Ještě nežli se německá značka Opel
vypracovala na jednoho z předních světových
výrobců automobilů, najdeme
v její historii řadu epizod, které dokumentují,
že cesta k dosažení této mety
nebyla tak úplně přímočará. Ve svých
počátcích se musel Adam Opel prokousat
výrobou šicích strojů a později
jízdních kol. I když si následníci zakladatele
manufaktury počátkem 20.
století přibrali do výrobního programu
motorové vozy, zákazníci se vzhledem
k jejich vysoké ceně zrovna nehrnuli.
Došlo tedy na motocykly, u kterých
byla hodně znát příbuznost s bicyklem.
Z počátku stačilo namontovat do rámu
motor a jeho výkon přenést na zadní
kolo plochým řemenem. Opel to sice
u motocyklů dotáhl nejdál na motor se
dvěma válci, ale některá řešení byla
převzata i u motorů automobilových.
Tečku za motocykly Oplu udělal krach
na newyorské burze 29. října 1929,
který vyvolal světovou hospodářskou
krizi.
Zajímavou odbočkou dnes světové
automobilky je vývoj raketového
pohonu, což bylo téma, jemuž propadl
vnuk zakladatele firmy Fritz von
Opel. Raketový pohon použil ve speciálním
automobilu, se kterým dokonce
v roce 1928 vytvořil rychlostí 238
km/h nový světový rekord. Tento stroj
RAK 2 pohánělo 24 raket na pevné
palivo, vážilo 120 kg. Čerstvý strojní
inženýr ale spíš věřil tomu, že reaktivní
pohon se uplatní v letectví, proto se
věnoval pokusům v této oblasti. Ale
ještě než poprvé vzlétnul s kluzákem,
který odstartoval prostřednictvím raketového
pohonu, vytvořil světový
rychlostní rekord 254 km/h s vozem
RAK 3 v kategorii kolejových vozidel
bez posádky.
S hornoplošníkem Opel-Sander
RAK 1 vystoupal 30. září 1929 do výšky
15 m a přistál ve vzdálenosti asi
2 km. Vytvoření potřebného vztlaku
mu umožnily „raketové saně“, s nimiž
dosáhl rychlost 100 km/h. Další dvě
rakety dlouhé 40 centimetrů se postaraly
o odpoutání od pojezdu a dodaly
letadlu dostatečnou energii pro nabrání
výšky. Další rakety se už odpálit nepodařilo
a tak letadlo po dvou minutách
přistálo. Ovšem s raketami byl ještě
v tom roce konec, protože firmu převzal
americký koncern General Motors
a ten kromě výroby automobilů žádné
jiné aktivity neměl chuť trpět.
V současné době Opel a jeho anglická
sesterská značka Vauxhall prodávají
své vozy ve více než 40 zemích a zaměstnávají
kolem 40 000 pracovníků
ve výrobních závodech a vývojových
centrech v 6 evropských zemích.
Od počátku hospodářské krize nemají
sice na růžích ustláno, ale snaží se současný
stav všemi prostředky zlepšit.
Svou roli průkopníka nových technických
řešení dokazuje značka Opel znovu
uvedením modelu Ampera (hybridní
vůz s prodlouženým dojezdem
– Range Extender), což je představitel
nového segmentu na automobilovém
trhu, jehož úkolem je podílet se na zajištění
mobility příštích let.
