Operační program Výzkum a vývoj pro inovace představili v Ostravě

Finance jsou připraveny – jde o historicky první výzvu v rámci Operačního programu Vývoje a výzkumu pro inovace, který má dostat z Evropského fondu pro regionální rozvoj v období let 2007 – 2013 na budování infrastruktury a zařízení přes 53 miliardy korun. Jde o prostředky, které jsou určeny zejména pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další neziskové organizace, které se zabývají výzkumem a vývojem. FINANCE ZA ZÁDY Historicky první výzva v rámci celého programu byla vyhlášena 15. prosince 2008 pro tzv. druhou prioritní osu – jde o Regionální výzkumná a vývojová centra. Cílem této výzvy je pomocí dotací podpořit vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť, zaměřených na aplikovaný výzkum, ale i posílení jejich spolupráce s aplikační sférou podle potřeb regionu. Pro první kroky v tomto směru je vyčleněno okolo 6 mld. korun. K zahájení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) se 8. prosince 2008 odehrála v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava slavnostní konference. V jejím úvodu hovořil Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zdůraznil, že se podařilo docílit skutečnosti, že po dlouhých peripetiích byl celý program, který přináší českému vývoji a inovacím přes 50 mld. korun finančních prostředků, schválen. „Dosáhli jsme toho, co bylo možné před rokem pokládat za nepředstavitelné“, uvedl ministr Liška s tím, že nyní proběhne první výzva pro celý program. Všem, kteří sledovali vývoj v tomto směru, musí být zřejmé, že se jedná o obrovský úspěch MŠMT. Ten však není jediným a hlavním, co je nutné v současnosti zdůraznit a zviditelnit. Tím hlavním je změna – ZMĚNA V ČESKÉM VÝZKUMU. NASTOLIT SYSTÉMOVÉ ZMĚNY Jak ve svém vystoupení zdůraznil ministr Liška, český výzkum není v globálu špatný, ovšem schází mu špičkovost. A s tím souvisí řada nutných systémových změn. Ty jsou prozatím nastíněny v Reformě systému výzkumu, vývoje a inovací ČR, která byla schválena vládou v březnu 2008. V těchto souvislostech se tudíž ukazuje, že Operační program VaVpI je jedinečnou příležitostí jak posílit český výzkum a současně realizovat řadu důležitých kroků, které se tak stanou rychlejšími a důslednějšími. Zejména tomu bude v případech, kdy budou podpořeny významnými investicemi do center, která připraví kvalitní projekty. „Reforma je tedy směrem, kterým chceme jít, a zmíněný program se stává prostředkem, který může republiku v tomto směru posunout vpřed“, prohlásil ministr. Podle něj se po realizaci reformy a OP VaVpI český výzkum změní a je potřeba se na to připravit. Musí se změnit chování poskytovatelů dotací i jejich příjemců, ale na změny je nutno přistoupit zodpovědně na obou stranách. To hlavní je – musí se změnit celková kultura. Poskytovatel nabízí dotaci za jistých podmínek, ale za ni také něco adekvátního žádá. Závazky na straně příjemce dotací musí odpovídat výši dotace, být konkrétní, dostatečně věrohodné a relevantní. Na někoho změny dopadnou příznivě, na jiného naopak nepříznivě. Žadatel, který svým závazkům dostojí, se může spolehnout na to, že v budoucnu získá kvalitní podmínky pro svou činnost. Ale může tomu být také naopak. Ač to zní poněkud banálně, může to znamenat doslova revoluční změny v chování výzkumných organizací. KASKÁDA ZMĚN V reformě půjde především o tyto změny: l základními pilíři změny bude zejména excelence výzkumu a jeho relevance. Důrazem na excelenci se tak český výzkum stane dostatečně konkurenceschopným a republika tak dostane pevné místo na mapě evropského, ale i světového výzkumu. Relevance povede k těsnějšímu propojení výzkumných pracovišť s uživateli výsledků a jejich aplikacemi. Výzkum by se tak měl stát akcelerátorem inovací, která země potřebuje, aby byly konkurenceschopné l musí se také změnit chování samotných aktérů výzkumu. „Je třeba otevřít dveře pracoven a laboratoří, vyjít ven, navazovat těsné kontakty s uživateli výsledků výzkumu“, uvedl ministr Liška. Ale také se zároveň ptát, čím může být výzkum prospěšný pro společnost, ekonomiku a sociální soudržnost země. l půjde o proces dlouhodobý, který ponese výsledky za desítky let – ale to musíme říci již nyní, že se tímto směrem hodláme vydat, abychom po desetiletích mohli sklidit výsledky náročné dlouhodobé práce. Celý dlouhodobý systém výzkumu by tak měl produkovat aplikovatelné výsledky s vysokou přidanou hodnotou, také přitahovat kvalifikovanou pracovní sílu, a to v souhrnu bude mít dopad na zvýšení konkurenceschopnosti regionů. Vysoká přidaná hodnota projektů je velmi důležitá. CO MUSÍ BÝT JINAK Pro úspěšnost navrhovaných změn je důležité, jak budou nastavena pravidla