Otrokovice slavily 80 let chemické výroby – na začátku stála firma Baťa

Ve 30. letech minulého století se Otrokovice začaly rozvíjet díky rodině Baťů a jejími členy zavedené průmyslové výrobě, ať už papírenské, koželužské, pneumatikářské nebo výrobě chemikálií. Kvůli možnosti zaměstnání se sem přestěhovali lidé z bližšího okolí i ze vzdálených koutů tehdejšího Československa. Nedávno jsme si připomněli 80 let od zahájení chemické výroby v průmyslovém areálu části Otrokovic nazývaném Baťov. I když Organik jako samostatný podnik vzniká delimitací z bývalého podniku Svit n. p. až v roce 1953, nelze říci, že je ten rok jeho počátkem, neboť výrobní haly a jednotlivé výroby zde postupně vznikaly od roku 1931, kdy firma Baťa zahájila výstavbu výroben chemikálií pro potřeby svých závodů ve Zlíně. Výzkumný ústav Baťových závodů, který se etabloval v roce 1933, veden od počátku prof. Stanislavem Landou, byl katalyzátorem urychlujícím rozmach chemických výrob areálu Otrokovice. Tento ústav mimo chemicko- laboratorní část disponoval při svém založení konstrukčním oddělením s 10 strojními inženýry, třemi kresliči a příruční mechanickou dílnou s 8 – 10 mechaniky, což znamenalo rychlý převod laboratorních poznatků a postupů do realizace strojního zařízení a jeho praktické odzkoušení. Na konci roku 1941 měl ústav 403 zaměstnanců, mezi něž patřily například takové kapacity chemie jako byl prof. dr. Otto Wichterle. Výzkum probíhající v letech 1934 až 1945 přinesl zavedení 47 výrob chemických produktů, které se do té doby v Československu nevyráběly a bylo je tedy nutné dovážet. Mezi nejdůležitější patřily urychlovače vulkanizace kaučuku, syntetický chloroprenový kaučuk, karbid vápníku a syntetická vlákna. Kromě části chemického vývoje fungovala i část výzkumu pro koželužské výroby. Mimo postupy výrobní založené na laboratorních a poloprovozních zkouškách a aplikované pak na běžnou výrobu pracoval výzkumný ústav i na aplikacích, které skončily buď v laboratorním stadiu či u poloprovozních zkoušek, a to většinou z důvodu nízké efektivity procesů, za druhé světové války pak z důvodu nezájmu předat technologie Němcům. Nicméně je pravdou, že celá řada z nich našla uplatnění až po roce 1945 v jiných chemických výrobnách ČSR, než byly Baťovy závody. Je nutné si uvědomit, že činnost výzkumného ústavu v letech 1933 až 1945 byla výhradně zaměřena na řešení úkolů spojených s produkcí Baťových závodů, ať již v Československu či v zahraničních závodech firmy. Málo se možná ví, že tento ústav a jeho pracovníci v době okupace a krátce po ní stáli u zrodu průmyslové výroby inzulinu u nás. A jak do tohoto všeho zapadá Organik? Při delimitaci v roce 1953 byly totiž do Organiku z Baťových chemických výrob zahrnuty důležité výrobny, a to výroba karbidu vápníku, chloroprenového kaučuku, acetylenu (dissousplynu) a dibutylftaláltu. V následujících letech pak těmto výrobnám přibyly další, např. výroba anilinformaldehydové pryskyřice, chlorkaučuku, kyseliny aminokapronové, ochronalů, dalších typů esterů a 9,10 antrachinonu. Znamená to, že výročí 80 let od založení chemické výroby v Otrokovicích je nerozlučně spjato s Organikem.