Vědecká obec, zabývající se rostlinnými invazemi, má vůbec poprvé k dispozici celosvětový přehled o výskytu a tzv. naturalizovaných (zdomácnělých) rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Mezinárodní tým ekologů z Univerzity v Kostnici, Botanického ústavu České akademie věd, Vídeňské university, University v Göttingenu a Centra pro integrovaný výzkum biodiverzity (iDiv) v Lipsku, ve spolupráci s pracovníky dalších 33 institucí z celého světa, analyzoval data z 481 pevninských regionů a 362 oceánských ostrovů celého světa. Podařilo se jim tak získat údaje pro 83 procent zemského povrchu. Práce odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje 3,9 procenta světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000. Vezmeme-li však v úvahu odlišnou plochu jednotlivých oblastí, tedy faktor pro celkový počet druhů určující, hostí nejvíce naturalizovaných rostlin tichomořské ostrovy; analýza tedy potvrdila předpokládanou skutečnost, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny. Oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie, jsou největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa. Výsledky výzkumu vycházejí nyní v prestižním vědeckém časopise Nature. Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi, nazvanou GloNAF (akronym pochází z anglického názvu Global Naturalized Alien Flora). „Nejtěžší bylo dostat se k datům z oblastí, které jsou stále ještě nedostatečně prozkoumané, odkud zatím existovaly velmi kusé nebo vůbec žádné informace o rozšíření nepůvodních rostlin. Dosud zakládali biologové svoje představy o globálních zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, a některé teorie tak byly kvůli tomu nutně do určité míry spekulativní. Teď můžeme vlastně poprvé v historii tohoto oboru tyto teorie rigorózně testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní,“ vysvětluje profesor Petr Pyšek z Botanického ústavu České akademie věd a Katedry ekologie PřF UK v Praze, který výzkum zaštítil v pozici „senior“ autora. „Dalším problémem, který jsme museli řešit, byla nutnost standardizovat vědecká jména rostlin. Pro tutéž rostlinu se v různých zemích mohou používat různá jména a sjednocení této nomenklatury, jak je používána po celém světě, je velmi náročné,“ dodává profesor Mark van Kleunen z Univerzity v Kostnici, první autor studie. Výzkumný tým se soustředil na tzv. naturalizované druhy, tedy ty, které jsou v lokálních flórách zdomácnělé. Jedná se o rostliny, které se v oblasti, do níž byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě, jsou tedy již trvalou složkou tamní květeny. Často zmiňované druhy invazní, které se v novém regionu rychle šíří a nezřídka mají dopad na místní společenstva a ekosystémy, jsou podskupinou druhů zdomácnělých, z nichž jen některé se postupně stanou invazními.