Zda skutečně postaví společnost Flow East na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze Květinový dům, nebylo v době naší uzávěrky rozhodnuto. Ministerstvo kultury České republiky ještě neřeklo své poslední slovo. Ale architektonické návrhy a technické projekty ateliéru Chapman Taylor jsou vskutku zajímavé. Stavba netradiční kancelářské budovy by si vyžádala náklady ve výši 1,2 mld. korun. Návrh Květinového domu se připravoval tak, aby maximálně využil nárožní polohy na jednom z nejznámějších bulvárů v Evropě. Jeho celkové vyjádření reprezentuje vývoj principů architektury, jež se úspěšně využívaly u významných pražských budov, jako je Palác Astra (Lindt), Baťa, Palác Stýblo a nedávno také u Paláce Euro. Tyto budovy, jejichž tradice vychází z mezinárodního stylu (v České republice funkcionalismu), využívají rozsáhlé prosklené části, jež redukují pevné povrchy a umožňují tak optimální průchodnost denního světla a maximální vizuální propojení mezi interiérem a exteriérem. Z toho důvodu pokračuje Květinový dům v modernistické tradici, využívající kombinaci skla a architektonicky ztvárněných kovových prvků. Kolemjdoucím nabídnou zajímavé pohledy na vnějšek budovy, skrz který je vidět, ale který zároveň odráží jejich obraz – vše se mění při každém jejich kroku. Fasáda Květinového domu by měla mít podobu trojdimenzionální kuželovité křivky, jež propojuje vertikální kontury Hotelu Jalta a také vertikální fasádu na budově ČTK v Opletalově ulici. Tento tvar se skládá ze dvou systémů. Jde o tzv. Štramberskou trúbu, využívající komplexní geometrii (byla použita na střeše věže Štramberského hradu) spojenou s čtvrtinovým segmentem elipsovitého povrchu. Aby podpořil tento jedinečný tvar, návrh předpokladů inovativní 3D fasádní systém, který se v Evropě použil prozatím jen jednou. Povrch vytvoří kombinace ohýbaného skla a fasetových panelů, kde každá část bude zcela jedinečná. Fasáda Květinového domu integruje vertikální prvky, které organicky vyrůstají z přízemní úrovně a šplhají do výše, aby tak vytvořily linii virtuální římsy odpovídající liniím okolních budov. V souladu s tradicí dalších významných budov na Václavském náměstí zakomponují autoři Květinového domu umělecké elementy do fasády a klíčových vnitřních prostor. Spolupráce má probíhat s uznávaným designérem Zdeňkem Lhotským, který je proslulým zastáncem inovativních aplikací skla. Jeho plastiky budou také součástí interiérů budovy. JAKÝ BUDE SYSTÉM ŘÍZENÍ BUDOVY? Na tuto otázku nám odpověděl Jiří Kos z architektonického ateliéru Chapman Taylor, který má v projektu zodpovědnost za technické aspekty: „Základem bude zapojení všech systémů do komplexního inteligentního řízení budovy. Hlavním principem je tedy komplexnost. Energetická úspornost spočívá v kombinaci pasivních a aktivních prvků. Z pasivních je třeba zmínit hlavně zateplení budovy, které jsme úměrně k návratnosti investice navrhli na částech pláště méně zatížených atmosférickými vlivy jako normové a na více exponovaných částech potom jako nadstandardní. Velkou pozornost jsme věnovali především plášti, jehož zasklení prošlo několika koly návrhu, posuzování a optimalizace již v průběhu přípravy konceptu. Nakonec jsme zvolili sklo se středními hodnotami odraznosti, aby bylo i v nejnižších patrech zajištěno denní osvětlení do hloubky cca 6–7 m od vnitřního líce fasády. V budově se obecně použijí dva systémy inteligentního řízení. Primárním bude centrální systém. Ten má řídit chlazení, vytápění, vzduchotechniku, vnější žaluzie a další prvky. Systém bude zapojen tak, aby v jednotlivých ročních obdobích (letní, zimní a přechodové) byl automaticky rekonfigurován pro maximální navýšení energetické účinnosti. To znamená, že v průběhu roku budou upravovány oběhové okruhy a režimy jednotlivých zařízení tak, aby tepelná čerpadla zajišťující chlazení v zimě pomáhala s vytápěním, a naopak v létě budou např. některé tepelné přebytky využity k ohřevu teplé vody. Na úrovni denních cyklů pak systém vyřeší průběžné změny zaznamenané vnitřními (CO2, teplota) a vnějšími (teplota, sluneční svit, vítr) čidly, ale předpokládá se i naprogramování příprav na pravidelné denní fáze (např. provětrání budovy před počátkem pracovního dne nebo noční nachlazení freecoolingem). Freecooling neboli chlazení s využitím aktuálně nižší teploty venkovního vzduchu bude pak masivně nasazeno pro chlazení technologií a zejména serveroven v celém objektu. Klíčové bude rovněž automatické spouštění vnějších žaluzií, které v létě zabrání přehřívání prosklených ploch. Jen tím se ušetří 80 až 90 % energie potřebné pro kompenzaci energetických zisků ze slunce. Sekundární systémy pak budou instalovány po patrech či samostatně provozovaných sekcích. Zde se předpokládá použití některého ze standardních systémů (např. NIX, LCS2 apod.). Mají ovládat osvětlení (vyjma osvětlení pracovišť) či regulovat topení, chlazení a ventilaci lokálně, a to buď po sekcích pokud bude prostor řešen jako openspace nebo po jednotlivých kancelářích. Sekundární systém rovněž ovládne vnitřní žaluzie. Předpokládá se i možnost zásahu do ovládání některých prvků vázaných na systém primární. Jde zejména o vnější žaluzie. Na přání uživatele lze sekundárním systémem lokálně vytáhnout primárním systémem zatažené žaluzie. Nicméně se předpokládá, že primární systém pak neumožní takto ekologicky neukázněnému uživateli nárůst zisků kompenzovat. Obdobně se předpokládá implementace systému blokování chlazení či vytápění v příslušné sekci při otevření oken. Pro osvětlení pracovišť se pak asi použijí automatické lampy. Ty jednak samy regulují intenzitu osvětlení pracoviště podle aktuální úrovně přirozeného osvětlení zjišťované vestavěným čidlem. Lampy rovněž samy rozeznají i přítomnost osoby na pracovišti a sami se tak rozsvítí a s potřebnou časovou prodlevou i zhasnou. Čidlo dokáže poznat i nehybně sedící osobu.“
