Pokrok v oblasti polovodičových struktur a výrobních
technologií umožňuje zvyšovat hustotu integrace na
úrovni milionů prvků v jednom pouzdře integrovaného
obvodu. Se složitostí prvků se zvyšují ale i nároky na
výrobní technologie a montážní procesy. Mezinárodní
veletrh technologií elektronické výroby Productronica,
který se letos konal v Mnichově od 13. do 16. listopadu,
se stal v tomto směru nejen přehlídkou dosaženého
stavu, ale i ukázkou některých nových výrobních i montážních
technologií.
Veletrhu se zúčastnilo 1484 vystavovatelů
z 35 zemí, 7 bylo i z České
republiky. Návštěvníků přišlo něco
přes 40 000, což je u tohoto veletrhu,
který letos dosáhl už 17. ročníku,
standardní počet za poslední leta. Se
zajímavým údajem, tentokrát o rozsahu
elektronické výroby, přišel
i oborový svaz SIA (Semiconductor
Industry Association) ze San José,
podle kterého celosvětový obrat při
výrobě polovodičů dosáhl za třetí
kvartál roku 2007 přes 67 mld.
USD (47 mld. eur) a oproti stejnému
období v předchozím roce narostl
o 5, 9 %.
Na veletrhu mají už tradičně svá
místa veškeré technologie výroby
elektroniky, počínaje výrobou polovodičů,
přes desky s plošnými spoji,
zpracování materiálu a technologie
osazování, až po měřicí a kontrolní
techniku, konečnou úpravu produktů
či procesy logistiky. Letos
na sebe soustředila pozornost opět
mikro- a nanoelektronika, zčásti
i proto, že nanotechnologie a nanoelektronika
se staly jednou z priorit
7. rámcového programu EU. Rozvojem
prochází i „organická elektronika“
s využitím polymerů, slibujících
možnou náhradu za křemík. Její
tempa růstu společně s tištěnou elektronikou
odhaduje americký institut
pro výzkum trhu IDTechEx od současného
obratu 1,18 mld. USD na
40násobek 48,18 mld. dolarů v roce
2017 a na 300 mld. dolarů na konci
dalšího desetiletého období v roce
2027. K této skupině elektroniky
řadí studie hlavně polovodiče na
bázi polymerů, včetně organických
pamětí, RFID systémy, organické
displeje, LED a OLED systémy,
solární fotovoltaiku s články na bázi
polymerů a různé typy senzorů.
V současné době „organická elektronika“
prochází spíše svým raným
vývojovým stádiem, na kterém se
ale podílejí všechny špičkové firmy
s výrobou elektronických prvků.
Merck Chemicals ze Southamptonu
ohlásil tak např. výrobu polymeru
typu Polythiophene, který svými
elektrickými vlastnostmi by měl křemík
už velmi dobře nahradit. Obdobných
úspěchů dosahují na Technické
univerzitě v Ilmenau, kde se podařilo
u polymerových solárních článků
dosáhnout účinnosti již kolem 5 %.
(Pro porovnání - komerčně dostupné
solární články dosahují účinnosti
kolem 15 %.)
Stejně jako „organická elektronika“
patří v elektronice k prioritám
způsoby a technologie, umožňující
dosáhnout požadované hustoty
a miniaturizace. Po generace se
v průmyslu vystačilo s rozměry veličin,
pro které bylo charakteristické
slovní spojení ještě tak s předponami
mili 10-3 a mikro 10-6. Dynamika
technického rozvoje posledních
let zavádí do technické praxe stále
více jednotky nižšího řádu, začínající
libozvučným nano 10-9 (z řeckého
nannos - trpaslík), piko 10-12
(od italského piccolo - malý, nepatrný),
femto 10-15 (od řeckého fempten
- patnáct). Při jemném obrábění
v takové podobě, která by odpovídala
tvarovým dimenzím současné
mikroelektroniky a posléze i nanoelektroniky,
vystupují do popředí
prakticky už jen laserové technologie,
technologie s vývojem směrem
k užší fokusaci laserového paprsku
cestou kratší vlnové délky v ultrafialové
části spektra, případně pulzní
laserové technologie s dosahováním
stále kratších délek pulzů při jejich
dostatečné energii, ke kterým se
v poslední době připojují technologie,
využívající tzv. vláknových
laserů.
