Mláto je využíváno především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Claudiane Ouellet-Plamondonová z francouzské École de technologie supérieure (ÉTS) a její kolegové však nabízejí jeho využití také pro nanotechnologie. Z odpadu po vaření piva v malých pivovarech syntetizovali uhlíkové kvantové tečky. Kvantové tečky mají celou řadu zajímavých vlastností, díky nimž se již osvědčily jako senzory v biomedicíně nebo třeba LED v displejích nových generací. Využití kvantových teček však komplikuje jejich výroba, která obvykle pracuje s toxickými těžkými kovy, jako je například kadmium. Zajímavou alternativu nabízejí kvantové tečky založené na uhlíku, který je biokompatibilní a také relativně snadno dostupný např. v podobě zbytků obilí po vaření piva, tedy mláta. Podle badatelů z ÉTS představuje využití mláta pro výrobu kvantových teček environmentálně zodpovědný přístup k recyklaci odpadu. Výhoda je rovněž v tom, že odpad z vaření piva je přirozeně bohatý na dusík a fosfor, což snižuje množství chemických látek, které jsou nutné pro výrobu kvantových teček. Cílem výzkumu bylo nejen využít dostupný odpad, ale také tento odpad zpracovat běžnými postupy. Vědci nejprve použili obyčejnou kuchyňskou mikrovlnnou troubu, ve které nechali mláto zuhelnatět do podoby černého prachu. Ten smíchali s destilovanou vodou a opět zahřívali v mikrovlnné troubě. Výslednou kapalinu odstředili pomocí centrifugy a filtrovali, aby nakonec získali uhlíkové kvantové tečky. Experimenty prokázaly, že takto vyrobené kvantové tečky fungují jako senzory těžkých kovů. /sm/
