Přibližně jednu hodinu zásobovala vodní elektrárna Orlík elektřinou svou (6krát výkonnější) jadernou „kolegyni“ v Temelíně. Energetici si tak naostro vyzkoušeli, zda je Orlík schopen zajistit elektřinu pro bezpečnostní systémy Temelína v případě rozsáhlého výpadku proudu, tzv. black- -outu. Vedle pracovníků obou elektráren se do cvičení zapojili rovněž specialisté z ČEZ, ČEPS a E.ON. Aby mohla zkouška proběhnout, museli energetici z ČEPS a E.ON vyčlenit jednu linku spojující obě elektrárny. Domácností ani podniků se to nijak nedotklo. Vedení má několik linek a jedna z nich se využila pro potřeby zkoušky. Termín testů se plánoval také s ohledem na odstávku I. temelínského bloku. Proud z Orlíka se na Temelíně využil k najetí čerpadla cirkulační chladicí vody. To (s výkonem 6 MWe) patří k největším na elektrárně. „Během zkoušky jsme si chtěli ověřit přenosové schopnosti linky. Prioritou tedy nebyl čas, ale ujištění, že je Orlík schopen napájet největší temelínská čerpadla. A v tomto směru zkouška svůj účel splnila,“ vysvětlil Vít Sova, vedoucí odboru provozní režimy elektrárny Temelín. Právě Orlík nebo Lipno by Temelínu dodávaly tolik potřebnou elektřinu pro zajištění chlazení, pokud by přenosovou soustavu postihl obávaný black-out a temelínským technikům by se nepodařilo zajistit elektřinu z dalších záložních zdrojů, kupř. z dieselgenerátorů. Pak by jako první na řadu přišlo Lipno. „Deset procent výkonu jednoho ze dvou lipenských turbogenerátorů stačí, aby měl Temelín potřebné množství elektřiny pro chlazení reaktoru. Tato zkouška už proběhla před několika lety. Teď jsme si ověřili tzv. severní variantu s výkonově silnějším Orlíkem,“ popsal systém záložních dodávek elektřiny pro Temelín Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ. „Najetí Orlíku je složitější. Nejprve musí začít vyrábět elektřinu Kamýk a až pak startuje Orlík. Každopádně předností těchto vodních elektráren je, že umí startovat tzv. ze tmy, tedy i když proud v síti není. Stačí pustit vodu na turbínu a během několika minut vyrábíme elektřinu.“ Sami odborníci riziko rozpadu přenosové soustavy nepodceňují. „Black-out je hrozba poměrně reálná. Už několikrát byla Česká republika na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto má naše elektrárna pro tyto případy stanoveny postupy, jak situaci řešit. Tentokrát jsme je procvičovali společně s kolegy z vodních elektráren ČEPS a E.ON. Jinak vnitřně takto cvičíme několikrát ročně,“ upozornil Sova.
