Optimalizace spotřeby energií při vytápění u rekonstruovaných objektů

V TT se věnujeme postupům, jak snížit výdaje za vytápění u rekonstruovaných objektů. Seriál článků by měly čtenáři umožnit komplexní náhled na problematiku úspor, aby byl schopen při diskuzi s odborníkem konkretizovat svou představu. Vytápění Rekonstrukce nám většinou dovolí pouze výměnu zdroje tepla za novější typ s vyšší účinností, přechod na nové medium, příp. kombinaci dvou zdrojů, které nám v různých obdobích umožní maximálně snížit výdaje za energie. V případě výměny zdroje tepla, jsme totiž většinou limitováni již osazenými prvky systému (radiátory). Ty jsou dimenzovány na určitou teplotu dodávanou zdrojem. Těžko budeme vysokoteplotní zdroj (většinou plynový, nebo jiný kotel) měnit na zdroj nízkoteplotní (sluneční kolektory, tepelné čerpadlo apod.). Mohlo by se nám stát, že v zimě objekt nevytopíme z důvodu nedostatečného výkonu radiátorů při nízké teplotě. Obejít tento problém můžeme kombinací více zdrojů. Jejich regulace není jednoduchá a taktéž návratnost takové investice je podstatně delší z důvodu investice do dalšího zdroje. U změny topného média je dobré si v první řadě spočítat návratnost (metodika byla popsána už v 1. článku tohoto seriálu). Dalším důležitým momentem je zjistit, zda je v místě dodavatel námi zvoleného média a co obnáší jeho využívání. V případě alternativních zdrojů nám může pomoci adresář firem na www.tzbinfo. cz. Výběr samotného kotle, přívod vzduchu a možnost instalace na stávající komín bychom již měli konzultovat s odborníkem. Ne každý komín je totiž vhodný pro každé médium a výkon. Kotle na plyn, elektřinu aj. jsou na trhu již delší dobu. Mnoho nového se neobjevilo. Plynové kotle dosáhly velmi dobré účinnosti i u verze turbo (vyfukování do fasády, kdy není potřeba investovat do komínu). Jejich hlučnost a velikost byla snížena na minimum, takže je dnes můžeme uschovat kupř. do skříně, aby nerušily na nezvyklém místě v interiéru. To vše samozřejmě při zachování dostatečného přívodu vzduchu. Mimochodem, dnes lze získat dotaci (tzv. „šrotovné“) až do výše 15 % od dodavatele plynu RWE. A to v případě, že se rozhodneme vyměnit starý kotel, kamna, či sporák za nový, šetrnější. Škoda jen, že jsme zde opět limitováni výrobcem. Okruhem, který se v posledních letech těší velké přízni, jsou krbové vložky a automatické kotle na pelety. Důvodem nárůstu bude nejspíše nezávislost na velkých poskytovatelích, ať již z důvodu jejich cenové politiky (snížíte spotřebu, dojde k navýšení paušálu), nebo k problémům v dodávkách plynu i v těch největších mrazech. Jedním ze systémů umožňujících maximální využití takovýchto zdrojů je tzv. akumulační vytápění. Tento způsob však sebou nese komplexní rekonstrukci, a to včetně rozvodů a radiátorů. Krbová vložka s teplovodním výměníkem, příp. kotel s vyšším výkonem, po zažehnutí vytopí (naakumuluje) teplo do akumulační nádrže, z níž se poté teplo odebírá podle potřeby k topení a k ohřevu teplé užitkové vody. Tento systém odbourává nutnost nepříjemného pravidelného přikládání (doba mezi zátopy závisí na velikosti akumulační nádrže a tepelné ztrátě objektu) a zároveň maximalizuje výkon krbové vložky, či kotle. Jako u každého zdroje i zde platí, že je navržen pro optimální výkon, při němž dosahuje maximální účinnosti. Škrcením tak výrazně snižujeme jeho účinnost. Výkon krbové vložky je přitom schopný porovnání s kotli. Kupř. krbové vložky Roto firmy Kobok dosahují účinnosti i 89%. V případě krbové vložky také dochází k změně chování v objektu. Namísto přikládání v nějaké sklepní místnosti, děje se tak většinou v centru domu a tato činnost se tak stává více příjemnou. Letnímu, příp. jarnímu až podzimnímu zatápění můžeme u tohoto systému zamezit, příp. omezit je kombinací se solárními kolektory, nebo s elektrickou patronou. Přitom nejsou zapotřebí žádné extraúčinné kolektory pro dostatečný přísun tepla, jelikož jejich účinnost v tomto období narůstá na maximum. Další zmiňovanou alternativou jsou plně automatické kotle na peletky. Kotel je osazen automatickým šnekovým dopravníkem, jenž