Princip těchto vláknových laserů
je znám sice už déle, ale ještě donedávna
byly vláknové lasery pro nízké
dosahované výkony omezené jen
na oblast telekomunikací a měřicí
techniky. Nové poznatky ve vláknové
optice a vyšší výkon budicích
laserových diod dávají dnes vláknovým
laserům šanci ve všech průmyslových
oborech, kde se stávají
vážnými konkurenty všech ostatních
typů laserů. Tady je třeba si
připomenout, že na rozdíl od jiných
pevnolátkových laserů (vláknové
lasery patří svým principem mezi
pevnolátkové lasery) a navíc laserů
diodových, kde se optické vlákno
používá pro přenos už jen realizovaného
výkonu laseru od místa
jeho vzniku na místo prováděné
operace, pak pro vláknové lasery
představuje vlákno místo, kde se
teprve laserový paprsek po buzení
laserovou diodou generuje. Vlákno
tady vykonává stejnou funkci
jako u jiných typů laserů krystal ve
formě válečku nebo kotouče. Ke
generování záření dochází přitom
v jádru optického vlákna, dopovaného
prvky ze skupiny lanthanoidů
(někdy se označují i jako prvky
vzácných zemin). Nejčastěji se
užívá erbia nebo ytterbia, případně
obou těchto látek společně, častý
je i praseodym. U těchto laserů se
zatím dosahuje asi nejúčinnějšího
chlazení, a to po celé délce vlákna.
Kompaktní provedení vláknového
laseru vyžaduje nízký příkon - jen
1 % oproti požadovanému příkonu
u výbojkami čerpaných pevnolátkových
laserů. Vynikající je jakost
paprsku, při 100 W je možné dosáhnout
fokusace paprsku pod 5 ?m,
což představuje intenzitu záření
přes 109 W/cm2.
Vláknový laser dosahuje oproti
ostatním typům laserů vyšší účinnosti
a zároveň nižší energetické
náročnosti. Je zajímavé, a veletrh
Productronica to plně potvrdil,
jak rychle se přizpůsobí vzájemná
konkurence novým technologiím.
Vláknové lasery, do nedávna prakticky
neznámé, nabízela v provedení
vhodném pro elektroniku hned
celá řada firem, jako IPG Photonics,
Trumpf , Rofin-Sinar či PolarOnyx.
Požadavek jakostního řezu
i u vysoce citlivých materiálů přivedl
na myšlenku využít pro vedení
paprsku laseru i vodního sloupce,
který by zároveň chladil místo operace.
I tady samotná myšlenka není
nijak nová, princip vedení optického
paprsku vodním sloupcem
objevil prof. Colladon ze Ženevské
univerzity již před více než
100 lety, ale k praktickému řešení
v souvislosti s laserem se dochází
až v poslední době, kdy už samotný
laser požadavkům elektroniky ne
vždy plně stačí. Zásluha na objevení
a propracování této hybridní
metody patří především švýcarské
firmě Synova, které se podařilo za
spolupráce Institutu užité optiky
Technické vysoké školy v Lausanne
uvést novou metodu do průmyslové
praxe. Při tomto způsobu se
paprsek laseru fokusuje na úroveň
trysky vodního sloupce a samotným
vodním sloupcem je pak ve fokusovaném
stavu veden k místu vlastního
řezu. Vodní sloupec s reflekcí na
rozhraní voda - vzduch vede laserový
paprsek obdobně jako je tomu
při jeho klasickém vedení optickým
vláknem. Navíc celá tato metoda má
oproti jen laserovému řezání hned
celou řadu výhod, jako je současné
chlazení obrobku, dosažení vyšších
řezných rychlostí, vyšší jakost beztrhlinkového
čistého řezu a jeho
naprosto paralelní tvar při trvale
fokusovaném paprsku. Význam
využití této metody pro elektroniku
potvrzuje i nedávno uzavřená dohoda
mezi předním podnikem z oboru
vývoje a výroby fotovoltaických
komponentů a systémů, německé
firmy Manz Automation AG a švýcarské
Synova SA. Manz využívá
tuto technologii, nazývanou Microjet,
především pro řezání monokrystalických
a multikrystalických
solárních článků.
