Vážený pane ministře,
Váš kolega, ministr průmyslu a obchodu
pan Martin Kocourek, předkládá vládě
a veřejnosti materiál příznačně nazvaný
Zpět na vrchol. Nedávno jej ve vyjádření
pro veřejnost doprovodil mimo jiné slovy:
„zatím jsme v konkurenceschopnosti
na 37. místě (některé statistiky jsou ještě
méně lichotivé), ale pokud nepodpoříme
například vzdělávání, budeme se propadat
stále níže.“
Před 20 lety vláda Václava Klause
rozhodla o zrušení tehdejšího systému
učňovských škol, mimo jiné proto, že
v důsledku privatizace a dalších okolností
průmyslové podniky s ulehčením přijaly
možnost zbavit se výchovy dorostu a nabízely
překotně i zkušeným odborníkům odchod
do předčasného důchodu. Důsledky
dnes známe a posledních 10 let bombardují
podnikatelé stát požadavkem, aby
se systém výchovy učňů opět nastartoval,
neboť zoufale postrádají kvalifikovanou
pracovní sílu. Dobře vědí, jaká je její cena
na pracovním trhu a stejně tak vědí,
že každý světový výrobce se v marketingovém
mixu chlubí svým učňovským dorostem,
jako dokladem promyšlené strategie
pro budoucnost. Netřeba připomínat, že
už i jen obsluha moderního CNC stroje
dnes vyžaduje léta dobrého studia a praxe.
Podnikatelé žádají změnu již léta, ale
marně.
Potřebu obnovy učňovského systému
výchovy mladých lidí jste nedávno definoval
i Vy. O to s větším údivem sleduje
dnes veřejnost a pedagogové program
tzv. slučování středních škol a víceletých
gymnázií s poukazem na malý počet studentů
a další tzv. úsporné kroky krajů, jež
dramatickým způsobem zasahují do školského
systému.
Jako občan bych pochopil, kdybyste
po zjištění drastického úbytku mladých
lidí, na který se Váš program odvolává,
především bil na poplach a hledal příčiny
postupného vymírání české populace.
Ale program rušení škol takovým přístupem
není a Vámi navrhované opatření je
vlastně kontraproduktivní k cíli vytčenému
Vašimi kolegy ve vládě i neustálého zdůrazňování
úlohy dobrého vzdělávání pro
život, jimž jsou mladí lidé zahrnováni.
Logicky bychom za této situace
měli zacházet s budoucností mladé
generace velmi opatrně a spíše ji
obohacovat, než ji vystavovat dalším
a dalším omezením.
Chci Vás proto veřejně požádat,
abyste program rušení středních
škol zastavil a poučil se z katastrofy
učňovského školství, jež
se ani za 20 let nevzpamatovalo
nekoncepčního přístupu a neodpovědnosti
k podpoře vzdělávání.
Zavřená učňovská střediska namnoze
zmizela z povrchu zemského,
zařízení byla rozkradena, budovy
prodány. Jejich obnova bude
stát průmyslové podniky a společnost
miliardy.
Jak chcete naplnit jistě oprávněné
ambice pana Martina Kocourka,
který ví, že jen česká energetika
bude potřebovat v nejbližších
letech tisíce nových pracovních
sil pro uskutečnění energetického
programu! Rušením škol a zjednodušováním
vzdělávání?
Uzavřete-li množství středních
škol, namnoze v malých městech,
připravíte mladé lidi o dobrý
kontinuální systém vzdělávání,
donutíte je zbytečně cestovat
utrácet drahocenný čas dojížděním,
což narušuje kvalitu jejich
vzdělávání. Navíc porušíte i regionální
vývoj podstatné části ČR.
Vaším úkolem, domnívám se, je
naopak vzdělanost do těchto míst
přinášet a jejich rozvoj podporovat.
Střední školy hrají v těchto malých
městech i úlohu kulturních
institucí a etické autority, představují
centrum vzdělávání a jsou,
když se Vám to zřejmě nezdá, nositeli
uvědomění příslušnosti k domovu,
k vlastní zemi. Mnohá města,
kam zasahuje Váš plán rušení
gymnázií s podporou krajů, jež
vidí problém jen přes sumu peněz
kam mizí všechny ty ušetřené peníze
ze vzdělávání ?), získala svá
gymnázia historicky jako symbol
procesu těžce získané a obnovované
české státnosti. Jejich zrušení
pocítí obyvatelstvo těchto měst jako
výraz pohrdání politiků denním
životem obyvatel v regionech, jež
jsou pro Prahu nezajímavé.
Občané bohužel netuší, jak rozsáhlý
je Váš plán. Jen pro představu.
V Jihomoravském kraji by
mělo takto zmizet na 2500 míst
v lavicích a na 90 škol různého
typu, což je přímo hrozivé číslo.