podle potřeby přikládá do kotle pelety a při vyhasnutí je také topnou spirálou sám zapálí. I odebírání popela lze řešit automatickým šnekovým dopravníkem. Nutnost návštěvy kotelny tak klesá na jednu návštěvu za 14-30 dní. Tyto kotle vynikají velmi vysokou účinností. V případě kotlů Atmos je to až 93 %. Atmos vyrábí taktéž tzv. kombinovaný kotel, kdy v jednom kotli jsou použita dvě různá média. Jednou ze zajímavých kombinací může být dřevo a plyn či pelety. Nejvyšší spotřeba energie je totiž na počátku topné sezóny (dům je třeba vytopit) a v momentech výrazných teplotních poklesů. Pokud tedy v těchto obdobích zatopíme dřevem a kotel poté automaticky přepne na vytápění plynem, či jiným médiem, můžeme se dočkat až o 30% nižšího účtu za plyn při zachování komfortu plynu. Teplovodní solární kolektory. Byly by nejlevnějším zdrojem tepla. Jejich účinnost s novými technologiemi a poznatky vzrůstá. Avšak naše zeměpisná poloha jejich maximální využití bohužel neumožňuje. V době, kdy spotřebováváme cca 75% energie, tedy od října do března, je počet slunečních dnů mizivý. Dnešní kolektory jsou schopny vyprodukovat vřelou vodu i za mrazivého dne, ale ne bez sluníčka. Regulace Představuje vůbec nejúčinnější úsporu s nejlepší návratností. Regulovat můžeme kotel a jeho hoření, nebo přímo radiátor v místnosti. Regulace kotlů, je věcí specifickou a nejlepší řešení navrhne odborník. Regulování radiátorů je asi nejznámější tzv. termohlavicemi. Samy o sobě by více než stačily. Úspora jejich osazením může v některých případech přesáhnout i 25%. Bohužel jejich maximální účinnost závisí na lidském faktoru. Automatické hlídání teploty v místnosti se snaží řešit systém IRC (inteligent room control) inteligentní kontrola teploty v místnosti. Dálkově ovládané termohlavice s teplotním čidlem, kontrolují teplotu v místnosti a podle nastavených hodnot v programu regulují teplotu podle toho, jak je místnost obydlena. Termohlavice kupř. automaticky sníží teplotu v místnostech, které nejsou v noci užívány a naopak je předehřejí na ranní vstávání. I tento systém má své „mouchy“: jeho nastavení není lehké a zároveň nesmí dojít k přílišnému poklesu teploty. Uvádí se, že regulace by měla probíhat v rámci 5?C, abychom nemuseli znovu vytápět obvodové konstrukce. Zelená úsporám Jako u všech výrobků i zde musí být výrobek zaregistrován v seznamu na webových stránkách Zelená úsporám. Většina výrobců tuto informaci uvádí již na svých stránkách a propagačních materiálech. Dotace na kotle na biomasu Pokud vyměníme starý kotel na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrické vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu, od 10. srpna nově dostaneme fixní částku, a to ve výši 95 000 Kč/80 000 Kč/50 000 Kč - podle typu zdroje. Zmiňované automatické kotle na peletky byly zvýhodněny dalšími 15 000 Kč pro svou účinnost a nízkou emisivitu. Dotace na solární kolektory U solárních kolektorů byla nově snížena podmínka minimálního ročního solárního zisku u rodinných domů z 2 000 kWh na 1 500 kWh. Fixní částka na kolektory pro přitápění a ohřev teplé vody je 80 000 Kč a 50 000 Kč pro kolektory pouze na ohřev teplé užitkové vody. Pr ojektová dokumentace pro výměnu kotle K žádosti o dotaci potřebujeme znát měrnou potřebu tepla a z ní vypočítat velikost zdroje. Projektová dokumentace potom řeší způsob zapojení zdroje a řízení vytápění. Dotace na takovou dokumentaci činí 10 000 Kč na energetické hodnocení a 5 000 Kč na projektovou dokumentaci. Tyto dotace by opět měly u rodinných domů pokrýt většinu, ne-li celý honorář za projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace pro solární kolektory U solárních termických kolektorů sloužících výhradně k ohřevu teplé užitkové vody je poskytována pouze dotace na projektovou dokumentaci u rodinných domů, a to ve výši 5 000 Kč. Pokud solární kolektor slouží i k vytápění, je nutný výpočet měrné potřeby tepla na vytápění. Dotace na energetické hodnocení se při kombinaci různých opatření (zateplení, výměna kotle atd.) poskytuje pouze jednou. Dotace na přípravu projektu se vždy sčítá. /jb/