fungování. Ta musí jednoznačně odpovídajícím způsobem odměňovat ty nejlepší, a zároveň musí motivovat ke špičkové kvalitě výzkumu a vyšší relevanci výsledků. Na tom MŠMT pracuje již déle a program OP VaVpI na těchto předpokladech stojí. Musí se ale také významně změnit samy výzkumné organizace včetně zvýšení odpovědnosti vedoucích výzkumných pracovišť. Nezanedbatelné jsou i faktory jako zkvalitnění systémů řízení včetně finančního řízení a je potřeba se také plně a soustavně věnovat transferu a využití výsledků i práci s uživateli výsledků. Podobných pravidel pro budoucnost a lepší perspektivu vývoje a výzkumu uvedl ministr Liška více, ovšem mnohá z nich vyzněla jako obehrané klišé. Bylo to například v poznámce k procesu ohodnocení. Ten není podle ministra Lišky jednoduchý a je náročný pro žadatele, kteří musí převzít v Reformě aktivní roli včetně závazku konkrétních reformních kroků. „Za řídicí orgán mohu říci, že se snažíme nastavit proces jako maximálně transparentní“, uvedl ministr Liška. Dokladem toho má být fakt, že projekty se budou předkládat česky i anglicky a rozhodující slovo v hodnocení odborné kvality budou mít zahraniční experti. Pro nový systém se musí nastavit pravidla, která budou odměňovat ty nejlepší a budou motivovat ke špičkové kvalitě výzkumu a vyšší relevanci výsledků. Celý program na těchto předpokladech stojí. Významně se musí změnit i samy výzkumné organizace – od zvýšení odpovědnosti vedoucích výzkumných pracovišť přes zkvalitnění systémů řízení po řízení finanční. Ale také se soustavně věnovat transferu, využití výsledků práce a kontaktům s uživateli výsledků. Slova motivující, leč zčásti bezobsažná. Praxe je nejdůležitější. SOUVISLOSTI A PRAXE V rámci konference hovořil také Tomáš Čermák, rektor VŠB – TU Ostrava o vztahu školy a jejím vývoji k výzkumu a vývoji. V mezidobí došlo k velké restrukturalizaci oborů, prostor dostaly nanotechnologie nebo megatronika. Studentů je nyní stále dost (v roce 2008 bylo vyřazeno na 4800 absolventů). Kraj je v republice nejlidnatější a jeho příspěvek k HDP je druhý nejvyšší. Patří také do trvalé sféry zájmu zahraničních investorů. Rektor očekává, že nadále potrvá zájem především o strojírenské obory, ale také o elektrotechniku či automobilový průmysl. Škola se výzkumu a vývoji hlouběji věnuje nejméně 7 let, má dvě centra pokročilých inovačních technologií. „Jsem přesvědčen, že znalostní technika není možná bez kvalitních investic do studentů, kteří přinášejí značné efekty“, uvedl rektor Čermák. Je však smutné, že náklady na jednoho studenta v ČR jsou zhruba desetinové oproti studentovi například v Dánsku. V dalším průběhu jednání hovořil o aktuálním stavu implementace Operačního programu, zejména o jeho prioritních osách a přehledu alokací Jan Vitula, vrchní ředitel sekce řízení operačních programů EU MŠMT. Uvedl centra, která mají potenciál být do roku 2015 mezinárodně viditelnou výzkumnou organizací, která bude dosahovat nadnárodně uznávaných výsledků. Například v prioritní ose 2 – Regionální VaV centra půjde o podporu vzniku nebo rozvoje center, která mají za cíl posílit produkci nových výzkumných poznatků v těsné spolupráci s aplikačním sektorem v daném regionu. Prioritní osou tři je komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví. Ředitel Vitula dále hovořil o jednání ministerstva s Evropskou komisí i následném schvalovacím procesu, implementační dokumentaci a celém systému přijímání žádostí. První výzva v tomto směru měla být vyhlášena 15. prosince 2008, zatímco s výzvami dalšími (Centra excelence, Komercializace a popularizace VaV….) se počítá v roce 2009. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Poutavě o zkušenostech z předvýzvy a následných očekávání promluvil Fritz Ohler, komisař EU. Podle něj je důležité předem zajistit splnění požadavků ve struktuře a čase s tím, aby se nejednalo o přemíru očekávání, ale skutečné reality. Musí jít o orientaci na vlivy, nejen na výsledky. Souvislosti jsou inspirací a výzkum musí nejednou probíhat na základě zvídavosti a užitečnosti. Pomoci mají také specializovaná testovací zařízení a velkou roli hraje i systém řízení výzkumu. „Variabilita řízení je klíčovým momentem v práci výzkumných organizací“, zdůraznil Ohler. Podle něj nelze dávat všechny výsledky do jednoho koše, protože tak se ztrácí ústřední myšlenka celého zadání. Negativně se podepisuje na výsledcích i špatné pochopení stanovených cílů. Výzkumná centra musí mít vizi, co budou dělat třeba i za dalších pět let, na co se mají zaměřit, jak se personálně i technicky orientovat. Na konferenci se dále hovořilo o různých příkladech z praxe, inovacích a praktickém zapojení výzkumné sféry do výroby. /sas/