Řešit hustotu integrace v 3-D prostoru
pomáhá i způsob označovaný
3-D-MID (Molded Interconnect
Devices) se systémy vytváření třírozměrného
elektrického propojení
s návazností na prvky mechatroniky,
o kterém jsme už částečně
v Technickém týdeníku informovali.
Postupů, kterými je možné
prostorového uspořádání ve smyslu
technologie 3-D-MID dosáhnout, je
hned několik. U všech závisí především
na výběru vhodného plastického
substrátu, který tvoří základní
nosný prvek celého produktu a na
jeho schopnostech k pokovování.
Nejnovější a také nejefektivnější
technologií je zde způsob využívající
u modifikovaných polymerů ozáření
drah budoucích elektrických
propojení laserovým paprskem.
Přitom u těchto polymerů dochází
na ozářených místech ke změně
vlastností substrátu, ozářené stopy
získávají schopnost pro pokovování.
Stalo se už tradicí, že právě při
veletrhu Productronica dochází
u způsobů 3-D-MID k udělení cen
za nejvhodnější řešení. Z různých
návrhů, které se na veletrhu představily,
udělilo letos sdružení Forschungsvereinigung
Räumliche
Elektronische Baugruppen cenu
MID Industriepreis firmě LPKF
Laser & Electronics za systém propojení
elektroniky u plněautomatické
spojky pro modelové železniční
dráhy a firmě Kromberg &
Schubert GmbH & Co.KG za řešení
elektrického schématu 3-D skříně
převodovky. Atraktivním námětem
veletrhu v této skupině exponátů byl
ale bezesporu v chodu předváděný
miniaturní robot od Heinz Nixdorf
Institutu, kde technologií 3-DMID
bylo řešené vnější tělo robotu
s odpovídajícími dráhami propojení.
Vnější rozměry základní části
miniaturního robotu, včetně IR senzorů
s rozsahem 360o, jsou 86 x 93
x 68 mm (tak byl i předváděn), při
provozu jako sběrač míčků stolního
tenisu je doplněn ještě potřebným
chapadlem. Přes své malé rozměry
je robot vybaven veškerou procesorovou
technikou pro vyhodnocování
situace v reálném čase. K pohonu
slouží dva miniaturní motorky
s výkonem po 2,8 W.
A na závěr menší povzbuzení
pro naše podniky. Svou hodnotou
nesrovnatelné sice s dotací, kterou
např. pro rozvoj nanotechnologií
v oblasti nanomagnetismu poskytuje
výzkumníkům na hamburské
univerzitě ve výši 10 mil. eur na
dobu čtyř let Deutsche Forschungsgemeinschaft.
Přesto ani podpora,
kterou lze získat při udílení cen
v každoroční soutěži o nejlepší
řešení způsobem 3-D-MID a kam
se mohou přihlásit i české firmy
není zanedbatelná. A protože příští
rok se veletrh Productronica při své
dvouleté periodicitě nekoná, dojde
k vyhlášení výsledků soutěže pro
rok 2008 v rámci 8. mezinárodního
kongresu MID 2008 v září příštího
roku v městě Fürth nedaleko
Norimberku. /jš/