Že infekce virem SARS-CoV-2 představuje pro těhotné ženy riziko, je jasné již delší dobu. Do jaké míry přesně a nakolik riziko snižuje očkování? To jsou údaje, které lze stále zpřesňovat. Přesně to dělá i před několika dny vydaná analýza situace ve Skotsku, tedy v zemi, která v očkování byla jen o několik měsíců před námi.
V rámci skotské „těhotenské“ studie analyzovali vědci v době, kdy už bylo dostupné očkování, konkrétně od prosince 2020 do října 2021, záznamy o průběhu 88 tisíc těhotenství. Stejně jako jiné, často menší předchozí práce, dospěla k závěru, že riziko vážných komplikací je u neočkovaných žen nakažených koronavirem výrazně vyšší než u běžné těhotné populace či u očkovaných žen, ať ty už se virem v těhotenství nakazí, či nikoliv.
Zvýšená rizika pro neočkované Velká většina nakažených matek i jejich nenarozených dětí infekci prodělala bez vážné úhony. Přesto data znovu dokazují, že infekce SARS-CoV-2 je u nechráněných matek zjevný rizikový faktor pro průběh těhotenství (jeden z mnoha, samozřejmě). Ve skupině neočkovaných byl znatelně vyšší výskyt zdravotních problémů, včetně těch nejvážnějších, například úmrtí nenarozeného dítěte v děloze. Infekce ohrožovala nejen vývoj dítěte, ale také samotné neočkované matky. Mezi těhotnými ženami, které byly přijaty do nemocnice, byly v mnohem větší míře zastoupeny neočkované. A v podstatě všechny těhotné s prokázanou infekcí SARS-CoV-2, které vyžadovaly intenzivní péči, byly neočkované. Budoucí matky byly ovšem vůči očkování spíše opatrné. Na podzim 2021, tedy na konci období, které studie pokrývá, byla dvěma dávkami očkována méně než třetina těhotných Skotek. Naproti tomu v běžné skotské populaci bylo očkováno více než 77 % dospělých žen v plodném věku. Pokud to byla ze strany gravidních žen opatrnost, byla sice pochopitelná, ale v tomto případě pomýlená. Těhotenská studie rovněž poukázala na rizika pro zdraví neočkovaných žen: 98 % případů přijetí do kritické péče, ke kterým došlo během studie, a 91 % všech hospitalizací se týkalo neočkovaných žen. Pokud by nákaza nehrála žádnou roli, poměr by měl být výrazně nižší, protože v průběhu celého sledovaného období nebylo očkovaných žen mezi těhotnými nikdy více než třetina. Prokázaná nákaza kdykoliv v průběhu těhotenství zvýšila pravděpodobnost, že se jejich děti narodí předčasně: takových porodů bylo v této skupině 10,2 % oproti 8 % u zbytku rodiček. Riziko předčasného porodu se ještě zvýšilo, pokud k nákaze došlo v závěru těhotenství. Ve skupině rodiček, které porodily do 28 dnů od prokázání nákazy, se poměr předčasných porodů zvýšil na 16,6 %. Dodejme, že nově zveřejněná analýza zdravotnických údajů nakažených neočkovaných žen ukazuje, že pokud už dojde k předčasnému porodu, vede infekce v brzké fázi těhotenství k vyššímu rozestupu mezi předpokládaným a skutečným datem narození. Jinak řečeno, pokud se žena nakazila brzy po otěhotnění a pokud v jejím případě dojde k předčasnému porodu, dítě se narodí spíše dříve. Podle stejných údajů se navíc nezdá, že by riziko těhotenských obtíží nějak souviselo se závažností symptomů infekce. Mírný průběh zvyšoval šanci komplikací podobně jako závažnější. Vraťme se ovšem ke skotské studii. Podle ní nákaza v posledních týdnech před plánovaným porodem byla riziková i z dalších důvodů. Mezi 620 matkami, které se nakazily virem covid-19 během 28 dnů před porodem, bylo ve studii zaznamenáno 14 úmrtí plodu nebo dítěte, z toho 10 mrtvě narozených dětí. Ke všem těmto úmrtím došlo v neočkovaných těhotenstvích. To představuje 22,5 úmrtí na 1 000 porodů. Ve zbytku těhotenství ve studii docházelo k 5,6 perinatálního úmrtí na 1 000 porodů. Co se naopak na skotských datech znovu nepotvrdilo, byly (zcela pochopitelné) obavy z negativního vlivu očkování na průběh těhotenství. V průběhu skotské studie bylo proti SARS-CoV-2 očkováno 18 tisíc těhotných žen. Vědci přitom nezjistili žádné známky toho, že by očkování během těhotenství (včetně méně než 28 dnů před porodem) zvyšovalo počet předčasných porodů nebo úmrtí dětí v týdnech před a po porodu. K těmto událostem docházelo mezi očkovanými ve zcela stejné míře jako v běžné populaci těhotných.
Podmínky se mění Nevyhnutelnou nevýhodou všech podobných studií je, že se dívají do minulosti. „Tvrdá data“ jako obvykle přicházejí se zpožděním. V loňském roce, během kterého se sbíraly údaje pro analýzu, převládaly ve Skotsku jiné varianty SARS-CoV-2 než dnes: nejprve alfa, pak delta. Nelze tedy zodpovědně říci, že v případě nákazy variantou omikron by vliv na těhotenství byl stejný. Protože virus ovšem z velké části zůstává stejný (váže se například stále na buňky s receptorem ACE2), je takový odhad velmi pravděpodobný. Zároveň je jasné, že klesá počet lidí, kteří se s virem nesetkali. Bude tak ubývat „imunitně naivních“, kteří mají obecně mnohem častěji vážnější průběh infekce. Byť ochrana po infekci i očkování s časem slábne, určitou míru ochrany díky imunitní paměti budou obě formy imunizace nabízet dlouhé roky (byť ne proti infekci, ale proti vážnému onemocnění). Dnes je ovšem infekce „novým koronavirem“ pro nechráněné těhotné ženy — a jejich nenarozené děti — zjevným rizikem. Ovšem rizikem, které lze evidentně velmi výrazně snížit jednoduchým zákrokem. /jj/
