Od Hubbleova kosmického dalekohledu do Čech aneb „Žáby se vrátily domů“

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přijel do České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se letos v květnu zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Dne 3. srpna slavnostně předal na půdě Akademie věd ČR výtisk Nerudových Písní kosmických, které s sebou vzal na palubu raketoplánu Atlantis STS-125, jako symbol připojení České republiky k této misi a současně i k celému kosmickému programu NASA. Americký astronaut Andrew Feustel nabídl na jaře 2008 Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS-125, určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere. Motivací k této nabídce byl vztah astronauta k České republice, který získal prostřednictvím své manželky Indiry, jejíž rodina pochází ze strany matky z Moravy. Indira Feustelová svého manžela na cestě doprovodila jako oficiální host a přijeli s nimi i jejich dva synové – Ari Maxim Feustel a Aden Chander Feustel. Po delších úvahách byly nakonec vybrány Písně kosmické Jana Nerudy. Jednak proto, že jsou národním kulturním bohatstvím a pak také z důvodu historického sepětí s hvězdárnou v Ondřejově. Málo se ví, že Jan Neruda byl kmotrem zakladatele ondřejovské observatoře dr. Josefa Friče - citace z Písní kosmických jsou uvedeny na freskách historické pracovny hvězdárny. Otázka Jana Nerudy „Jsouli tam žáby taky…“ se tak symbolicky dostala k dalekohledu, který je patrně doposud nejznámějším a nejúspěšnějším dalekohledem všech dob. Stejně tak o Nerudovi málokdo ví, že se zajímal o astronomii tak hluboce, že se zapsal na přednášky, které poctivě navštěvoval. Byl tak nejen nadaným básníkem, ale i vzdělaným člověkem a brilantním vizionářem, který dokázal již ve své době popularizovat vědění o vesmíru způsobem, který dokáže oslovovat lidi až do dnešní doby – na což ve svém proslovu v rámci tiskové konference v Praze upozornil dr. Jiří Grygar. Písně kosmické z raketoplánu Atlantis STS-125 budou, podobně jako československá vlajka, kterou vzal na Měsíc astronaut s českými předky Eugene Cernan, vystaveny veřejnosti. Premiéra vystavení dnes již vskutku kosmických Písní kosmických bude v rámci programu Evropské noci vědců v pátek 25. září 2009. Historie Hubbleova kosmického dalekohledu (HST ) Snem všech astronomů vždy bylo mít dalekohled ve vesmíru, kde by jeho pozorování nerušila zemská atmosféra ani stále se rozrůstající problém světelného znečištění. Práce na vývoji Hubbleova teleskopu byly zahájeny v roce 1975 ve spolupráci Evropské kosmické agentury a NASA. Hubbleův teleskop byl vypuštěn na palubě raketoplánu Discovery v dubnu 1990, vybaven řadou speciálních přístrojů: kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC (Wide Field/Planetary Camera), kamera pro záznam velmi slabých objektů FOC (Faint Object Camera), spektrograf slabých objektů FOS (Faint Object Spectrograph), vysokorozlišující spektrometr GHRS (Goddard High Resolution Spectrometer), vysokorychlostní fotometr HSP (High Speed Photometer), systém přesné pointace FGS (Fine Guidance System) pro astronomická měření. Záhy poté, co dalekohled poslal na Zemi své první snímky, bylo zjištěno, že jeho hlavní zrcadlo trpí tzv. sférickou aberací – drobnou, ale klíčovou vadou vzniklou při broušení. Zrcadlo nedokázalo přesně fokusovat paprsky světla do implementovaných přístrojů. A tak se k teleskopu vydala v roce 1993 první servisní mise na raketoplánu Endeavour STS-61. V rámci mise HST-SM-1 byla stávající optika HSP nahrazena korekční optikou COSTAR (Corrective Optics Space Teleskope Axial Replacement), na místo kamery WF/PC byla nainstalována nová kamera WF/PC-2 a vyměnily se fotovoltaické panely. Další servisní mise, tentokrát na raketoplánu Discovery STS-82, byla k Hubbleovu teleskopu vyslána v roce 1997. Jejím úkolem byla především instalace dvou přístrojů: zobrazujícího spektrografu STIS (Space Teleskope Imaging Spectrograph) místo GHRS a kamery pro blízkou infračervenou oblast kombinovanou se spektrometrem NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph) místo FOS. Dále pak nové úhloměrné gyroskopy, velkokapacitní paměť pro palubní počítač. Kromě toho byl vyměněn pointační senzor FGS. Třetí servisní mise, vypravená k HTS, se neplánovala. Z