Závěr roku 2023 přinesl změnu v řadách Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Z organizace vystoupila Angola. Důvodem pro její vystoupení je primárně především spor ohledně produkčních kvót, tedy dobrovolně stanovených „stropů“ pro těžbu ropy v rámci organizace. Odchodem Angoly z OPEC se podíl zemí tvořících tuto organizaci na světovém trhu s ropou dostal na přibližně 27 %, oproti 34 % v roce 2010. Snižování podílu OPEC na trhu by mohlo časem oslabit vliv kartelu na světové ceny ropy. Africká země totiž není jediná, která se v posledních letech rozhodla pro podobný krok. Něco podobného učinily již před tím Indonésie, Katar a Ekvádor. OPEC tak vstupuje do roku 2024 se dvanácti členy. Je však nepravděpodobné, že by to v krátkodobém výhledu nějak ovlivnilo její fungování a význam. Angola, která byla členem OPEC od roku 2007, disponuje velkými zásobami ropy. Její denní produkce se vyšplhala postupně na zhruba 1,1 milionu barelů. Celková denní těžba zemí OPEC se pohybuje kolem 30 milionů barelů denně. Angolská ekonomika se nicméně díky ropnému bohatství stala jednou z nejrychleji rostoucích na světě. Plánované produkční kvóty by se tak mohly růstu významně dotknout. Angola iniciovala nesouhlas již v listopadu, kdy byl tento záměr projednáván na plénu organizace. Na její stranu se přidala i sousední Nigérie, neboť obě země potřebují konstantně navyšovat své příjmy v cizí měně. Takovéto omezení by se zmíněných zemí dotklo mnohem více než lídrů, jako je Saudská Arábie. Zatímco Nigérie však stále setrvává v členství, Angola se rozhodla pro radikální výstup. Ministr pro nerostné zdroje a ropu Diamantino Pedro Azevedo výstup komentoval s odkazem na neslučitelnost zájmů a ztrátu smyslu v organizaci dále pokračovat. Podle jeho výroku je snižování produkce v přímém rozporu se státní politikou a uzavřenými kontrakty. Dopad odchodu Angoly z OPEC na světové ceny ropy v nadcházejících letech bude pravděpodobně malý. V krátkodobém horizontu se zdá, že vliv na ceny bude dán spíše postojem trhu než nějakou zásadní změnou nabídky a poptávky.
Ani OPEC, ani ropa neoslabí
Odchod Angoly zřejmě nespustí ani vlnu dalších odchodů. OPEC plánuje omezení produkce s cílem povzbudit ropný trh i na první tři měsíce v novém roce. Bez Angoly, která v posledních měsících navyšovala produkci a export, by se organizace mohla přiblížit skutečné cílové úrovni produkce. V rámci OPEC+ tyto ambice podpoří nově Brazílie, která společně se svým vstupem s kvótami souhlasila. V dlouhodobějším měřítku už může být situace jiná. Roli bude hrát například, zda se Angole podaří přilákat investice pro zvýšení její produkce ropy, či zda oslabení OPEC povede ke zvýšení solidarity mezi jeho členy, a tedy i k vyšší efektivitě při dodržování stanovených opatření. Klíčovou roli přitom bude hrát pochopitelně i celková rovnováha globální poptávky a nabídky ropy, ovlivněná hospodářským růstem, politikami energetického přechodu a změnami produkce v zemích mimo OPEC, zejména v USA. Ačkoliv odchod Angoly z OPEC pravděpodobně nebude mít významný okamžitý dopad na globální dodávky ropy nebo ceny, zdůrazňuje vyvíjející se výzvy a dynamiku na trhu s ropou. Dlouhodobé účinky budou záviset na tom, jak se Angola a OPEC, stejně jako širší ropný trh, těmto změnám přizpůsobí. V této souvislosti stojí za připomenutí, že poptávka po ropě v dalších letech obecně zůstane silná. V poslední době k výhledům fosilních paliv poměrně „opatrná“ Mezinárodní agentura pro energii (IEA) výhled růstu globální poptávky po ropě na rok 2024 znovu zvýšila. Poukázala přitom na lepší hospodářský růst a nižší ceny ropy ve 4. čtvrtletí loňského roku. IEA výhled na letošní rok zvýšila už potřetí za sebou, její odhad nicméně zaostává za prognózou Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ropný kartel očekává na letošní rok zvýšení poptávky o 2,25 milionu barelů denně. /jj/