Jen stručný výčet některých měst,
jež by přišla o své střední školy
je strašlivý: Šlapanice, Zastávka,
Letovice, Bučovice, Ivančice, Tišnov.
Tato města přišla o většinu
tradičních továren a výrob v procesu
privatizace, a mají přijít také
o své střední školy? Co jim vlastně
nabízíte pro budoucnost?
Navíc způsob, jakým je prováděn
výběr škol ke zrušení je dokladem
politické zpupnosti, které jsme
denně svědky, a ne uváženého
a promyšleného postupu směrem
ke zlepšení vzdělávacího systému.
Vždyť probíhá-li nějaký výběr dle
určitých kritérií, jak tvrdíte, jež
však nejsou definována veřejně,
nemůže mít úředník hejtmanství
již předem jasno, kolik škol a míst
bude zrušeno. Vaše akce rušení
škol je tedy aktem politickým a ne
odborným.
Každý pedagog i rodič mladého
člověka jistě chápe, že český
systém vzdělávání jisté korekce
a vývoj potřebuje, ale jak konstatoval
například ve své promluvě
národu na Radiožurnálu pražský
arcibiskup Dominik Duka, neustálé
a nepromyšlené změny v našem
školství nemohou vést k cíli, spíše
je ničí.
Vy asi nevíte, že například systém
technického vzdělávání,
od učňovských středisek přes průmyslové
školy až po vysokoškolské
studium byl jedním z nejlepších.
Dokazovaly to tisíce inženýrů, kteří
za doby embarga dokázali vyřešit
samostatně nejeden technický
problém. Nebýt vynalézavosti inženýrů
hutního sektoru, nebyla by
v provozu ani JE Dukovany, neboť
USA odmítly prodat pro parogenerátor
určité komponenty, jež neuměli
vyrobit ani Rusové. Myslíte
si také, že úspěchy textilního průmyslu,
jímž ohromili Češi svět, byl
jen dílem náhody?
Představa vzdělávání postavená
na systému soukromých gymnázií,
jíž jste zřejmě ovlivněn, není
v českém měřítku realizovatelná
a nemá v Evropě srovnání. Dnes
už těžko budeme hledat v ČR podniky,
jež podpoří soukromou školu
dotací 100 mil korun, jak učinil
např. ČEZ. A mimochodem, jak
snadno by se vyučovaly a realizovaly
různé moderní výukové programy,
které naše školství postrádá,
kdyby všechny střední školy
trvale podfinancovaného školství
obdržely také 100milionovou dotaci!
Jak jistě víte ze statistik, ČR
je v hodnocení investic do vzdělání
mezi 34 zeměmi OECD na předposledním
místě. To je výrazná vizitka,
kterou posíláme světu.
Není také bez zajímavosti, že
země, které vkládají do školského
systému nejvíce státních peněz,
dosahují také nejlepších výsledků.
A my, jako země živící se vývozem
svých produktů, vynikající žáky
potřebujeme. Je snad rušení škol
další specifická cesta, tak typická
pro naši politickou scénu, jak tyto
nelichotivé statistiky vylepšit?
Ke zdůvodnění odporu veřejnosti
k Vašemu plánu není třeba mnoha
slov. Proto svůj dopis zakončím
pouze konstatováním, že v této
zemi již zmizelo tolik fyzických
statků i morálních a etických hodnot,
že další ztráty si již nemůžeme
dovolit.
Tím, že mladým lidem ztížíte
jejich vzdělávání a de facto
snížíte vzdělanost populace pod
únosných 12 %, které si vlády této
země samy vytýčily jako úkol,
vlastně jdete proti cílům toto země.
(Zajímavé je srovnání procenta
populace, jíž je středoškolské
vzdělávání poskytnuto v Praze
například s okresem Brno venkov,
33 ku 5 %.) Není to alarmující?
Jakou chcete nabídnout budoucnost
mladým lidem ve světě, kde
znalosti znamenají vše, mimo jiné
i udržení svobody jedince a státu?
Vy jim evidentně berete šanci
v životě dosáhnout něčeho ve svém
domově v zemi, kde se narodili.
Směšné peníze, které Váš program
rušení a tzv. slučování středních
škol má údajně přinést, je nesrovnatelný
se škodami, které v budoucnu
způsobí. Věřím, že rušení
tak podstatné části vzdělávacího
systému, jaký byl započat, v zájmu
této země zastavíte. A zaměříte se
spíše na zkvalitňování vzdělávacího
systému, který to zoufale potřebuje.
Naslouchejte, prosím, odborníkům
a ne politikům, kteří se
snaží řešit svoje neumění vládnout
nesmyslným škrtáním veřejných
vydání, mezi jiným i na vzdělání.
Jan Baltus