Environmentální výhled do roku
2030 zveřejnila Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj
OECD). Podle zveřejněné studie
existují čtyři prioritní oblasti,
nichž musí vyspělé země okamžitě
jednat. Je to změna klimatu, ztráta
biodiverzity, nedostatek vody
dopady znečištění a toxických
chemických látek na lidské zdraví.
Podle generálního tajemníka
OECD Angela Gurríi jsou řešení
těchto výzev dostupná a proveditelná.
Zejména když porovnáme ekonomický
růst a náklady na environmentální
opatření na jedné straně
důsledky toho, kdybychom setrvali
v nečinnosti.
Podle OECD vzrostou světové
emise skleníkových plynů bez politických
zásahů do roku 2030 o 37
procent a do roku 2050 o 52 procent.
K tomu, aby byla uspokojena
poptávka po potravinách a biopalivech,
by se musela zvýšit světová
rozloha zemědělské půdy o deset
procent. Předčasná úmrtí způsobená
přízemním ozonem se do roku 2030
na celém světě zečtyřnásobí.
OECD však tvrdí, že opatření na
snížení množství hlavních látek znečišťujících
ovzduší asi o třetinu bude
stát jen asi procento z růstu světového
HDP – ten se má do roku 2030 téměř
zdvojnásobit. Za vynaložení těchto
nákladů se může snížit také růst emisí
skleníkových plynů. OECD předpokládá,
že to bude jen 12 procent,
zatímco bez těchto opatření by to
bylo minimálně 37 procent. Balíček
opatření by měl vycházet výhradně
z ekonomických a tržních nástrojů,
jako jsou ekologické daně, efektivní
oceňování vody, obchodování s emisemi,
odpadové poplatky, odstranění
subvencí škodlivých pro životní prostředí
apod.
Dobrým úmyslem, ale obtížně
prosaditelným, je ve výhledu OECD
předpoklad sdílení nákladů těchto
opatření na globální úrovni. Rychle
rostoucí ekonomiky v Brazílii,
Rusku, Indii a Číně způsobí, že do
roku 2030 roční emise těchto čtyř
zemí dohromady překročí emise
všech 30 zemí OECD. Spravedlivé
sdílení nákladů je tak stejně důležité
jako technologický pokrok a výběr
konkrétních nástrojů životního prostředí.(ge)