Nová biomedicínská technologie v řadě ohledů připomíná kůži, ať už jde o její mechanické vlastnosti anebo možnosti zabudování rozmanitých senzorů. Tvoří ji pletivo z vodivých nanodrátků a tenká vrstva elastického polymeru. Z této nanokůže bude možné vyvinout elektronické obvazy, které budou přes kůži monitorovat biologické signály pacientů a také mohou v rámci léčebné terapie kůži aktivně stimulovat. Vedoucí výzkumu, biomedicínský inženýr Chi Hwan Lee z Purdueho univerzity a jeho kolegové říkají, že jejich nanokůže těsně přilne ke kůži pacienta a odtud získává elektrofyziologické signály. Zároveň je možné nanokůži použít jako chytrý obvaz, který může působit přímo jako aktivní součást léčby. Prostřednictvím termoterapie je možné s nanokůží lokálně zvýšit teplotu a v daném místě tím stimulovat krevní oběh. Podobná zařízení se obvykle vyrábějí z tenkých filmů, vytvořených z dobře kujných kovů, jako je zlato, stříbro nebo měď. Takové kovové filmy jsou ale náchylné k praskání a lámání. Lee a spol. proto nanokůži nevytvořili z kovového filmu, ale ze spletených nanodrátků. Díky tomu je nanokůže odolnější vůči natahování a praskání, nežli jiné srovnatelné materiály. Pletivo z nanodrátků má navíc ve srovnání s běžnými tenkými filmy mnohonásobně větší povrchovou plochu. Proto také nanokůže mnohem lépe přilne ke kůži. Vodivé nanodrátky použité k vývoji nanokůže měří kolem 150 nanometrů a průměr mají asi 50 nanometrů. Vědci nejprve vytvořili pletivo z nanodrátků standardními nanotechnologickými postupy na běžném křemíkovém podkladu. Pak nanodrátky pomocí vlastní technologie oddělili od křemíku a přenesli do nanokůže. V nanokůži jsou zanořené do zhruba 1,5 mikronu silné vrstvy elastického polymeru. Lee a jeho tým názorně předvedli využitelnost nanokůže v biomedicínských aplikacích a použili ji ke snímání elektrofyziologických signálů ze srdce a svalů.