Ano, po slabším období nyní jádro vskutku zažívá nebývalý rozmach. Ve světě se aktuálně buduje 71 nových reaktorů. Nejvíce v Asii, především v Číně, která na jadernou energii do značné míry sází. Rozšíření (nebo novou výstavbu) realizují (nebo plánují) téměř všechny evropské země s jadernými kapacitami. Nejvíce pokročily Velká Británie a Finsko, ale také sousední Polsko, Slovensko či Bulharsko. USA v současné době budují 5 nových reaktorů. Jaké jsou příčiny tohoto boomu? V době, kdy se snižují světové zásoby uhlí a ropy a klade se velký důraz na boj s globálním oteplováním, je primárním a zjevným důvodem zajištění dodávek elektrické energie z nízkoemisních a efektivních obnovitelných zdrojů. Mezi ně patří i jádro. Rád bych zdůraznil slovo „efektivních“, protože z hlediska výkonu a rovnoměrného pokrytí potřeb elektrické rozvodné sítě nejsou ostatní „čisté“ zdroje (ani větrné, ani solární) s jádrem srovnatelné. Existují i další důvody? Jedná se samozřejmě o zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti států, jejichž nerostné zdroje nemohou pokrýt rostoucí spotřebu elektrické energie. S tím souvisí lepší ceny pro domácí spotřebitele a možnost profitovat na exportu elektřiny. O čem se podle mého názoru mluví málo, to jsou další hospodářské přínosy, které jaderný průmysl zemi přináší. Co máte konkrétní na mysli? Použijme konkrétní a doložitelný příklad: jaderný průmysl amerických států Severní a Jižní Karolína. Soukromé společnosti z oboru, stejně jako státní agentury a instituce, zde sdružuje organizace Carolinas’ Nuclear Cluster. Letos v lednu zveřejnila studii, vypracovanou odborníky z Clemson University, která spočítala celkové roční hospodářské přínosy pro oba státy na cca 25 mld. USD. Proč zrovna Severní a Jižní Karolína? Z hlediska odvětví jde o jeden z klíčových regionů USA. V současné době je tam umístěno 12 reaktorů. Dva nové jsou ve výstavbě v elektrárně V.C. Summer, další dva ve Vogtle, hned za hranicí v Georgii. Tedy 4 z 5 nových reaktorů, které se v současné době v USA budují. Mimochodem, na všech těchto stavbách se jako Westinghouse podílíme a dodáváme pro ně reaktory nové generace AP1000. V neposlední řadě je v oblasti, přesněji u města Aiken, umístěn důležitý komplex Savannah River Site, kde sídlí řada dodavatelských firem a poskytovatelů služeb pro jadernou energetiku. Jak výzkumný tým k výsledku došel? Základem metodiky bylo rozdělení celého průmyslu na 7 segmentů: od vlastních jaderných elektráren v provozu přes novou výstavbu až po komplex v Aikenu. U nové výstavby se kromě vlastních dvou bloků v Jižní Karolíně započítaly z 25 % i oba bloky realizované v pohraniční oblasti na území Georgie. Pro každý ze segmentů pak tým získal ekonomická data – třeba jako průměrný příjem zaměstnanců, výdaje na dodavatele, novou výstavbu či odvedené daně. Všechna data vložil do softwaru IMPLAN, který se pro podobné výpočty používá. Který segment se ve studii ukazuje jako hospodářsky nejpřínosnější? Jednoznačně jsou to jaderné elektrárny v provozu. Regionu přinášejí více než 7 mld. USD ročně. Hned za nimi je nová výstavba: dva plně a dva ze čtvrtiny započítané nové reaktory vygenerovaly za loňský rok přes 2,7 mld. USD. Přínos přes 1 mld. USD měl i jaderný komplex v Aikenu, dále také výrobci jaderných zařízení i paliva a dodavatelé kontraktorů. Celkem se odhad součtu všech segmentů pohybuje od 13,1 do 15,9 mld. USD ročně. Co tvoří zbytek do zmíněných 25 mld. USD? Je nutné zmínit nepřímé hospodářské přínosy, které IMPLAN dokáže odhadnout poměrně dobře. Jedná se především o příjmy podnikatelů v okolí, vliv odvětví na zaměstnanost a také příjmy i výdaje domácností v regionu. Studie udává, že tyto přínosy dosahují 10,9 až 11,8 mld. USD ročně. Rád bych pro upřesnění dodal, že všechna čísla, která jsem zmínil, vycházejí z konzervativní metody výpočtu. V ní se počítá spíše s nižšími odhady a vyřazují se extrémní, méně pravděpodobné hodnoty. Dají se všechny benefity jaderného průmyslu skutečně vyčíslit? Pochopitelně nelze všechno kvantifikovat. Tedy možná by to nějakým způsobem šlo. Pohybovali bychom se však na velice tenkém ledě. Akademický tým, který chce vytvořit důvěryhodnou studii, si to nemůže dovolit. Bez konkrétních čísel nicméně můžeme říci, že koncentrace operabilních a budovaných jaderných zařízení v kombinaci se státní podporou přitahuje investory a společnosti jak ze segmentu jaderné energetiky, tak odjinud, což dále rozvíjí výrobní i R&D potenciál regionu. Zanedbatelné určitě nejsou ani příjmy z akcí a kongresů týkajících se odvětví. Vyplývá z této studie něco i pro Českou republiku a pro rozšíření Temelína? Určitě. Primárně to, že na výstavbu nových jaderných zdrojů nelze nahlížet jen z pohledu cen elektřiny. Ať už dnešních nebo za 20 let. Jak jsme mohli vidět na studii ze Severní a Jižní Karolíny, jaderná energetika přináší zemi dlouhodobé ekonomické benefity. Odkládáním dostavby Temelína oddalujeme i tyto benefity a na ně navázaný hospodářský růst. Dlouhodobá zkušenost nám říká, že růst bez investic sám od sebe nenastane. /mv/
