těžbou dál od obcí v jiných místech. „Chceme jen narovnat tu linii, protože nás zbytečně omezuje a respektovat ji je hodně drahé,“ uvedl marketingový šéf firmy Vladimír Budinský. Přímo zrušení limitů ale komise nenavrhne. „To je politické rozhodnutí a s tím ať si poradí politici. My jen řekneme: Zjistěte si, co by to znamenalo,“ doplňuje Václav Pačes. Stejně se podle něj komise zachová v případě možné dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Pačes ujistil, že určitá doporučení komise vládě dá, nebudou se však týkat budoucnosti jaderné energetiky či těžby uhlí. Důvodem, proč nebude dávat žádná jasná doporučení, jsou nejrůznější tlaky na rozhodování komise – ať již politické nebo ze strany různých energetických lobby. Podle Vladimíra Štěpána je ale mezi tématy Temelín a limity těžby uhlí rozdíl. „Zatímco otázka prolomení limitů je mezi lidmi v komisi víceméně tabu, protože se na ní nedokáží shodnout, perspektivnost jaderné energetiky de facto nikdo nepopírá. Rozhodnutí o jejím dalším rozvoji je tedy čistě politické, záleží na dohodě ve vládní koalici, zda bude nadále platit vládní usnesení, které dává jaderné energetice stop, anebo se přehodnotí,“ říká Štěpán. I Pačes v rozhovoru pro Energii + řekl, že si bez nových jaderných elektráren neumí budoucnost české energetiky příliš představit a možnost přehodnocení postoje Strany zelených k jaderné energetice připustil v rozhovoru pro náš list i Martin Bursík. „Nejsme dogmatici. Pokud se objeví nové moderní technologie, které vyřeší problém jaderného odpadu, svůj názor přehodnotíme,“ řekl tehdy Bursík. Optimální je mix zdrojů Podle Štěpána by pro Českou republiku byl optimální mix zdrojů, který by byl podobný jako dnes s tím, že by se zvýšil význam obnovitelných zdrojů, plynu a naopak snížil význam uhlí. Důraz by se měl klást i na úspory, především nové technologie. S těmito názory souhlasí i náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. „Pro mne přináší komise potvrzení známých faktů,“ říká náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který má energetiku na starosti. „Potvrzuje se, že je třeba držet optimální mix výrobních zdrojů elektřiny včetně zachování jaderné energetiky. Že jádro je podstatnou součástí tohoto mixu a nelze je ničím nahradit. Kromě toho mne zaujala rizika teplárenství. Ta plynou z toho, že celkem 260 000 českých domácností je závislých na vytápění hnědým uhlím, za které se těžko bude hledat náhrada,“ uvedl Hüner. Podle Hünera ministerstvo průmyslu zřejmě navrhne kabinetu aby změnil dnes platnou energetickou koncepci státu, připravenou předchozí vládou, jen v několika bodech. „Určitě navrhneme podporu úspor a korekce plánu na těžbu domácích zásob hnědého uhlí. Nepředpokládám ale, že bychom se definitivně vzdali rozvoje jaderné energetiky,“ řekl náměstek. Konec tříděného uhlí Odborníci volají i po tom, aby stát začal řešit rizika v teplárenství. To je totiž závislé na uhlí a bude se těžko vyrovnávat s požadavky na imisní limity Evropské unie. „Máme jen tři roky na změnu zdrojů. Vím, jak vypadají velké teplárny, a nemám pocit, že by se na změny technologií připravovaly,“ uvedl děkan Fakulty strojní ČVUT František Hrdlička. Sporné je podle něj rovněž další využívání uhlí pro vytápění. Jeho cena totiž i v Česku pod tlakem rychlého zdražování na světových trzích stoupla a rychle se přibližuje zemnímu plynu. Podle Hrdličky to naznačuje, že uhelné společnosti již nehodlají vyrábět tříděné uhlí. Nyní uhlím topí zhruba 260 000 domácností. Hrozí závislost na dovozu? Odborníci také upozornili na to, že střední Evropa do roku 2015 může ztratit soběstačnost ve výrobě elektřiny. „Je pět minut po dvanácté, musíme se rozhodnout, jaké zdroje stavět, případně jak chystat přenosovou soustavu na dovoz,“ řekl Hüner. Alena Adámková