Odepisovaný hlubinný Důl Centrum vstal z mrtvých

Důl Centrum v Dolním Jiřetíně, který je posledním hlubinným dolem v severočeské hnědouhelné pánvi, měl v minulém roce již své dny sečteny. Ne že by mu po 140 letech těžby došly zásoby uhlí, ale kvůli odbytu, konkrétně sousední chemičce Chemopetrol v Záluží u Litvínova a Teplárně v Chomutově. Chomutovská teplárna mohla v důsledku rekonstrukce kotlů na fluidní spalování začít odebírat i méně kalorické a více sirnaté uhlí ze Sokolovska, které je samozřejmě lacinější, kdežto chemici „odnaproti“ na přelomu loňského a letošního roku přehodnotili svou palivovou politiku. Nejdříve se chystali, že svou dodavatelsko-odběratelskou smlouvu vypoví, ale v důsledku stále se zhoršující situace na světovém uhelném trhu své původní záměry změnili a dokonce přišli s nabídkou zaplatit za každou tunu centrumského uhlí, vysoce kalorického a nízkosirnatého, proti loňskému roku více. Horníci z Dolu Centrum si za této nové situace spočítali dostupné zásoby uhlí a s chemiky si „plácli“ na dodávce uhlí ve stávajícím objemu do roku 2012. V zemi totiž zůstalo po předcích, kteří měli k dispozici pouze primitivní dobývací techniku, dostatek dobyvatelného uhlí, aniž by se musely vynakládat do nákladných investic nezbytné miliony. Další ložiska by i po více jak 140 letech těžby v zemi zřejmě byla, ale další budoucnost Dolu Centrum je plně závislá na ceně uhlí na světovém trhu, aby se tyto náročné operace vyplatily. Díky tomu, že nová nabídka Chemopetrolu přišla dřív, než se 400členný kolektiv pracovníků Dolu Centrum začal rozpadat, bylo možné zachovat nejen jeho osvědčenou celistvost, ale i jeho kvalifikaci. Rudolf Unger