důvodu hrozící havárie gyroskopů bylo nutné vyslat k teleskopu raketoplán Discovery dříve, než se připravily přístroje pro regulérní misi. V rámci této výpravy, ke které došlo v prosinci 1999, byly nainstalovány dva nové počítače, náhradní úhloměrné gyroskopy a repasovaný pointační senzor FGS. Došlo i kvýměně části ochranného tepelného protimeteorického krytu. Předposlední let k HTS poté odstartoval v březnu 2002. Posádka raketoplánu Columbia STS-109 tehdy zapojila jeden nový přístroj: přehledovou kameru ACS (Advanced Camera for Surveys) místo FOC, vyměnila panely fotovoltaických baterií včetně řídicí elektroniky, úhloměrné gyroskopy a chladicí systém přístroje NICMOS. Následující servisní mise byla plánována na rok 2005. K té však již nedošlo, poněvadž v lednu 2004 byl z rozhodnutí tehdejšího administrátora NASA Seana O‘Keefa let HST-SM-4 zrušen. Toto rozhodnutí padlo v rámci bezpečnostních opatření, které NASA přijala po tragické nehodě raketoplánu Columbia v únoru 2003, při které zahynulo všech sedm členů jeho posádky. NASA tenkrát povolovala pouze lety k Mezinárodní kosmické stanici. Hubbleův teleskop se tak měl ponechat svému osudu, což by znamenalo, že někdy v letech 2007- 2008 by již nebyl provozu schopný. Proti tomuto rozhodnutí se přirozeně strhla po celém světě vlna nevole. Snad částečně i pod tímto tlakem příští administrátor NASA, Michael Griffin, rozhodnutí svého předchůdce odvolal a 21. října 2006 oficiálně oznámil, že se let HST-SM-4 uskuteční. Termín byl stanoven na 14. října 2008. Ani tento termín však nebylo možné dodržet. Přibližně měsíc před plánovaným startem došlo k poruše zařízení pro ovládání vědeckých přístrojů a zpracování vědeckých dat SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling). Let se tedy musel odvolat z důvodu nutnosti prověrek náhradního dílu SI C&DH. Poslední mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu tak nakonec odstartovala 11. května 2009. Posádku raketoplánu Atlantis tvořilo sedm amerických astronautů: Scott D. Altman, Gregory C. Johnson, Michael T. Good, K. Megan McArthurová, John M. Grunsfeld, Michael. J. Massimino a Andrew J. Feustel. Čeští vědci ve vědeckém programu HST V roce 2008 vyšla v časopisu Astrophysical journal č. 678 práce o objektu Cyg X-1, která je založena na pozorování z HST a také z ondřejovského dvoumetrového dalekohledu (a řady dalších pozemních přístrojů). Ve 13členném autorském kolektivu jsou dr. Pavel Koubský a doc. dr. Petr Hadrava z Astronomického ústavu AV ČR. Dr. Bruno Jugwiert z Astronomického ústavu AV ČR pracoval v týmu amerických vědců na interpretaci dat pořízených kamerou ACS na HST. Jde o snímky galaxií s kvazary, některé z nich mají úchvatnou slupkovitou strukturu a předpokládá se, že vznikly srážkou s galaxií. Kamil Hornoch z Astronomického ústavu AV ČR využil ve své práci snímky galaxie M 81 pro hledání nov. Měření z HST používí také prof. dr. Jan Palouš ze stejného ústavu a to v práci o LMC-SMC-MX (Velké a Malé Magellanovo mračno) interakci. Nástupci HST Dne 14. května vyslala Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru kosmickou raketu Ariane se dvěma sondami - Herschel a Planck. Herschel je největší vesmírný teleskop, jaký byl kdy vypuštěn. Svým 3,5 m v průměru velkým zrcadlem bude snímat záběry z vesmíru v daleké infračervené a submilimetrové oblasti vlnových délek. Dalekohled byl pojmenován po britském astronomovi Viliamu Herschelovi, který v roce 1800 objevil při studiu Slunce infračervené záření. Známý je rovněž pro svůj objev Uranu, jako sedmé planety naší Sluneční soustavy. Posláním teleskopu Herschel je především podávat informace o chladném vesmíru a překlenout tak mezeru ve spektru, které lze pozorovat ze země nebo z v rámci ostatních vesmírných misí. Herschel byl vyslán do vesmíru spolu se satelitem Planck, jehož posláním je studium nejvzdálenějších částí vesmíru v oblasti mikrovlnného záření a z hlediska reliktního záření, které zde zbylo po Velkém třesku. (Pozn. Česká republika se v listopadu 2008 stala osmnáctým členským státem Evropské kosmické agentury ESA - prvním státem z bývalého východního bloku.) V rámci NASA se rovněž pracuje na úplně nové verzi dalekohledu, který by měl cca po roce 2014 nahradit HST. Andrea Cejnarová Foto: NASA